Britové jdou potřetí za čtyři roky k volbám. Vítěz může určit podobu brexitu

[© Shutterstock/Melinda Nagy]

Brexitové volby číslo tři. I tak by se daly nazvat nadcházející předčasné volby, které se budou ve Spojeném království konat 12. prosince. Co lze od nich očekávat, kdo má šanci na vítězství a jak mohou promluvit do očekávaného odchodu Británie z Unie? Redakce EURACTIV.cz se zeptala odborníků.

Před týdnem britští poslanci stanovili datum předčasných voleb na 12. prosince. Předvolební kampaně vypukly vzápětí poté, a to v pátek 1. listopadu, kdy už Británie podle posledních plánů neměla být členem Evropské unie. Odchod Spojeného království 31. října bez dohody byl však odvrácen dalším odkladem brexitu, tentokrát do konce ledna 2020.

Britská média spekulují o tom, že prosincové předčasné volby vyřeší nynější patovou situaci kolem brexitu. Opak se ale může stát pravdou. Velmi totiž bude záležet na tom, jaký bude jejich výsledek. Podle průzkumu YouGov se až 57 % dotázaných Britů domnívá, že volby rozřešení brexitové hádanky nepřinesou.

A podobně se na věc dívají i odborníci. „Jedná se o nejnepředvídatelnější britské volby za posledních mnoho let. Britský elektorát je v současné době extrémně nestabilní. Téměř polovina (49 %) voličů, kteří přišli k volebním urnám v roce 2017, hlasovala pro jinou stranu než v roce 2015. Nikdy předtím tak dramatické množství Britů od jedněch voleb k druhým svůj názor nezměnilo,“ uvedla redakci EURACTIV.cz odbornice na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Podle posledního odhadu YouGov si vládní konzervativci nadále udržují vedoucí pozici s 38% podporou. Za nimi zůstávají Labouristé s 25 %, Liberálové s 16 %, Strana pro brexit s 11 % a Zelení s 5 %.

Lídrovskou pozici si podle YouGov před svým labouristickým protějškem Jeremy Corbynem udržuje i nynější premiér Boris Johnson.

„Popularita Jeremyho Corbyna od roku 2017 velmi výrazně poklesla, aktuálně je nejméně populárním lídrem opozice od doby, kdy se tento údaj začal sledovat,“ připomenula Brusenbauch Meislová.

Rozhodnout o výsledku voleb může i věk. Podle dat YouGov podporují konzervativce spíše starší, mladí zase tradičně více upřednostňují labouristy.

Průzkumy se ale více či méně liší a mohou se mýlit. Ať už bude výsledek jakýkoliv, nadcházející volby budou v řadě ohledů klíčové.

„Prosincové volby rozhodnou mnohé – nejen to, zda se brexit vůbec uskuteční, ale například také to, jestli bude mít Británie nejlevicovějšího premiéra ve své historii nebo zda posílí skotští nacionalisté natolik, aby byli schopni vyvolat druhé referendum o skotské nezávislosti,“ zhodnotila potenciální dopady předčasných voleb, které jsou již třetími za poslední čtyři roky, Brusenbauch Meislová.

Britové půjdou 12. prosince k předčasným volbám, labouristé chystají radikální kampaň

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu včera schválili návrh zákona o uspořádání předčasných voleb, které mají ukončit brexitový pat. Uskuteční se 12. prosince.

Povolební scénáře

Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky a Mendelovy univerzity v Brně vidí tři základní povolební scénáře – jasné vítězství konzervativců s většinovou podporou v dolní komoře, vítězství konzervativců, ale bez většiny ve Sněmovně reprezentantů, anebo vítězství labouristů.

První případ by situaci značně ulehčil, „neboť by si Boris Johnson mohl prohlasovat všechny potřebné věci a mohl provést brexit,“ uvedl analytik pro EURACTIV.cz.

Druhý případ by kopíroval nynější situaci, která následovala po posledních předčasných volbách před dvěma lety. Tehdy je ve snaze posílit pozici konzervativců na počátku brexitových vyjednávání nechala svolat tehdejší premiérka Theresa Mayová. Namísto toho ale ztratila a byla nucena si v britské dolní komoře zajistit podporu severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Jak se ale po 18 měsících tvrdých vyjednávání výstupové dohody ukázalo, nestačilo to. Dohoda totiž nebyla ani po několika kolech rozhodování v britském parlamentu prosaditelná.

Ani na potřetí se nepodařilo britskému parlamentu najít shodu nad rozvodovou dohodou

Britští poslanci promarnili svou poslední šanci, jak zajistit odchod země z EU. Vyzývají nyní premiérku k rezignaci a žádají svolání předčasných voleb, konání dalšího referenda nebo zrušení brexitu. Vystoupení z EU bez dohody je však nyní ještě pravděpodobnější, upozorňuje EU.

S podporou DUP dnes podle Brusenbauch Meislové konzervativci již nemohou počítat a pozice dalších potenciálních partnerů – Liberálních demokratů – k brexitu je s tou konzervativní „naprosto neslučitelná“. Boris Johnson tak podle ní vše vsadil na jednu kartu a hraje vabank. Konzervativci totiž v podstatě nemají žádné potenciální koaliční partnery, k vládnutí jim tak již nebude stačit volby „pouze“ vyhrát, ale budou potřebovat získat většinu.

Média několik dní spekulovala nad tím, že by volební partnerství mohla konzervativní strana uzavřít s protiunijní Stranou pro brexitu Nigela Farage, který se však sám své kandidatury v nadcházejících volbách vzdal. Důvodem volební spolupráce obou stran byla zejména snaha, aby se ve volebních obvodech při volebním systému „prvního v cíli“ (tzv. first-past-the-post) neštěpila podpora pro kandidáty prosazující odchod z EU. Strany se ale neshodují na výstupové dohodě dojednané s EU.

Zatímco konzervativci považují dohodu za „fantastickou“, Faragovi se nezamlouvá. Nesouhlasí zejména s řešením irské otázky. Aby se totiž po brexitu zabránilo tvrdé hranici mezi Irskem a Severním Irskem, měla by podle nového uspořádání i nadále na území Severního Irska platit pravidla unijního jednotného trhu týkající se cel a výrobků. Kromě toho namísto výstupové dohody usiluje Farage o dohodu o volném obchodu, podobné té kanadské (CETA).

Konzervativci včetně samotného Johnsona již takovou volební alianci odmítli. „Nezajistilo by to brexit a vytvořilo by to jen další pat v nefunkčním parlamentu,“ vysvětlil předseda Konzervativní strany James Cleverly, kterého v pátek 1. listopadu citovala ČTK. Uzavření volební aliance spíše plánují strany podporující setrvání Británie v Unii – liberální demokraté, labouristé a zelení.

Třetí povolební scénář, s vítězstvím labouristické strany a utvořením jednobarevné vlády či vlády s podporou Liberálů, může podle Mocka přinést ledacos.

„Jejich leitmotivem (labouristické strany, pozn. red.) je druhé referendum, a to by teoreticky mohlo vyústit v zastavení brexitu, neboť by byla odmítnuta brexitová dohoda (za předpokladu, že referendum bude o ní),“ vysvětlil analytik.

Liberální strana zase hájí úplné odvolání článku 50 Smlouvy o EU nebo, v případě nezískání většiny, podpoří druhé referendum. Volby tak nemusí rozhodnout jen o datu a způsobu brexitu, ale mohou vyústit i v jeho zrušení. Pozice labouristů k brexitu je ale podle průzkumu YouGov pro voliče nejasná.

„Konzervativci na rozdíl od jiných politických stran nabízí promptní řešení stávající patové a bezprecedentně zacyklené situace, což jim v situaci, kdy je britská veřejnost výstupovými vyjednáváními již značně unavena, dává strategickou výhodu. Labouristé navrhují nová vyjednávání s EU a následné referendum, což by však celou brexitovou ságu, která se už tak jeví mnohým Britům jako nekonečná, jenom protáhlo,“ vysvětlila předvolební pozice hlavních britských stranických rivalů odbornice na britskou politiku Brusenbauch Meislová. Únavu Britů z nekonečného brexitu potvrzují i data YouGov.

„Konzervativní strana počítá s tím, že ve Skotsku nevyhnutelně ztratí několik mandátů ve prospěch SNP (Skotské národní strany, pozn. red.) a v Anglii ve prospěch Liberálních demokratů, takže bude sázet především na zisk křesel ze strany labouristů,“ přiblížila volební strategii konzervativců výzkumnice.

Minulé a současné předčasné volby

Volby ale nelze podle Mocka jednoznačně považovat za jakési neformální referendum o brexitu. Odchod Británie z Unie, na kterém se štěpí hlavní britské strany, sice bude hrát v předvolebních kampaních prim. Objevuje se v předvolebních sloganech jak konzervativců, tak i liberálů, ačkoliv ve zcela protikladném smyslu – zatímco konzervativci chtějí brexit dokončit, liberální demokraté ho chtějí zcela zastavit. Brexit ale nebude jediným tématem.

Objevit se podle analytika mohou jak vnitropolitická témata, na která dnes není příliš času, jako je zdravotnictví či sociální politika, tak i otázky zahraničně-politické jako například konflikt v Sýrii.  Lídr labouristů Corbyn už se například zavázal, že v případě vítězství chce po volbách v zemi zatočit s korupcí, zvýšit daně bankéřům a znárodnit železniční, poštovní a vodní služby. Labouristé jdou do voleb s heslem „Nadešel čas na skutečnou změnu“. Podobné heslo prosazuje i Skotská národní strana („Nadešel čas změnit naši vlastní budoucnost“) nebo Strana pro brexit („Změna politiky k lepšímu“).

V tom se také podle Brusenbauch Meislové tyto volby liší od těch v roce 2017.

„Kromě brexitu se Boris Johnson snaží v kampani zaměřit i na domácí politiku, a vyvarovat se tak chyb Theresy Mayové, jejíž kampaň v roce 2017 byla kritizována mj. i za přílišný akcent na její ‚silné a stabilní vedení´ na úkor témat jako zdravotnictví, školství a dalších,“ upřesnila.

Rozdílů v nynějších a minulých předčasných volbách lze ale najít mnohem více. Klíčové je zejména postavení konzervativní strany a jejího lídra.

„V dubnu 2017, kdy se Theresa Mayová pro vyhlášení předčasných voleb rozhodla, parlament v cestě její brexitové strategii nijak výrazně nestál. U Johnsona je tomu nyní naopak,“ uvedla Brusenbauch Meislová a dodala, že Johnson je také na rozdíl od jeho předchůdkyně britské veřejnosti mnohem lépe znám. Konzervativci jsou zároveň na volby lépe připraveni než před dvěma a půl lety. Jak připomenula odbornice, navzdory svým prohlášením začala vládní strana s přípravou v podstatě už v létě.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Namísto halloweenského brexitu silvestrovský či novoroční?

Kdy nakonec nastane samotný brexit není v tuto chvíli jasné.

Brexit bez dohody je už ale zřejmě odvrácen, není už totiž prioritou ani pro samotné konzervativce, kteří ho dosud neodmítali. Ve svém předvolebním programu místo toho prosazují řádný brexit podle dohody původně vyjednané premiérkou Mayovou a v říjnu upravené premiérem Johnsonem.

„Pokud budete v těchto volbách hlasovat pro konzervativce, pak budete hlasovat pro odchod s dohodou, brexit bez dohody už není na pořadu dne,“ řekla v rozhovoru pro britský deník the Times ministryně kultury Nicky Morganová, kterou citovala ČTK.

Odchod Británie z Unie podle dohody musí být nejprve schválen britským parlamentem.

Britský kabinet pozastavil přijímání zákona o brexitové dohodě

Dolní komora britského parlamentu dnes odmítla vládní harmonogram pro schvalování prováděcího zákona k brexitové dohodě, vláda tak pozastaví jeho projednávání. Británie podle premiéra Johnsona „tak nebo onak“ opustí EU na základě nové dohody.

„Pokud vyhrají konzervativci a budou mít ve sněmovně většinu, pak si dokáži představit, že se na konci prosince a v lednu stihne přijmout veškerá potřebná legislativa, a nakonec i schválí výstupová dohoda,“ dodal Mocek s tím, že pokud bude složení vlády trvat nějak dlouho, nebo pokud konzervativci vládu vůbec nesloží a budou u vlády labouristé, může být potřeba další (v pořadí již čtvrtý) odklad. V tomto případě by se totiž podle Mocka smlouva nestihla do konce ledna finálně schválit.

Z dosavadních vyjádření britského premiéra Johnsona vyplývá, že zvítězí-li jeho strana ve volbách, plánuje prosadit výstupovou dohodu v britském parlamentu do konce tohoto roku.