Británii se otevírají zadní vrátka. Rozhodnutí o brexitu může jednostranně změnit

© Shutterstock

Soud Evropské unie dnes potvrdil, že Velká Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU. Rozhodnutí by se muselo uskutečnit v souladu s britskou ústavou. Výsledkem by podle soudu bylo, že země by zůstala členem společenství za stejných podmínek jako dosud.

Unijní soud se k věci vyjádřil jen den před tím, než má britský parlament hlasovat o smlouvě upravující samotný odchod Británie z EU.

Londýn může podle soudu své rozhodnutí stáhnout do chvíle, než tato „rozvodová dohoda“ začne platit. Pokud by přijata nebyla, pak do uplynutí dvou let od oznámení Británie odejít z EU, což je do 29. března 2019. A jestliže by se strany podle platných pravidel dohodly na prodloužení tohoto dvouletého období, pak do konce prodloužení.

Co obsahuje finální návrh dohody o brexitu mezi EU a Spojeným královstvím?

Rok a půl projednávaná dohoda o brexitu je na světe. obsahuje možnost prodloužení přechodného období po brexitu i pojistku pro irské hranice, která byla nejpalčivějším tématem vyjednávání. Má mít podobu celní zóny.

Rozhodnutí stáhnout brexit by muselo být výsledkem demokratického procesu v souladu s britskými ústavními požadavky. Toto „jednoznačné a bezpodmínečné“ rozhodnutí by následně musela britská vláda oznámit písemně Evropské radě (vrcholné instituci EU), uvedl unijní soud.

S žádostí o výklad článku 50 Smlouvy o EU, kterou se okolnosti odchodu Británie řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit. Příslušný článek totiž o možné změně postoje odcházející členské země přímo nic neuvádí.

Na to dnes unijní soud sám poukázal, když uvedl, že článek změnu rozhodnutí nezakazuje, ale také nijak výslovně neumožňuje. Soud je toho názoru, že pokud má podle článku 50 členská země EU suverénní právo samostatně se rozhodnout o odchodu, plyne z toho, že má analogické právo své rozhodnutí změnit.

„Podmínit právo na odvolání (záměru vystoupit) jednomyslným souhlasem Evropské rady, jak navrhovaly Evropská komise a Evropská rada, by změnilo jednostranné suverénní právo v právo podmíněné a bylo by neslučitelné s principem, že členský stát nemůže být nucen k tomu, aby EU opustil proti své vůli,“ uvedl soud v tiskové zprávě.

Britská vláda premiérky Theresy Mayové přitom nechtěla, aby unijní soud tuto – podle ní hypotetickou – věc vůbec řešil. Uváděla totiž, že nemá zájem měnit rozhodnutí, které je odrazem výsledku referenda z roku 2016, v němž Britové o vystoupení z EU rozhodli.

Unijní soud dnes tento pohled odmítl s tím, že otázka skotského soudu je relevantní. Následující rozhodnutí skotského soudu, které dnešní názor unijní instituce zohlední, totiž vyjasní britským poslancům, kteří se chystají hlasovat o brexitové smlouvě, jaké do budoucna existují možnosti.

Pokud poslanci dohodu odmítnou, žádný brexit být nemusí, říká Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová a ministr financí Philip Hammond upozorňují na to, že pokud Dolní sněmovna příští týden nepřijme dohodu o brexitu, alternativou jsou pouze odchod Británie bez dohody nebo její setrvání v Unii.

Není totiž vůbec jisté, zda se Mayové ve skepticky naladěném britském parlamentu tento týden podaří obsáhlou a řadu měsíců dojednávanou smlouvu o spořádaném odchodu vůbec prosadit. V opačném případě by kromě zmatků na britské politické scéně hrozil také náhlý a chaotický „tvrdý brexit“ se všemi hospodářskými důsledky.

Pokud by Británie záměr odejít popsaným způsobem zvrátila, zůstala by členem EU za stejných podmínek jako dosud a celá procedura odchodu podle článku 50 by byla ukončena, uvedl soud.