Británie stále není schopná opustit EU a žádá o další odklad. Čí je to vina a jak z patové situace ven?

[Shutterstock]

Patová situace v brexitu přetrvává, do nového termínu odchodu Británie z EU přitom zbývá jeden týden a Mayová žádá o další odklad. Kdo může za současnou situaci a jaká jsou možná východiska?

Britská premiérka Theresa Mayová požaduje po členských státech další odklad brexitu. Novým termínem by měl být 30. červen, britská vláda však bude usilovat o to, aby parlament schválil brexitovou dohodu ještě před volbami do Evropského parlamentu, tedy do 23. května.

Mayová ale zároveň potvrdila, že pokud do té doby Británie EU neopustí, voleb se zúčastní. Ještě donedávna přitom tuto možnost striktně odmítala.

Přípravy na volby se každopádně začínají podle serveru EURACTIV.com pomalu rozbíhat. Dokonce se očekává, že kvůli brexitu by mohla být volební účast vyšší, než je u evropských voleb v Británii běžné.

Na cestě ven z patové situace

Žádost britské premiérky o další odklad brexitu však neznamená, že odchod Británie z EU se skutečně oddálí. Mayová nejprve musí získat souhlas všech členských států, které trvají na tom, že britský parlament musí schválit dva roky dojednávanou brexitovou dohodu.

Co obsahuje finální návrh dohody o brexitu mezi EU a Spojeným královstvím?

Rok a půl projednávaná dohoda o brexitu je na světe. obsahuje možnost prodloužení přechodného období po brexitu i pojistku pro irské hranice, která byla nejpalčivějším tématem vyjednávání. Má mít podobu celní zóny.

Pokud parlament dohodu odmítne a členské státy na summitu 10. dubna premiérčině žádosti nevyhoví, nastane 12. dubna tvrdý brexit.

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) však věří, že Británie se květnových voleb účastní.

K vyřešení situace je však nezbytné, aby britští politici odložili stranou své ideologické přesvědčení a začali se chovat konstruktivně. Myslí si to bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který je v současné době prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Pokud by podle něj vzali politici rozum do hrsti, měli by požádat o dlouhý odklad, uspořádat evropské volby a následně jednat o tom, jak vyřešit odchod z EU.

„Referendum může být součástí tohoto řešení,“ dodal k možnosti uspořádání dalšího referenda o brexitu, která se v Londýně čím dál tím více skloňuje. Lidové hlasování však odmítá premiérka Mayová, naopak opoziční labouristé jsou mu nakloněni.

rozhovoru EURACTIV.com s odborníkem na volby a průzkumy veřejného mínění profesorem Johnem Curticem ovšem vyplývá, že 85 procent lidí by v dalším referendu hlasovalo stejně jako v červnu 2016, kdy se konalo osudné lidové hlasování o nynějším vystoupení Británie z Unie. Kvůli tehdejšímu velmi těsnému výsledku (52 procent pro brexit, 48 proti) je ale nyní velmi obtížné výsledek odhadovat, upozornil Curtic.

Britové se s postojem k brexitu velmi silně identifikuji, říká odbornice Brusenbauch Meislová

Čas brexitu se neúprosně krátí. O současné patové situaci na britské politické scéně, případném dalším referendu či o pozici ČR v brexitovém jednání hovořila redakce s odbornicí na brexit Monikou Brusenbauch Meislovou. 

V tomto týdnu se dokonce spekulovalo nad tím, že by s dalším referendem mohla pomoci i EU. Podle Prouzy však nalezení východiska ze současné situace má být především britskou záležitostí.

„Brexit dali na stůl britští politici, na základě zmanipulované kampaně si to odhlasovali britští občané, celý proces zpackali britští politici – a najít cestu ven musí najít zase jen britští politici,“ dodal Prouza.

Kde je „zakopaný pes“?

Přestože v současné době stojí za patovou situací britský parlament, který se zatím nedokázal shodnout na žádné podobě brexitu, svou vinu podle odborníků nese i Evropská unie.

Upozornil na to ve svém článku například bruselský think-tank Bruegel, podle kterého měla EU více spolupracovat.

Autor článku Jean Pisani-Ferry píše, že EU se spíše zaměřila na prosazování pravidel a dodržování předepsaných procesů než na dosahování výsledků. EU navíc podle něj jen v omezené míře spolupracovala s britskou občanskou společností či podniky, aby podpořila diskusi o budoucnosti.

Europoslanec Zahradil k tomu dodává, že EU byla během vyjednávání rozvodové dohody „velmi tvrdým partnerem“.

„Považuji za chybu Britů, že se příliš spoléhali na státní úředníky, kteří se nechali vmanévrovat do kouta a přivezli z Bruselu dohodu, která je v Londýně obtížně přijatelná,“ upřesnil svůj názor s tím, že EU chtěla Británii hlavně potrestat za její rozhodnutí ze společného projektu odejít a učinila z ní exemplární příklad toho, že odchod ze společného unijního projektu musí dopadnout špatně.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Svůj podíl na tom podle něj mají i členské státy. „Členským státům, zejména těm, jejichž export do Británie tvoří významné procento, vyčítám, že daly Evropské komisi příliš volnou ruku. Jestli dopadne brexit špatně, účet nebude platit Komise, ale podniky v evropských státech a jejich zaměstnanci,“ uvedl Zahradil.

„Samozřejmě jsem, stejně jako řada kolegů z naší frakce ECR, vystupoval v debatách a opakovaně upozorňoval, že ‚nepřátelský‘ brexit jde proti zájmům evropských podniků,“ upřesnil svou roli v jednáních o brexitu český europoslanec.

Prouza má však opačný pohled na věc. „Britové od počátku měli řadu výjimek a prosazovali si další a další. EU jim ve všem ustupovala, ale ukázalo se, že to stejně k ničemu nevedlo a Britové nedokázali evropskou vstřícnost ocenit,“ vysvětlil s tím, že v minulosti taková taktika Britům procházela, nyní už ale podle něj nemůže dál fungovat.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?