Británie se vzdává svého slova nad unijními záležitostmi a přenáší hlasovací práva na Finsko

[© Shutterstock/Alexandros Michailidis]

Britská vláda oznámila, že se nebude účastnit většiny schůzek Evropské unie. Chce se více věnovat přípravám na říjnový brexit.

Británie se rozhodla, že od 1. září omezí svou účast na většině zasedání Evropské unie. V úterý to ve svém prohlášení oznámil britský ministr pro brexit Steve Barclay. Podle agentury DPA už i britský premiér Boris Johnson přislíbil, že své zástupce z jednání orgánů EU „osvobodí“, aby se mohli soustředit jen na prioritní otázky národního zájmu.

„Schůzky EU zabírají velké množství času a úsilí. Budeme se proto účastnit jen těch jednání, která jsou skutečně důležitá. Omezíme tím naši účast na více jak polovinu a ušetříme stovky hodin,“ uvedl Barclay. Jeho úřad uvedl, že v jeho zájmu je nadále se účastnit záležitostí týkajících se bezpečnosti.

Podle jeho slov tímto krokem úředníci získají více času na přípravy pro brexit, který je naplánovaný na 31. října. Klíčová jsou zejména budoucí partnerství s EU a okolním světem.

Barclay ve svém prohlášení také uvedl, že kromě přípravy na brexit se zástupci Británie budou rovněž snažit připravit na budoucí vztahy se zbytkem 27 členských zemí a dosažení obchodní dohody.

Oznámení britské vlády přichází po prozkoumání aktivit jejich úředníků v Bruselu. Na které konkrétní setkání budou úředníci vysláni, se rozhodně individuálně. Johnson se například bude i nadále účastnit summitů Evropské rady, zejména té pravidelné naplánované v polovině října.

Johnsonova žádost o nové brexitové jednání a nahrazení irské pojistky sklízí kritiku z EU i Irska

Irská pojistka je jediné možné životaschopné řešení, které neprolomí Velkopáteční dohodu a nepovede k návratu tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, vzkazují do Londýna Brusel i Dublin.

Finsko jako zmocněnec

Někteří britští politici rozhodnutí Johnsonova kabinetu kritizují. Europoslankyně zastupující liberální demokraty Catherine Bearderová (ALDE) oznámení vlády označila za „nesmyslné“. Jde podle ní o gesto směřované domácímu publiku, které ovšem „znehodnocuje naše členství v EU a dokazuje pohrdání Bruselem a našimi spojenci.“

Od osudného referenda však Británie spíše posilovala počet úředníků v Bruselu. Počet jejich zástupců se zvýšil o polovinu – ze 100 na 150.

„Bojkot“ velkého a vlivného členského státu na unijních schůzkách přitom teoreticky může ohrozit rozhodovací proces v EU a zkreslit výsledky hlasování.

Aby se předešlo tomuto scénáři, Londýn chce pro případy neúčasti na schůzkách přenést svá hlasovací práva na Finsko, které od července předsedá Radě EU.

Brexitový vyjednavač Londýna David Frost řekl evropským diplomatům, že by Finsko jako britský zmocněnec mělo hlasovat způsobem, „které nebude bránit postupu EU vpřed.“