Británie není připravena na brexit bez dohody. Obchod země se zámořím by se však mohl zvýšit

[© Shutterstock/northallertonman]

Přípravy na brexit, s dohodou či bez ní, pokračují. Jaký scénář nastane, zatím není jasné. Minulý týden jednala britská strana s americkými protějšky o budoucích obchodních vztazích. Britská policie, podniky i unijní zástupci však upozorňují, že i sebelepší přípravy nemusí stačit.

Spekulacemi o tom, zda Velká Británie směřuje pod premiérem Borisem Johnsonem k brexitu bez dohody, se to minulý týden jen hemžilo. Nejprve tato informace vyplynula z jednání unijních a britských zástupců nad otázkami odchodu z Evropské unie. Následně informaci zpochybnil vládní zdroj.

V pátek však televize Sky News a deník Financial Times informovaly o dopisu britského premiéra adresovaného všem vládním zaměstnancům o tom, že jejich nejdůležitějším úkolem je příprava země na brexit bez dohody. Vládním poradcům a zaměstnancům premiérovy kanceláře bylo také podle médií oznámeno, že do konce října, tedy do nynějšího data odchodu z EU, si nemohou brát dovolenou.

„Velmi bych preferoval odejít s dohodou, s takovou, která musí zrušit antidemokratickou irskou pojistku, která má pro naši zemi nepřijatelné důsledky. Ale jsem si vědom toho, že k tomu nemusí dojít. Proto bude mou nejvyšší prioritou, abychom se naléhavě a rychle připravovali na možnost vystoupení bez dohody, a bude to také nejvyšší priorita pro státní správu,“ citovali novináři sdělení adresované vládním úředníkům. Premiér dodal, že vláda musí jasně vysvětlit, jaké kroky mají jednotlivci a firmy učinit, a jak je v tomto podpoří.

Do situace se vložila i Evropská komise, aby opětovně potvrdila, že neřízený brexit není a nikdy nebude preferovanou volbou, přestože jsou i na ni již připravena legislativní i nelegislativní nouzová opatření.

Zároveň mluvčí Komise doplnila, že zástupci Unie jsou ochotni opětovně usednout za vyjednávací stůl a vyjasnit si s britskou stranou své pozice. Měnit výstupovou dohodu dojednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou však Unie nadále nehodlá. K určitým změnám může dojít pouze v rámci politické deklarace o budoucích vztazích mezi EU a Británií.

S přípravami se nezahálí

Johnson před nástupem do premiérské funkce i po něm sliboval, že přípravy na brexit bez dohody výrazně vystupňuje. Také ale nedávno řekl, že pravděpodobnost této varianty odchodu z EU je „milion ku jedné“ a že intenzivní příprava na tento scénář přiměje zbytek Unie přistoupit na požadavky Londýna ohledně podoby brexitové dohody.

Před dvěma týdny britská vláda oznámila, že zvyšuje o 2,1 miliardy liber (58,5 miliardy Kč) rozpočet na přípravy, čímž se celkový objem vyčleněných prostředků dostal na 6,3 miliardy liber.

Minulý týden se nesl ve znamení vyjednávání budoucí hospodářské spolupráce Británie s USA, Kanadou a Mexikem. Úsilí britského ministra zahraničí Dominica Raaba a ministryně pro mezinárodní obchod Liz Trussové za oceánem přineslo své ovoce. S americkými zástupci se shodli na rychlém vyjednání dvoustranné dohody o volném obchodu, jakmile Británie opustí EU.

Černé scénáře situace odchodu Británie z Unie i další finance na brexit bez dohody

Minulý týden se nesl ve znamení prvních návštěv nového premiéra Johnsona v jednotlivých částech Spojeného království. Jeho vláda také předložila několik dalších, zejména finančních, opatření pro odchod země z EU. Spekuluje se také nad scénáři kolem brexitu.

„Vláda už učinila hodně, abychom byli připraveni, stále však hodně práce zbývá,“ řekl de facto náměstek premiéra a bývalý ministr životního prostředí Michael Gove novinářům při své páteční návštěvě hranice mezi Irskem a Severním Irskem, kde by odchod z EU bez dohody mohl přinést i ohrožení veřejného pořádku. Podle Govea vláda učiní vše, co bude potřeba, aby zemi na možnost brexitu neošetřeného dohodou připravila.

V současné době probíhají rozhovory mezi Dublinem a Londýnem o schůzce irského premiéra Lea Varadkara s jeho britským protějškem. Včera o tom informoval list The Sunday Telegraph s odvoláním na nejmenované zdroje z britské vlády. Setkání by se mohlo uskutečnit ještě před summitem sedmi nejvyspělejších ekonomik (G7) ve francouzském městě Biarritz na konci srpna. Tématem schůzky by měl být brexit a irská pojistka.

„Premiér pozval britského premiéra do Dublinu na rozhovory o Severním Irsku a brexitu. Oba úřady jsou v kontaktu, aby se dohodly na datu této schůzky, která se uskuteční v příštích týdnech,“ okomentoval irskou aktivitu Varadkarův mluvčí. Dodal, že setkání by mělo oběma stranám umožnit lépe porozumět jejich pozicím.

Johnson chce brexit bez dohody navzdory odporu britského parlamentu

V Británii se schyluje k výměně vládních lídrů. Osud brexitu je však nejasný. Favorit Johnson chce z Unie odejít za každou cenu na konci října. V tom mu ale brání britský parlament. S takovým scénářem nesouhlasí ani členské státy Unie.

Přípravy na brexit nedostačují

Navzdory snahám vlády premiéra Johnsona se v Británii ozývají i hlasy, podle kterých ani sebelepší přípravy nemohou rizika spojená s tímto scénářem eliminovat. Například policejní velitel pro boj proti terorismu Neil Basu varoval před hrozící ztrátou přístupu do schengenské informační databáze i ke jménům cestujících v letecké přepravě. Země by nemohla ani používat evropský zatykač. Mohlo by to tak podle něj ohrozit bezpečnost státu.

„Vzniklo by bezprostřední nebezpečí, že by do této země mohli vstupovat pachatelé závažných trestných činů (…) a my bychom o tom nevěděli,“ řekl představitel Scotland Yardu. „Měli bychom hluboké obavy. Naše bezpečnost by tím byla ohrožena způsobem, jehož rozsah nedokážu odhadnout.“

„(Policejní) systémy a nástroje byly Evropskou unií vyvinuty z velmi dobrého důvodu,“ dodal Basu s tím, že ideální by pro policii bylo zachovat po brexitu současnou úroveň sdílení policejních poznatků.

Britská vláda se připravuje na brexit bez dohody, průmyslu by však výrazně uškodil

Britská vláda plánuje s EU uzavřít novou rozvodovou dohodu, přestože s tím Brusel nesouhlasí. Londýn se proto připravuje i na neřízený odchod, vyhradil pro to miliardu liber i nový investiční fond. Podle podniků to ale stačit nebude.

Před brexitem bez dohody současně varovala ve středu podle stanice BBC prostřednictvím svého čelného představitele Tima Rycrofta i Federace potravinářského a nápojového průmyslu. Podle svazu je „zcela zřejmé“, že takový odchod z EU by měl pro odvětví „katastrofální důsledky“.

„Nastanou selektivní výpadky (dodávek), které budou do určité míry nepředvídatelné, neboť bude záležet na tom, který kamion projede a který nikoli. Myslíme si, že nastane vážné narušení (odvětví), které bude trvat týdny či měsíce po brexitu,“ dodal Rycroft.

Kromě toho, dvě třetiny britských vývozců, kteří se na obchodování s Evropskou unií podílejí zhruba 25 procenty, ještě neudělaly ani základní krok k přípravě na odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Některé i velké společnosti, včetně jednoho potravinářského podniku, se začaly připravovat teprve nedávno.

Aby mohly britské podniky obchodovat s EU v případě brexitu bez dohody, musejí se zaregistrovat do rejstříku hospodářských subjektů (EORI). Podle údajů britského daňového úřadu HMRC o klíčovou dokumentaci požádalo jen 70 000 z odhadovaných 240 000 společností. Informovala o tom ve středu televize Sky News.

V současné době musejí mít registraci EORI jen firmy, které obchodují se zeměmi mimo EU, protože dovoz a vývoz mezi členskými státy je osvobozen od cla. V případě nedohody kolem brexitu bude obchod Británie s EU podléhat stejným celním kontrolám jako obchod se zbytkem světa. Experti v takovém případě předpovídají čtyřnásobné zvýšení počtu celních prohlášení.

Video: Odklad brexitu nemusí stačit. Podívejte se, co by přinesl tvrdý rozvod s EU

Evropští lídři se dohodli, že odloží nejzazší lhůtu pro odchod Británie z Evropské unie do 31. října. Díky tomu má britská premiérka více času na to, aby získala mezi poslanci podporu pro svoji brexitovou dohodu. Přesto stále hrozí tzv. tvrdý brexit.

Varování před brexitem přichází i z Unie

Na důsledky brexitu upozornili minulý týden podle slovenských zdrojů také britští zástupci v Evropském parlamentu. Podle europoslankyně za stranu Liberálních demokratů Iriny von Wieseové (RE) nebude Británie sama schopná čelit současným globálním výzvám.

„Brexit by byl pro Spojené království katastrofou. Ekonomicky, politicky i kulturně,“ dodala von Wieseová.

Europoslankyně za Severní Irsko Naoma Longová (RE) zase volá po druhém referendu o brexitu i zachování irské pojistky, kterou chce premiér Johnson zrušit.

Mezi britskými europoslanci se však najdou i tací, kteří naopak brexit vítají, protože Unii považují za „nedemokratickou, byrokratickou a netransparentní“. Uvedl to například europoslanec Henrik Overgaard-Nielsen (Nezávislí).

V sobotu se k varovným upozorněním nad brexitem přidal i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj za tvrdý brexit zaplatí především sama Británie, přestože obviňuje Brusel za to, že kvůli neochotě měnit rozvodovou dohodu bude za problémy spojené s brexitem bez dohody zodpovědná právě Unie.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?