Británie může v pátek odejít z EU. Europoslanci schválili brexitovou dohodu

[European Union, 2020]

Evropský parlament dnes schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit.

Drtivá většina poslanců podpořila pakt, díky němuž budou mít obě strany od soboty 11 měsíců na dojednání budoucích vztahů. Dohodu musí ještě potvrdit zástupci členských zemí, než vstoupí v platnost. Podle chorvatské státní tajemnice Nikoliny Brnjacové, jejíž země nyní EU předsedá, schválí zástupci členských zemí dohodu ve čtvrtek a to kvalifikovanou většinou v písemné podobě.

V hlasování, jemuž předcházela dlouhá a mnohdy emotivní debata, podpořilo dohodu 621 poslanců z 683 hlasujících, proti se jich vyslovilo 49, 13 se zdrželo. Nesouhlas dali najevo především politici britských stran, které usilovaly o setrvání v unii či o vypsání nového referenda.

„Není to volba pro nebo proti brexitu, ale volba pro nebo proti spořádanému brexitu,“ zdůvodnil před hlasováním brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt, proč je v zájmu EU i Británie, aby dohoda vstoupila v platnost. Podle něj si má Unie z brexitu vzít ponaučení a přijmout patřičné reformy včetně odstranění veškerých výjimek a finančních rabatů nebo jednomyslné hlasování.

Podle europoslanců, kteří se rozhodli dokument podpořit, přijaté ujednání zabrání vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, ochrání ekonomiku celého irského ostrova a zajistí integritu jednotného trhu EU. To byly tři hlavní podmínky, s nimiž Brusel k dohodě s Londýnem přistupoval. Europarlament pak podporoval zejména práva občanů, jak připomenul ve včerejším rozhovoru Verhofstadt.

https://twitter.com/vrecionova/status/1222576458721263616

Prováděcí zákon k výstupní dohodě již minulý týden schválil britský parlament, následně jej podepsala i královna. Včera podepsal ratifikační nástroje k výstupové dohodě britský ministr zahraničí Dominic Raab. Dnes je předal Radě EU britský stálý zástupce při EU Sir Tim Barrow.

Důstojný odchod

Pro britské europoslance bylo dnešní zasedání poslední. Loučili se se smutkem, přátelskými radami do budoucna i triumfální náladou. „Oslavy“ i loučení probíhaly po celý dnešní den a budou pokračovat i po skončení plenárního zasedání dnes večer a zítra. S britskými zástupci se dnes loučila i Rada ministrů.

Řada europoslanců však v debatě, která předcházela samotnému dnešnímu hlasování, vyjadřovala víru v návrat Británie do Unie někdy v budoucnu. „Neříkáme Británii sbohem, ale na shledanou“ nebo „brzy na viděnou“, bylo slyšet z úst europoslaneckých kolegů.

Největší lítost byla před posledním vstupem do Evropského parlamentu (EP) znát na poslancích stran, které se ještě začátkem prosince snažily v Británii prosadit nové brexitové referendum.

„Byla to nejlepší práce v britské politice. Pracujete s lidmi z celé Evropy s různými zkušenostmi a máte možnost ovlivnit spoustu věcí,“ hodnotí nostalgicky působení v EP labouristický europoslanec Seb Dance. Nesouhlas s odchodem jeho země jej přiměl k tomu, aby šéfům unijních institucí adresoval otevřený dopis se žádostí, aby nechali „otevřené dveře“ pro návrat Británie do EU. Dopis podepsaný řadou kolegů chce předat ve čtvrtek.

Zcela protichůdná nálada vládla v táboře nejtvrdších zastánců brexitu, z nichž někteří by nejraději vyhlásili v sobotu, tedy v den vystoupení z EU, státní svátek. Šéf strany pro brexit Nigel Farage dnes prohlásil, že rozchod s EU je stejně významnou událostí jako odluka anglikánské církve od římskokatolické za krále Jindřicha VIII. v 16. století.

„Podle mě je to velmi nebezpečný politický projekt, kde lidé nemají kontrolu nad zákony,“ zopakoval dnes své dlouhodobé tvrzení na adresu EU muž, který strávil v europarlamentu dvě desetiletí. Někteří europoslanci z dalších zemí se v zákulisí netají tím, že jim pro svůj útočný styl plný invektiv vůči Unii bude ze všech britských kolegů chybět nejméně.

Po svém dnešním vystoupení v EP, Farage sál opustil.

Řada britských politiků nepobyla v europarlamentních lavicích příliš dlouho. Někteří zvolení nováčci do nich poprvé zasedli až v červenci po loňských volbách a po pouhém půlroce je opouštějí. Jedna britská europoslankyně ze Skotské národní strany (SNP) Heather Anderson se v europoslaneckém křesle příliš neohřála. V Bruselu totiž pobyla pouze čtyři dny. Netají se však tím, že se do Unie brzy vrátí, až Skotsko získá nezávislost. To by mohlo být už brzy, skotský parlament totiž dnes odhlasoval svolání nového referenda o skotské nezávislosti.

„Jsem vděčný, že jsem dostal tuhle výjimečnou příležitost,“ prohlásil europarlamentní nováček za zelené Magid Magid. „Má víra v projekt EU – jeho historickou nutnost, současnou hodnotu a nevyužitý potenciál – ani v nejmenším za posledních sedm měsíců neoslabila. Spíše den ode dne posílila,“ popsal Magid dojmy ze svého působení v Evropském parlamentu na bruselském webu Politico.

Zatímco on i další proevropští poslanci vidí v brexitu nenahraditelnou ztrátu a dnes nehodlal podpořit dohodu o vystoupení Británie z bloku, další brexit označují za varování pro EU, která podle nich musí více naslouchat svým občanům, aby ji v budoucnu neopustily další státy.

„Myslím si, že pokud se staneme úspěšnými konkurenty hned za vašimi dveřmi, další nás budou následovat. Proto pokud chcete mít budoucnost, poučte se z toho, co se stalo s brexitem,“ vzkázala kolegům i dalším unijním institucím Ann Widdecombeová, která se za sedm měsíců působení v EP stala svými plamenně protiunijními projevy jednou z nejviditelnějších tváří Farageovy strany. Její poslanci dnes plánovali hlasovat pro dohodu.

Nesmiřitelně rozdělení britští politici se shodují patrně jenom v jedné věci: nebude jim chybět cestování mezi Bruselem a Štrasburkem, kam se každý měsíc přesouvali na čtyřdenní plenární zasedání. Shodují se na tom, že zrušení francouzského sídla EP by unii prospělo a šetřilo peníze i ovzduší.

Europarlament bude s brexitem menší, poměr sil se promění

Páteční odchod Británie z Evropské unie změní rozložení sil v Evropském parlamentu. Nejsilnější skupina evropských lidovců (EPP) sice zvýrazní svoji převahu, koalice, na jejíž hlasy spoléhá lidovecká předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však celkově oslabí. Pro schvalování klíčových chystaných norem včetně klimatického zákona se tak bude moci opřít o menší většinu než dosud.

Britským poslancům patřilo po loňských eurovolbách 73 křesel z celkového počtu 751.

Britové se budou účastnit voleb do Evropského parlamentu. V něm ale jejich zástupci nikdy nemusí zasednout

Za 14 dní se i v celém Spojeném království budou volit britští zástupci do 751členného Evropského parlamentu. Do eurovoleb totiž rozvodová dohoda nemá šanci na schválení.

Po čtvrtečním konci plenárního zasedání však ostrovní politici vyklidí své kanceláře a místo nich nastoupí do práce 27 nových poslanců ze 14 zemí. Po pěti křeslech získají Francie a Španělsko, po třech Itálie a Nizozemsko, dvě Irsko a po jednom devět dalších zemí (Polsko, Rumunsko, Švédsko, Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, Dánsko, Finsko a Estonsko). Tyto počty určil EP podle toho, které země měly dosud v poměru k počtu obyvatel příliš nízké zastoupení.

Celkem 46 křesel zůstane neobsazených jako rezerva pro případné nové členské země. Počet poslanců se tím sníží na 705 a většině politických skupin prořídnou řady. Počet nejsilnějších lidovců se podle údajů EP zvýší o pět na celkových 187, neboť členy jejich frakce nebyli žádní Britové. Další dvě skupiny, o jejichž hlasy se dosud von der Leyenová opírala, však početně ztratí. Socialisté přijdou o desítku britských labouristů a liberály oslabí odchod 17 liberálních demokratů.

Pokud bude chtít prosadit nějaký návrh, bude Komise muset získat nejméně 353 hlasů. Tento počet dají tři nejsilnější frakce při kompletní účasti stále pohodlně dohromady. Někteří poslanci však tvrdí, že uvnitř jednotlivých skupin panují větší názorové rozdíly než dříve, zvláště pokud jde o klíčové klimatické body.

Jak se rozdělí europarlament? Projděte si jednotlivé frakce

Jak se rozloží síly v novém složení Evropského parlamentu po volbách z konce května? Podívejte se v grafice.

Ačkoli zelení oslabí a na místě čtvrté nejsilnější skupiny je vystřídají s nárůstem na 77 poslanců protiunijní nacionalisté (frakce Identita a Demokracie), význam zelených podle všeobecného očekávání v europarlamentu stoupne.

Z tábora národovců vedeného italskou Ligou a francouzským Národním sdružením se ozývají hlasy, že budou schopni zablokovat některé návrhy, na nichž se hlavní trio zcela neshodne. Nacionalisté se navíc snaží své řady rozšířit o italské Hnutí pěti hvězd, které se k nim sice nejprve odmítlo přidat, ale po odchodu šéfa Luigiho di Maia je názorově rozdělené.

Zelení však tvrdí, že vliv protiunijní frakce nevzroste a v důležitých případech budou ochotni uvažovat o podpoře Komise. „Většina v parlamentu se nezmění a s námi jako zelenými je možné u důležitých návrhů počítat,“ prohlašuje německý poslanec Daniel Freund.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?