Británie i EU se připravují na brexit bez dohody. Ani jedna strana si však takový scénář nepřeje

[© Shutterstock/ratlos]

Britští poslanci schválili zákon o vyloučení brexitu bez dohody poměrem hlasů 313 ke 312. Mezitím probíhají další jednání mezi vládou a opozicí.

Britská premiérka Theresa Mayová se snaží najít způsob, jak zabránit brexitu bez dohody 12. dubna. Včera se proto setkala s lídrem opozice Jeremym Corbynem.

Jednání o dalším brexitovém plánu bylo podle mluvčích obou stran konstruktivní. Politici se mimo jiné dohodli na dalším programu rozhovorů. Sám Corbyn ovšem později uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával. Vyjednávací týmy vlády a opozice se opět sejdou už dnes.

„Vedli jsme konstruktivní průzkumné rozhovory o tom, jak se dostat z brexitového mrtvého bodu,“ uvedl mluvčí labouristů. „Dnešní jednání byla konstruktivní, obě strany ukázaly flexibilitu a odhodlání ukončit současnou brexitovou nejistotu,“ dodal.

Během schůzky padla podle Corbyna z jeho strany zmínka i o druhém referendu. „Na ničem jsme se v tomto bodě ale neshodli,“ řekl. Lídr opozice se rovněž nechal slyšet, že když bude schopen se s Mayovou dohodnout na plánu pro brexit, bude požadovat ukotvení tohoto plánu v zákoně. Důvodem je obava, že jakékoli závazky by mohl vzít zpět nástupce Mayové v čele vlády. Corbyn to řekl listu Evening Standard.

Zástupci obou stran dále informovali, že se včera dohodl program dalších schůzek. Podle labouristů se na nich bude hledat „možnost shody“. Do týmu, který bude v následujících dnech jednat za vládu, bude patřit mimo jiné de facto zástupce Mayové David Lidington a ministr pro brexit Steve Barclay.

S Mayovou i Corbynem včera jednala i skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Po setkání s premiérkou řekla, že si není jistá, zda je Mayová připravena ke kompromisu, a znovu vyzvala k dlouhému odkladu brexitu.

Podle průzkumu, který zveřejnila zpravodajská stanice Sky News, většina Britů nevěří, že by jednání Mayové a Corbyna mohla přinést něco dobrého. Lepší podobu brexitu si od jejich rozhovorů slibuje jen 17 procent dotázaných.

Mayová mění strategii brexitu. Bude jednat s opozičními labouristy

Celní unie s EU po brexitu je čím dál pravděpodobnější. Prosazuje ji lídr labouristů Corbyn, s nímž chce Mayová usednout k vyjednávacímu stolu a najít východisko ze současné patové situace. Premiérku ale za tyto kroky kritizují její vlastní konzervativci.

Mayová v úterý překvapivě oznámila, že hodlá požádat Evropskou unii o další odklad brexitu, který je nyní naplánován na 12. dubna. Měl by podle ní být ale co možná nejkratší. Zároveň vyzvala Corbyna, aby s ní jednal o nalezení východiska z brexitového patu.

Předsedkyně vlády nicméně vyloučila, že by se jednání s lídrem opozice mohla vést o loni uzavřené brexitové dohodě, kterou britská Dolní sněmovna již třikrát odmítla. Připouští jen rozhovory o politické deklaraci o budoucích vztazích s EU po brexitu. Odejít by podle jejích představ mělo Spojené království z evropského bloku nejpozději 22. května, tedy před evropskými volbami.

Na protest proti rozhodnutí premiérky požádat o další odklad brexitu dnes podal demisi níže postavený člen vlády Chris Heaton-Harris. Na ministerstvu pro brexit měl jako náměstek na starosti mimo jiné přípravy odchodu Británie z EU bez dohody. Vzhledem k tomu, že předsedkyně vlády bez dohody odejít nechce, je jeho práce „bezvýznamná“, uvedl konzervativec v rezignačním dopise.

BBC upozornila, že za posledních 33 měsíců je Heaton-Harris již šestým náměstkem na ministerstvu pro brexit, který kvůli nesouhlasu s vládní politikou svůj post opustil. Z vedení úřadu odešli také dva ministři – David Davis a Dominic Raab.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Ne brexitu bez dohody, ne dalšímu převzetí kontroly parlamentem

Britská Dolní sněmovna včera mezitím odhlasovala, že nebude příští pondělí znovu hlasovat o různých variantách postupu v otázce plánovaného odchodu z Unie. Pro návrh žádající, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, proti jich byl stejný počet. Předseda sněmovny John Bercow remízu rozhodl v neprospěch návrhu.

Podle samotného Bercowa předseda sněmovny naposledy remízu rozhodoval svým hlasem v roce 1993. Tehdy poslanci hlasovali nerozhodně po debatě o takzvané Maastrichtské smlouvě, která založila Evropskou unii.

Poprvé poslanci britské sněmovny zbavili vládu moci nad programem dolní komory minulou středu a proces pokračoval v pondělí. Minulý týden poslanci hlasovali o osmi různých alternativních plánech týkajících se brexitu, v pondělí hlasovali o čtyřech. V obou případech ale zákonodárci všechny návrhy odmítli.

Zpravodajská stanice BBC upozornila, že by poslanci v pondělí ale nakonec přece jen o různých variantách kolem brexitu mohli hlasovat. Je totiž možné, že jim různé návrhy na další postup předloží sama vláda. „Rozdíl by byl v tom, že by vláda měla kontrolu nad tím, o čem poslanci hlasují,“ uvedla politická redaktorka BBC Vicki Youngová.

Dnes po půlnoci Dolní sněmovna naopak schválila nejtěsnější možnou většinou návrh zákona, který pověřuje premiérku Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta bez dohody. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 313 ke 312, návrh teď směřuje do horní parlamentní komory. Sněmovna lordů by se jím podle některých informací mohla začít zabývat už dnes.

Zákon má vyloučit takzvaný tvrdý brexit a zajistit, aby Spojené království Evropskou unii opustilo na základě dohody. Na schválení brexitové smlouvy má Británie osm dní. Zákon, jehož platnost nepodléhá schvalování na půdě EU, podle agentury AP Sněmovna lordů pravděpodobně podpoří.

Zákon schválený v Dolní sněmovně ukládá premiérce, aby si vyžádala parlamentní souhlas s podrobnostmi o případném odkladu a dává poslancům právo jeho délku upravit. Jakýkoli další odklad brexitu musí jednomyslně schválit všech 27 států Evropské unie.

Britský parlament již několikrát v nezávazných hlasováních brexit bez dohody odmítl.

EU má jasno, co řešit po brexitu bez dohody: finance, práva občanů a irská pojistka

Pokud dnes v britském parlamentu ani na potřetí neprojde rozvodová dohoda dojednaná EU s Británií, je podle Brusel pravděpodobný brexit bez dohody. Má i plán, co řešit na prvním místě. S úplným zrušením brexitu naopak Unie nepočítá.

Další unijní ultimátum

Pokud britská sněmovna do 12. dubna schválí dosud odmítanou dohodu o spořádaném brexitu, krátkodobý odklad britského odchodu z EU do 22. května je stále možný. V Evropském parlamentu to včera řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Riziko, že Británie odejde k 12. dubnu bez dohody, je podle něj ovšem stále pravděpodobnější možností, kterou Unie sice nechce, ale na kterou se připravuje.

„Po 12. dubnu by panovalo riziko ohrožení hladkého průběhu evropských voleb a hladkého fungování Evropské unie,“ upozornil předseda Evropské komise.

EU je podle Junckera připravena pružně upravovat související politickou deklaraci, která definuje zamýšlenou cílovou podobu vzájemných vztahů EU a Británie v budoucnosti.

Unie je přitom otevřena široké škále různých možných řešení, upozornil Juncker. „Ať už je to dohoda o volném obchodu, může to být celní unie nebo Evropský hospodářský prostor. Jsme tomu otevřeni od počátku,“ poznamenal.

Unie je podle něj připravena o konkrétní podobě partnerství začít jednat ihned po podepsání dohody o vystoupení. „EU je připravena a rád bych viděl podobnou míru připravenosti i na britské straně,“ podotkl.

Barnier nastínil tři důvody, kvůli kterým by EU souhlasila s dalším odkladem brexitu

Britský parlament se chystá na opětovné převzetí kontroly nad brexitem, aby odvrátil případný odchod země z Unie bez vyjednané dohody. EU se přesto na tento scénář ustavičně připravuje. 

Juncker také zopakoval, že v případě brexitu bez dohody má Unie přichystaný plán a dlouhodobě si je vědoma rozložení sil v britské sněmovně. Připomněl řadu konkrétních kroků, které zajistí například další policejní spolupráci či pokračování dopravy.

Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu včera potvrdil kompromisní podobu pravidel, která v případě brexitu bez dohody umožní občanům Británie krátkodobé bezvízové cesty do zemí Evropské unie. Podmínkou je reciproční přístup britské strany vůči lidem z EU.

Shodu na textu dosud komplikovalo rozhodnutí členských zemí trvat na označení Gibraltaru jako britské „kolonie“, se kterým europarlament dlouhou dobu nesouhlasil. Nyní ale – týden před možným brexitem bez dohody – poslanci ustoupili.

Tato opatření však nikdy podle šéfa Komise nenahradí podmínky „rozvodové dohody“ včetně třeba případného přechodného období.

Erasmus, doprava a práva občanů. Europarlament schválil opatření pro případ brexitu bez dohody

Evropským parlamentem dnes bez problémů prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody.

„Ať se stane cokoliv, Británie bude muset vyřešit tři základní otázky rozdělení,“ upozornil Juncker. Také v případě brexitu bez dohody tak bude muset Londýn s EU řešit zajištění práv občanů, splnit finanční závazky, které na sebe země vzala jako člen Unie, a najít řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

„Neexistence dohody o vystoupení neznamená neexistenci závazků. Tyhle tři otázky přes noc nezmizí. Budou jasnými podmínkami pro obnovení důvěry a další diskuse o budoucnosti,“ uvedl.

Jak brexit vidí lídři členských států?

Německá kancléřka Angela Merkelová včera prohlásila, že chce až do poslední chvíle usilovat o brexit s dohodou. Řešení se podle ní musí najít především v Londýně. Doufá, že tamní debaty budou úspěšné. „Vždy jsem říkala, že budu do poslední hodiny daného data bojovat o to, abychom dosáhli spořádaného vystoupení Británie (z EU),“ uvedla Merkelová, podle níž je to v zájmu obou stran.

Irsko by podpořilo schválení britské žádosti o další krátký odklad brexitu, řekl dnes irský ministr zahraničí Simon Coveney. Brexit bez dohody při aktuálním termínu britského odchodu příští pátek vidí jako velmi nepravděpodobný. Rakouský kancléř Sebastian Kurz naopak uvedl, že pro další prodloužení lhůty pro vyjednání podmínek brexitu nyní není důvod.

Mluvčí německé vlády prohlásil, že pokud chce Londýn od EU další odklad, musí přijít s velmi konkrétní žádostí. Nic takového se ale podle něj zatím nestalo.