Británie chystá nový imigrační systém. Nezkušení a neznalí angličtiny práci nedostanou

[© Shutterstock/jax10289]

Britská imigrační pravidla se od konce tohoto roku změní. Kdo a za jakých podmínek bude moci ve Spojeném království pracovat a studovat?

Uprostřed hádek mezi Bruselem a Londýnem nad tím, jakou podobu by mělo mít jejich vzájemné partnerství od příštího roku, a během nesnadného schvalování vyjednávacího mandátu v Radě EU, předložila minulý týden britská ministryně vnitra Prity Patelová návrh očekávaného bodového imigračního systému. Ten má nahradit současný volný pohyb osob EU, jež podle britské vlády neuspokojuje potřeby Británie.

Podle navrženého mechanismu získají v jakémkoliv britském městě práci ti, co v celkovém součtu nasbírají za své zkušenosti, schopnosti a dovednosti alespoň 70 bodů. Body mohou lidé nasbírat za schopnost ovládat angličtinu (10 bodů), za nabídku zaměstnání od schváleného sponzora (20 bodů), za práci v požadované úrovni dovedností (20 bodů) a z výše ročního platu. Pokud si imigranti najdou v Británii práci s ročním platem vyšším než 25 600 liber, mohou si připsat dalších 20 bodů. Jak uvedla pro srovnání ČTK, průměrná mzda v Británii loni činila 37 tisíc liber, zatímco medián byl těsně nad 30 tisíc librami.

Hranice požadované mzdy může být snížena na 23 400 liber (tj. 690 tisíc Kč) pro ta pracovní místa, kde je nedostatek sil (např. zdravotní sestry, učitelé, lékaři, inženýři, IT specialisté nebo umělci), nebo pro ty s doktorandským titulem, zejména v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky. Zájemci o práci v sektorech s nedostatkem sil získají 20 bodů navíc, stejně jako lidé, kteří mají titul.

Pro studenty bude fungovat obdobný bodový systém pro získaní víza. Tak jako zájemci o práci budou muset prokázat dobrou znalost angličtiny, nabídku vzdělávání v některé z místních institucí a schopnost postarat se o sebe během studia.

Kdy, pro koho a s jakými výjimkami?

Pravidla se budou vztahovat na všechny imigranty, tedy jak z EU, tak i z neunijních zemí. Žádosti o práci či studium bude možné podávat od podzimu tohoto roku se začátkem výkonu profese od příštího roku, žádosti o víza bude možné vyřídit online.

Výjimku ze systému budou mít Irové, kteří i nadále budou moci na britský ostrov cestovat v rámci Společné cestovní zóny (Common Travel Area, CTA) ustavené mezi Irskou republikou, která zůstává součástí EU, a Spojeným královstvím. CTA umožňuje Britům a Irům pohybovat se mezi oběma zeměmi téměř neomezeně.

Mechanismy, jako spojování rodinných příslušníků zkušených pracovníků (disponujících pracovním vízem), nabírání sezónních pracovníků v zemědělství, nebo mobilita mládeže z osmi zemí a územích, bude rovněž pokračovat dále. Stejně tak bude zachován systém pro nabírání méně zkušených lidí ze třetích zemí.

Jinak bude moci kdokoliv z Unie od roku 2021 nadále cestovat do všech částí Spojeného království, bez pracovního víza však bude moci zůstat jen po šest měsíců. Do konce roku se zatím nic nemění. Ti, co dnes v Británii žijí, se však musí registrovat a požádat o status usedlíka v rámci tzv. EU settlement scheme, aby mohli v Británii setrvat.

Británie už není členem EU, opravdová změna ale teprve přijde. Hrozí cla a kontroly

Češi žijící v Británii zatím dopady brexitu nepociťují. Budoucnost Evropanů v Británii ale závisí na dohodě, kterou by měla EU s Británií uzavřít do konce letošního roku. 

Cílem nového imigračního systému je snížit celkovou míru imigrace a vytvořit vysoce produktivní ekonomiku s těmi, podle slov ministryně Patelové, „správnými lidmi“. Podle zdrojů britské vlády se jedná zatím o první krok v širší transformaci celého hraničního a imigračního systému.

Stopka levné pracovní síle, která ale bude chybět

Britské ostrovy kvůli novému imigračnímu systému budou po roce 2020 otevřeny zejména vědcům, inženýrům a akademikům, uzavřou se naopak lidem s nižším vzděláním či nezaměstnaným. To může negativně dopadnou na sektor pečovatelství, stavebnictví, zemědělství a potravinářství nebo pohostinství, kteří jsou na imigrantech závislí.

Podle zdrojů z médií se změna může dotknout až 70 procent unijních pracovníků, kteří dnes v Británii pobývají. Negativní důsledky pocítí zejména Skotsko, které je ze všech částí Spojeného království nejvíce závislé na pracovnících z unijních zemí. Podle první ministryně a předsedkyně Skotské národní strany Nicole Sturgeonové, kterou citoval EURACTIV.com, budou navržené plány „devastující“ pro skotskou ekonomiku.

Bouří se však celý britský průmysl. Vláda jim radí, ať se přizpůsobí, zvýší svou produktivitu, nakoupí nové technologie a zautomatizují výrobu.

Zpravodaj BBC v analýze označil návrh za snahu vybalancovat protichůdné cíle ohledně přísunu odborníků na jedné straně a osob s horšími předpoklady na straně druhé.

„Zájemci o přesun do Spojeného království ze zemí mimo EU se setkají s uvolněním pravidel, například pokud jde o zrušení stropu pro kvalifikované pracovníky a snížení minimální (požadované) mzdy. Ovšem pro unijní migranty… bude nový režim určitým šokem,“ napsal zpravodaj BBC, kterého citovala ČTK. Systém se totiž bude vztahovat jak na lidi přicházející z Evropy, tak i na ty z jiných částí světa. Ale zatímco pro první skupinu se podmínky ztíží, pro druhou bude snazší se do Británie přestěhovat.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Návrat modrých „britských“ pasů

Nová imigrační pravidla nebyla v minulém týdnu jediným posunem, který se v Británii na cestě z EU udál. Ve snaze získat zpět svou nezávislost a svrchovanost a zdůraznit svou národní identitu byl o víkendu představen očekávaný modrý pas, který nahradí nynější červené unijní vydávané Britům od roku 1988.

„Odchod z EU nám dává jedinečnou příležitost k obnově národní identity a k vytvoření nové cesty ve světě,“ uvedla v sobotu při příležitosti představení nového pasu britská ministryně vnitra Priti Patelová.

Barva není jedinou změnou. Na přední straně zmizí název „Evropská unie“ a zůstane vyobrazen symbol Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska. Britská vláda rovněž slibuje lepší bezpečnostní prvky pasu i menší ekologické dopady.

Paradoxně však budou nové pasy vyráběny „unijní“ francouzsko-nizozemskou firmou Gemalto v polském městě Tczew. První kusy spatří světlo světa na začátku příštího měsíce.