Británie čelí politické výzvě, nikoli ústavní krizi, říká předseda Dolní sněmovny Bercow

[© EFE/ANGELES RODENAS]

Předseda Dolní sněmovny britského parlamentu, John Bercow, který baví celý svět svým hlasitým usměrňováním britských poslanců, řekl, že jeho země není v ústavní krizi, ale čelí politické výzvě. Informovala o tom agentura EFE, která je partnerem sítě EURACTIV.

John Bercow se v době, kdy národ trpí současnou krizí kolem brexitu, považuje za „rozhodčího“ v dolní komoře. Usměrňuje totiž britské poslance, kteří na sebe ve sněmovně křičí jeden přes druhého. Známý je také tím, že nosí barevné kravaty.

Přestože evropská média popisují současnou neschopnost britského parlamentu schválit vyjednanou dohodu mezi Bruselem a Londýnem jako „ústavní krizi“, šéf Dolní sněmovny s takovým označením nesouhlasí.

„Až dosud vláda nebyla schopná získat podporu pro svou dohodu. Je to ústavní krize? Neřekl bych. Spíše bychom tento stav měli nazývat politickou výzvou,“ prohlásil Bercow.

Přestože byl často kritizován za údajný nedostatek nestrannosti, podle svých slov se snaží být nezávislý na názorech různých politiků, se kterými se ve Westminsteru setkává.

„Pokud se mne ptáte, jestli jsem nestranný, tak ano, jsem zcela nezávislý na politických stranách i na názorech lidí,“ uvedl Bercow.

„V čem však nestranný nejsem, je role parlamentu, jeho reputace a práva poslanců,“ dodal.

Bercow srovnává svou práci coby moderátora parlamentní debaty s rolí fotbalového rozhodčího nebo rozhodčího v kriketu. Není totiž na něm rozhodnout, zda se brexit uskuteční nebo ne.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

Jeho práce je „pomoci sněmovně rozhodnout o tom, o čem chce rozhodovat,“ řekl.

„Usměrňovat a řídit parlament je základní rolí předsedy (speaker), dále rozhodovat o tom, kdo svolá debatu, udržovat pořádek, moderovat plynulost debaty, vybírat nové klauzule nebo změny legislativy, které budou diskutovány,“ vysvětlil svou práci.

„A za druhé, miluji setkání a vítání lidí.“

Navzdory všeobecné únavě veřejnosti nad brexitem, rychlost celého procesu vystoupení Británie z Unie závisí na rozhodnutích vlády a EU, připomenul Bercow. Jeho role ve sněmovně je pomoci poslancům „dosáhnout finálního rozhodnutí“.

Začátek a potenciální konec politické kariéry Bercowa

Bercow, který vykonává svůj post od roku 2009 a je první od druhé světové války, kdo byl opětovně zvolen třikrát po sobě, přiznal, že okamžik, na který je nejvíce hrdý, bylo moderovat čtrnáctihodinovou debatu o brexitu. V ten samý den se však v britském parlamentu hlasovalo také o manželství stejného pohlaví, což prodloužilo celé jednání.

„Sněmovna schválila hluboce lidský a život posilující zákon,“ řekl Bercow. „Nikoho to neohrozí, ale přinese to hodně štěstí.“

V rozhovoru s agenturou EFE také odkázal ke svým předchůdcům ze 14. a 15. století. Sedm z nich totiž přišlo o hlavu.

„Možná jsou zde lidé, kteří si myslí, že jsem vhodný kandidát pro trest smrti, ale ten byl zrušen v roce 1965. Nemyslím si, že mi dnes hrozí useknutí hlavy.“

Bercow v rozhovoru také připomenul svoji vlastní politickou kariéru. Původně se řadil k pravicovému křídlu Konzervativní strany, postupně se ale posunul zprava do středu.

„Říká se, že čím jsou lidé starší, tím jsou více konzervativní, což je možná pravda. V mém případě je to tak, že čím jsem starší, tím jsem méně konzervativní.“

„Pokud se podíváme do světa, tržní ekonomiky jsou hlavním zdrojem bohatství a zlepšení životních standardů než socialistické ekonomiky. Ačkoliv, v řadě kulturních válek po celém světě vítězí progresivní, centristické či levostředové síly.“

V reakci na spekulace britských médií, že se Bercow chystá opustit svůj post, prohlásil, že se zatím zcela nerozhodl.

„Byl jsem dlouho předsedou. Vzhledem k tomu, v jakém důležitém okamžiku se dnes nacházíme, se zatím nechystám odejít.“

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?