Brexitový „plán B“ neobsahuje nic nového. Britští poslanci navrhují odklad odchodu

[© Shutterstock/Alexandros Michailidis]

Zbývá 67 dní do „oficiálního brexitu“. Včerejší vystoupení premiérky Mayové v britském parlamentu nepřineslo v zásadě nic nového. Britští poslanci v reakci předkládají návrhy na možnosti odkladu brexitu. Komplikací zůstává nadále budoucnost irských hranic.

Po drtivé porážce původní dohody o brexitu v britském parlamentu, kterou britská premiérka Theresa Mayová utrpěla před týdnem, a po týdnu mezistranických jednání ministerská předsedkyně včera předložila „plán B“. Ve zbývajících dvou měsících jím hodlá odvrátit hrozící odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Plán se zakládá na dalším jednání se zástupci britských stran, a to zejména o klíčové irské pojistce, kvůli níž rekordní počet poslanců odmítl minulý týden podpořit dohodu dojednanou s EU.

Britský parlament zamítl brexitovou dohodu. Je nejvyšší čas připravovat se na neřízený brexit

Je rozhodnuto, brexitová dohoda padá. Premiérka má nyní tři dny na předložení plánu B, zítra navíc bude čelit hlasování o nedůvěře.

Po rozhovorech chce premiérka o téže věci jednat s unijními lídry. Případné vyjednání kompromisu by mohlo podle komentátorů zvýšit šance na schválení brexitové dohody. Možnost odložení brexitu či vypsání nového referenda premiérka opět odmítla. Podle britského tisku tím Mayová varovala, že druhé referendum o vztahu s evropským blokem by vedlo k projevům občanské nespokojenosti, „poškodilo by sociální soudržnost“, „podlomilo důvěru k demokracii“ a mohlo by vést dokonce k rozpadu Spojeného království.

Nic nového a zásadního ale plán ve své podstatě neobsahuje. Již před včerejším jednání se objevovaly zprávy o tom, že nelze očekávat žádné výrazné změny původní dohody. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn to samé potvrdil po proslovu Mayové, když prohlásil, že představený plán B se nijak neliší od toho, který již parlament odmítl. Dále vyzval premiérku, aby uznala, že velká většina poslanců si přeje vyloučit možnost brexitu bez dohody.

Podle Corbyna jsou labouristé připraveni uvažovat i o dalších variantách, které by divoký odchodu z EU (bez dohody) vyloučily, včetně podpory případného návrhu na nové referendum. Rovněž chtějí podle svého předsedy prosadit návrhy o celní unii a jednotném trhu s EU tak, aby brexitem co nejméně utrpěli britští pracující.

Podobný závazek požadoval včera například parlamentní lídr skotských nacionalistů Ian Blackford. Šéf poslanců severoirských unionistů (DUP) podporujících menšinovou vládu Mayové naproti tomu podotkl, že dohoda může parlamentem projít pouze v případě skutečných změn v otázce irské pojistky, kterou jeho strana stejně jako část konzervativců v současné podobě odmítá.

Mayová již poněkolikáté zopakovala, že správnou odpovědí parlamentu na obavy ohledně brexitu bez dohody by bylo dohodu schválit. Možnost odkladu brexitu by podle ní znamenala, že země v Unii zůstane, a možnost neřízeného brexitu by přitom byla stále na stole – jen by se odsunul rozhodující okamžik.

Když nevyloučíte tvrdý brexit, rezignujeme, pohrozili Mayové její ministři

Britská premiérka Theresa Mayová čelí možné rebelii mezi vlastními ministry, a to kvůli přibližující se hrozbě neřízeného brexitu, tedy odchodu Británie z EU bez dohody.

Média dávají najevo určité pochybnosti o tom, zda Mayová hledání nějakého kompromisu míní skutečně vážně. Podle některých pozorovatelů je možné, že spíš hraje o čas. Doufá přitom, že se jí nakonec podaří získat dostatečnou podporu pro dohodu s EU, až se bude blížit 29. březen. „Všechny plány B, C, D a E jsou tytéž – přiblížit se co nejvíc termínu brexitu 29. března,“ napsal na facebooku moderátor televize ITV Robert Peston. „Jinými slovy, brexitová strategie (premiérky) je ´tik-tak´,“ dodal.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas dnes v Bruselu novinářům řekl, že EU parlamentní debatu v Londýně bedlivě sleduje. „Nemáme ale nic nového, co bychom řekli, protože jsme nic nového neslyšeli,“ poznamenal k úternímu vystoupení britské premiérky.

Irské hranice nadále na scéně

Premiérka včera požádala poslance o vyjasnění jejich postoje ohledně sporné irské pojistky, která je součástí dojednané dohody o odchodu země z Evropské unie a má zabránit obnovení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. Poté chce o pojistce, která je součástí stávající dohody o britském odchodu z EU, jednat opět s Bruselem.

V sobotu přitom došlo v severoirském Londoderry k bombové explozi dodávky. Z útoků je obviňována nacionalistická organizace Nová IRA, která odmítá mírovou Velkopáteční dohodu z roku 1998 ukončující desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty.

Právě celní režim na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem, které zůstane součástí EU, je nejproblematičtější částí brexitové dohody v podstatě od počátku jednání o brexitu. Řada poslanců, zejména těch euroskeptických z Konzervativní strany a DUP, v ní totiž vidí riziko dlouhodobého připoutání země k unijním strukturám. Zástupci Konzervativců a DUP požadují dohodu bez kontroverzní pojistky, nebo alespoň časové omezení platnosti tohoto ustanovení či právo jednostranně od něj odstoupit po jeho případné realizaci v praxi.

Brexit ohrožuje mír v Severním Irsku, říká nová šéfka strany Sinn Féin

Ani tvrdý, ani měkký brexit neprospěje klidné situaci v Severním Irsku, říká nová šéfka irské politické strany Sinn Féin. Obává se, že by obnovení hranic mezi Irskou republikou a Severním Irskem mohlo vést k zvýšenému napětí mezi severoirskými separatisty a unionisty.

Evropská unie v tomto směru dříve Londýnu odmítla vyhovět, naopak zdůraznila, že tento záložní hraniční režim by byl v případě spuštění jen dočasným řešením, odmítla ale jeho časové omezení. Podle včerejšího vyjádření irského ministra zahraničí Simona Coveneye by „časové omezení pojistky znamenalo, že to vlastně žádná pojistka nebude“.

EU navíc nadále odmítá další změny textu rozsáhlé dohody o britském odchodu. Snahu dohodu znovu neotvírat potvrdil i hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier, podle něhož dohoda, včetně pojistky, nemůže být lepší. Včera naopak dodal, že debata se nyní musí vést hlavně o budoucích vztazích. EU je podle něj připravena znovu jednat spíše o politickém prohlášení, které nastiňuje podobu partnerství s Británií po jejím odchodu z evropského bloku a které bylo přijato souběžně s dokončením brexitové dohody.

Unijní jednotu zatím v tomto ohledu narušilo jen Polsko, jehož ministr zahraničí Jacek Czaputowicz včera v rozhovoru pro média zmínil možnost omezit platnost pojistky na pět let.

Někteří novináři mají za to, že Unie bude přece jen ochotna vyjednávat, avšak pod podmínkou, že Londýn přijde s jasným požadavkem, jehož splnění by zajistilo schválení brexitové dohody v britském parlamentu.

O rozvodové dohodě mezi Británií a Unií již nelze znovu vyjednávat, zdůrazňují lídři EU

Pojistka irských hranic zůstává jablkem sváru brexitových jednání. Mayová požaduje po Unii právní záruky, jejich vznik by ale znamenal změny v již navržené dohodě.

Britský deník The Guardian dnes napsal, že odchod Británie z Evropské unie při zachování průchodnosti hranice mezi Severním Irskem a Irskem je pouhou fantazií.

„Místo toho, aby se vracela k irské hranici, měla by premiérka otevřít debatu přesahující menšinu nekompromisních toryů,“ napsal The Guardian v redakčním komentáři. Irskou pojistku Mayové přirovnal levicově orientovaný list ke zdi na hranici s Mexikem Donalda Trumpa. „Je to úpění moci mařené nesmiřitelnou opozicí v demokratickém shromáždění,“ napsal deník k brexitovému patu.

„Nemůžete mít celní unii a ne Unii. Ale Mayová zjevně věří tomu, že může přesvědčit svou stále chatrnější koalici o opaku. Tentokrát má spíše hodiny než dny na to, aby to dokázala,“ poznamenal The Guardian.

Pokračování parlamentní bitvy a další dodatky

Parlament bude v následujících dnech o včerejším projevu Mayové diskutovat, hlasovat o něm bude 29. ledna jako o neutrálně formulovaném parlamentnímu usnesení vznesenému po projevu premiérky minulé úterý. Hlasování se tak bude konat přesně dva měsíce před oficiálním plánovaným „ukončením“ členství Británie v Unii. O brexitové dohodě samotné pak mají poslanci hlasovat zhruba v polovině února, přesné datum známo není.

Podle očekávání začali britští poslanci v pondělí večer předkládat alternativní návrhy týkající se dalšího postupu v procesu odchodu Británie z EU. Jejich smyslem má být zabránit brexitu bez dohody nebo dát parlamentu větší slovo v brexitovém procesu.

Jeden z dodatků, jehož spoluautorkou je vnitrostranická soupeřka šéfa labouristů Corbyna Yvette Cooperová, se týká odkladu brexitu v případě, že se Mayové nepodaří prosadit dohodu s EU v dolní komoře parlamentu do 26. února. Poslanci by pak podle tohoto návrhu měli právo se k odkladu brexitu vyslovit.

Druhý dodatek požaduje, aby poslanci měli oproti obvyklé praxi právo častěji debatovat a hlasovat o brexitových záležitostech. Rozvrh sněmovny přitom obvykle určuje vláda. Změna harmonogramu by podle návrhu vyžadovala souhlas pouhých 300 poslanců z pěti stran, což je méně než většina.

Jako jakýsi „doplňkový“ krok je označován pozměňovací návrh připravovaný konzervativním zastáncem setrvání v EU a bývalým generálním prokurátorem Dominicem Grievem. Ten by poslancům zajistil příležitost přijít s novými plány odchodu Británie z EU a hlasovat o nich.

Britská vláda už v neděli vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad údajnými plány některých poslanců předat parlamentu kontrolu nad brexitem. Mluvčí vlády tento postoj včera potvrdil a zdůraznil, že kabinet postoj zákonodárců k návrhu Mayové ani případné schválené dodatky za právně závazné považovat nebude. Podle něj budou pro vládu jen jakýmsi indikátorem toho, co si poslanci přejí.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Analytici připomínají, že Mayová se odhlasovanými poslaneckými dodatky sice řídit nemusí, bude ale pod velkým tlakem, aby tak učinila. Pokud by nějaký získal v Dolní sněmovně většinu, premiérka by se s takovým argumentem mohla vydat do Bruselu a usilovat o příslušné změny v brexitové dohodě.

Hlasování by mohlo naznačit, zda z aktuálního patu kolem brexitu existuje východisko s podporou většiny sněmovny, píše agentura Reuters. Mayová by se sice schválenými návrhy nemusela řídit, jejich případný úspěch by ale na premiérku vyvinul značný politický tlak.

Podle webu Politico.eu má za současného stavu dobré vyhlídky plán Cooperové, která předsedá poslaneckému výboru pro vnitro. S přípravou návrhu jí údajně pomáhal bývalý konzervativní člen vlády Nick Boles, podporu má také od dalších zvučných jmen na obou stranách sněmovny.

Klíčovou pro osud plánu Cooperové je otázka, do jaké míry jej podpoří parlamentní špičky Labouristické strany. Ty v pondělí večer předložily vlastní pozměňovací návrh ve snaze zabránit brexitu bez dohody s Bruselem. Stínová vláda v čele s Jeremym Corbynem požaduje, aby poslanci mohli hlasovat o mírnější formě brexitu, jakož i o možnosti vypsat referendum o „dohodě či o návrhu, který získal podporu většiny v Dolní sněmovně“.

Celkem už do dnešního poledne předložili britští poslanci šest pozměňovacích návrhů, přičemž toto číslo nemusí být konečné.

„Pobrexitová“ registrace evropských občanů v Británii začala

Navzdory neshodám nad podobou či uskutečněním brexitu spustila britská vláda na počátku týdne pilotní fázi mobilní aplikace, která umožní občanům členských zemí požádat o povolení setrvat v Británii po brexitu, respektive požádat o statut tzv. usedlíka. Informoval o tom včera EURACTIV.sk. Ostrý start registrace, která měla být zpoplatněna podle věku a délky setrvání v Británii, má začít 30. března, tedy den po oficiálním „vystoupení“ Spojeného království z EU. Týká se zhruba 3,5 milionu lidí, z toho podle odhadů může být až 100 tisíc Čechů.

Obavy panují nad funkčností aplikace a potenciálním náporem žádostí, kterých by mohlo být podle odhadů až 6 tisíc denně. Na administraci programu se podílí 1500 zaměstnanců a 400 telefonních operátorů, kteří mají pomáhat lidem při podávání žádostí.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Británie za šest měsíců opustí Evropskou unii. Brexit bude mít dopad nejen na samotné Brity, ale taky na sto tisíc Čechů, kteří v zemi žijí. Cizinci se budou muset registrovat ve speciální databázi, aby mohli v zemi i nadále zůstat.

Premiérka Mayová ale ve svém včerejším projevu v britském parlamentu oznámila zrušení poplatku 65 liber (asi 1900 Kč) za registraci. Tento bod považuje většina britských médií za nejdůležitější z jejího včerejšího projevu. Ocenil ho také na svém twitteru vyjednavač pro brexit za Evropský parlament Guy Verhofstad. Těm, kdo už poplatek zaplatili, bude podle televize Sky News, kterou citovala ČTK, vrácen.