Brexit se kvůli koronaviru odsouvá na druhou kolej. Pandemie ale zatím jednání zcela neskolila

Britský vyjednavač David Frost a unijní vyjednavač Michel Barnier [© European Union, 2020]

Ve světle šířící se pandemie nového typu koronaviru je osud vyjednávání budoucího partnerství mezi EU a Spojeným královstvím nejasný. Britská vláda však nadále věří v přetržení vazeb s evropským kontinentem do konce letošního roku. Odborníci i firmy se domnívají, že je to nereálné.

Nový typ koronaviru COVID-19 téměř skolil jednání o budoucím partnerství mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Druhé kolo vyjednávání, původně naplánované na minulý týden, bylo kvůli obavě z nákazy i cestovním omezením zrušeno. Přestože se uvažovalo o videokonferenci, nakonec se ani ta neuskutečnila. Takovým distančním způsobem navíc není možné vést paralelní jednání o dílčích oblastech, jak se původně zamýšlelo. Koronavirus tak zřejmě značně zkomplikuje samotný postup rozhovorů o budoucích vztazích.

„Uvědomme si, že prvního kola rozhovorů se zúčastnilo více než 200 osob rozdělených do 11 pracovních skupin a diskutujících o 11 oblastech, obchodem se zbožím a dopravou počínaje a energetikou a rybolovem konče. Replikovat distančně takový rozsah a míru interakce se, minimálně tedy prozatím, ukazuje jako nemožné,“ vysvětlila problematiku nynější situace odbornice na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Chybí zároveň hlavní hráči. Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier minulý čtvrtek informoval, že byl pozitivně testován na koronavirovou nákazu. Ujistil nicméně, že se cítí dobře a bude postupovat podle pokynů lékařů. Den na to přišla zpráva o tom, že hlavní britský vyjednavač David Frost má příznaky koronaviru, a zůstává proto doma v preventivní karanténě.

Dnes pozitivní test na koronavirus oznámil také britský premiér Boris Johnson a vzápětí i ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Podle Brusenbauch Meislové navíc chybí i další úředníci z řad brexitových týmů.

„Mnoho úředníků, kteří měli dosud na starosti přípravu varianty budoucích vztahů bez vyjednané obchodní dohody (označovanou jako no-deal), bylo nově převedeno na řízení krizového managementu souvisejícího se šířením pandemie. Týká se to například i dvou generálních ředitelů, což jsou po stálých tajemnících nejvyšší státní úředníci. Podle všeho byla nyní pozastavena i činnost kabinetního výboru zabývajícího se budoucími vztahy s EU,“ upřesnila odbornice.

Boj s koronavirem vs. přípravy na brexit

Britská vláda i unijní exekutiva jednoduše mají nyní zcela jiné starosti a to, jak co nejefektivněji bojovat s šířením koronaviru a zmírňovat jeho následky. Ještě do nedávna byl přitom britský premiér Johnson kritizován za to, že v této nelehké době upřednostňuje brexit před koronavirovou krizí.

„Vyjednávání o budoucích britsko-unijních vztazích měla být sama o sobě  nesmírně složitá, spletitá a komplexní. Nyní do nich zasáhla ještě i globální pandemie, což vše ještě dále komplikuje,“ poznamenala Brusenbauch Meislová.

Pandemie brzdí jednání o dlouhodobém rozpočtu EU i o brexitu

Koronavirové ohrožení zásadním způsobem paralyzovalo činnost institucí EU. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, Brusel je navíc vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie. Dosavadní priority proto nabírají zpoždění.

Ani podniky teď podle serveru POLITICO nemají kvůli šířící se nemoci čas připravovat se na případné omezení přístupu na evropský trh a zavedení celních požadavků, které by mohlo nastat po konci tohoto roku.

Britský premiér Johnson si však nadále trvá na svém a chce se vyvázat z dosahu Bruselu k 31. prosinci 2020, jak je stanoveno i britskými zákony. Londýn je proto s Evropskou komisí v pravidelném kontaktu a snaží se najít řešení pro nadcházející týdny.

Řada expertů se však podle serveru POLITICO domnívá, že odklad bude za současných okolností nevyhnutelný. Někteří uvažují pouze nad půlročním oddálením, jiní navrhují až dva roky, což je maximální období stanovené výstupovou dohodou. Rozhodnout by se o tom muselo do poloviny tohoto roku.

Odklad rozhovorů o budoucích vztazích je podle Moniky Brusenbauch Meislové v nynější kritické situaci „vysoce pravděpodobný“. „Pandemie je zcela legitimním, po všech stránkách pochopitelným důvodem k takovému kroku, nikdo soudný by jej snad nemohl rozporovat,“ odůvodnila možnost prodloužení přechodného období.

„Půjde-li vše hladce a dle těch nejoptimističtějších prognóz, čemuž však osobně příliš nevěřím, ztratí se cca tři měsíce. I to by však ukrojilo z již tak velmi krátké a napjaté vyjednávací lhůty celou třetinu,“ dodala odbornice.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Návrhy budoucích dohod jsou na stole

Navzdory všem těmto komplikacím se minulý týden podařilo unijní i britské straně předat své návrhy budoucích dohod o vzájemných vztazích po přechodném období. Ten unijní, s 441 stránkamispatřil světlo světa 13. března. Ten britský, který je zatím neveřejný, minulý týden.

„Týmy (na obou stranách) nyní budou analyzovat (předložené) texty. Očekáváme, že další jednání budou probíhat příští týden,“ uvedl minulou středu mluvčí britské vlády. Psal o tom EURACTIV.com.

Z prvních poznatků je patrné, že se vize EU a Británie rozcházejí v několika bodech. To už ostatně vyplynulo z prvního kola vyjednávání, které se uskutečnilo na počátku března.

Zatímco EU trvá na jedné komplexní dohodě, Británie usiluje o několik separátních aktů. Z dostupných informací tak britské návrhy obsahují dohodu o volném obchodu spolu s přílohami týkajícími se letecké dopravy, letecké bezpečnosti a civilního jaderného průmyslu v rámci Euratomu. Jak upozornil server POLITICO, chybí naopak texty o spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti a rybářství, které je zvláště pro Británii ožehavým tématem. EU si chce totiž zajistit v podstatě neomezený přístup do britských vod, Londýn naopak takové právo zamýšlí upravovat každý rok.

Navržené dohody se liší nejen ve formě, ale i obsahu. Brusel usiluje o co nejbližší partnerství, v němž by Britové nadále plnili unijní pravidla a standardy, jako ty v oblasti hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí či pracovních podmínek, na jejichž dodržování by dohlížel unijní soud. Londýn chce naopak získat téměř plnou kontrolu nad svými zákona a uzavřít dohodu mezi „suverénními partnery“.

„Vzhledem k tomu, že návrh (EU) poměrně intenzivně odkazuje na unijní právo, očekává se, že bude Velkou Británií zamítnut,“ podotkla Brusenbauch Meislová.

Žádná unijní pravidla respektovat nebudeme, zní z Londýna. Británie se chce na konci roku zcela oddělit od EU

Británie chce v dohodě o budoucích vztazích s Evropskou unií dosáhnout co největší hospodářské i politické nezávislosti. Vize Londýna se však značně liší od té unijní. V čem?

Koronavirový odstup Britů od EU

Už v nynější koronavirové krizi je patrný rozdíl v britském a unijním přístupu. Zatímco země EU zavádějí v posledních třech týdnech jedno nouzové opatřením za druhým, včetně uzavírání škol a restaurací, omezování sociálního kontaktu či přeshraničního i vnitrostátního cestování a uvalování dalších rozsáhlých karanténních opatření, Británie k těmto krokům přistupuje až v posledním týdnu. Dosud totiž britský premiér razil snahu budovat „kolektivní imunitu“.

Již minulý týden Británie vyčlenila finanční pomoc pro podniky a zaměstnance, kteří utrpí ekonomickou ztrátu způsobenou pandemií. Následně omezila prodej základních potravin na osoby ve velkých supermarketech, které Britové vzali kvůli obavě z jejich nedostatku útokem.

Teprve v pátek 20. března byly od osmé hodiny večerní uzavřeny po celém Spojeném království bary a restaurace. V pondělí vydal premiér Boris Johnson další restriktivní opatření, která lidem umožňují vycházet z domu jen v nezbytně nutných případech, jako je nákup základních potravin nebo cesta do práce či k lékaři. Zároveň byly zavřeny obchody s jiným než základním zbožím, knihovny nebo fitness centra a zrušeny hromadné akce. Povoleno je setkávání pouze dvou lidí a rodinných příslušníků.

Johnson tak reagoval na nezodpovědné chování Britů, kteří se i v době rychlého šíření nákazy směle scházejí v parku či na plážích, nedodržují rozestupy v městské dopravě a nenosí roušky. Nyní již v případě porušení karanténních omezení hrozí pokuta. Během tohoto týdne byly ještě vyčleněny další finance na výzkum léčby koronaviru ve výši 210 milionů liber, čímž se Británie stala největší přispěvatelem na světě v hledání vakcíny proti COVID-19.

K ránu 27. března bylo v zemi potvrzeno 11 658  případů nákazy novým typem koronaviru, 578 lidí již onemocnění podlehlo, 135 lidí se vyléčilo.

Snahu odlišit se od přístupu EU a jejích členských států k řešení koronavirové krize potvrdila redakci i Monika Brusenbauch Meislová.

„Británie si udržuje od EU určitý odstup a soustředí se na bilaterální kanály a globální fóra typu Světové zdravotnické organizace. Za tímto přístupem se mj. schovávají i obavy, že dala-li by Velká Británie najevo, že EU potřebuje a hodlá s ní svůj postup úžeji koordinovat, mohlo by to potenciálně oslabit její vyjednávací pozici,“ vysvětlila.

Británie se zároveň neúčastní spolu se svými kontinentálními protějšky žádných mimořádných zasedáních ministrů zdravotnictví či vnitra na úrovni EU.

„Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock například nebyl přizván k zasedání unijních ministrů zdravotnictví,“ uvedla příklad odbornice na britskou politiku. Podle ní se sice například z Německa ozývají hlasy, aby se Británie, spolu se Švýcarskem či Srbskem, těchto schůzek účastnila, avšak zatím se tak nestalo.

(Ne)účast Británie na koronavirových opatřeních EU

Spojené království je rovněž vyloučeno z některých nově přijatých opatření navržených Komisí, nezapojilo se například do uzavření vnějších hranic EU pro příslušníky třetích zemí. Účastnit se může společného unijních nákupu osobních ochranných prostředků, jako jsou plicní ventilátory či testovací sady.

Původně se sice objevila zpráva o dobrovolném vystoupení z mechanismu se slovy britské vlády, že už (přeci) není členem EU, a nakoupí tedy zdravotnické prostředky raději od britských firem či od mezinárodních výrobců. Později se ale ukázalo, že došlo k nedorozumění a chybě v komunikaci a vláda se hodlá do mechanismu zapojit později.

„Současná epidemiologická situace navíc akutně vnáší do debaty o budoucích britsko-unijních vztazích nový rozměr např. v souvislosti se statusem Velké Británie v Evropské agentuře pro léčivé přípravky,“ dodala Brusenbauch Meislová. Nečlenství Británie v této agentuře totiž může zapřičinit, že případný lék proti COVID-19 mohou Britové získat později či za vyšší cenu než lidé na kontinentu.

Británie je nicméně během přechodného období nadále vázána evropským právem, takže Komise například musela schválit poskytnutí veřejné podpory britským malým a středním podnikům pro zmírnění následků koronavirové krize.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.