Brexit: O krůček blíž k rozvodové dohodě, neshody ale přetrvávají

Michel Barnier a Gernot Blumel [European Union, 2018]

Během uplynulého víkendu došlo k dalšímu posunu v jednáních o brexitu, konkrétně o chráněných zeměpisných označení či budoucí roli Soudního dvora EU. V případě irské hranice se zase uvažuje nad několika možnostmi, buď prodloužit přechodné období nebo zachovat celní unii.

Intenzivní jednání v posledních dnech vedla podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Michela Barniera k posunům v některých oblastech budoucí smlouvy o britském odchodu z Evropské unie. Hotovo však ještě není, hlavním sporným bodem dál zůstává způsob, jak zamezit vzniku celní hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem. Barnier to včera dopoledne řekl zástupcům vlád 27 zemí Evropské unie.

Rokování, jehož nedělní kolo skončilo až v pondělí po druhé hodině ranní, přineslo podle informací ČTK posun například v otázce chráněných zeměpisných označení či okolo autonomie právního řádu EU včetně role Soudního dvora EU.

O vývoji rozhovorů bude Barnier dnes informovat také Evropskou komisi, která se sejde ve Štrasburku v souvislosti s právě probíhajícím pravidelným měsíčním zasedáním Evropského parlamentu.

Konec v nedohlednu

Už dříve dával unijní šéfvyjednavač najevo, že domluveno je přes 90 procent textu „rozvodové dohody“, která se týká mimo jiné přechodného období do konce roku 2020, finančního vyrovnání britských závazků vůči EU či potřeby zachovat po brexitu práva občanů jiných zemí EU v Británii na stejné úrovni jako nyní.

Nevyřešený spor kolem podoby celního režimu na irsko-severoirské hranici však Barnierovi brání, aby mohl členským zemím doporučit svolání mimořádného summitu EU27, který by text dohody podpořil.

Pokud by se měl kvůli brexitu konat mimořádný summit sedmadvacítky ještě v listopadu, o kterém se uvažuje od zářijové mimořádné schůzky hlav států a vlád členských zemí, měla by dát britská vláda v nejbližších dnech najevo, že je připravena dohodu uzavřít. Někteří lídři zemí EU odjíždějí koncem měsíce na summit G20 do Argentiny a další řádná vrcholná schůzka Unie je plánována před polovinou prosince.

Oprávněné přípravy na tvrdý brexit?

Času přitom zbývá málo, jak včera upozornila například francouzská ministryně pro evropské otázky Nathalie Loiseauová. Británie z EU odchází 29. března 2019 a text dohody o vystoupení musí projít ratifikací v britském parlamentu i v europarlamentu.

„A i když budeme mít dohodu, tak nyní nevíme, zda ji europarlament či britský parlament ratifikují,“ připomněla Loiseauová. Paříž tak například pracuje na svých vlastních opatřeních směřujících k zajištění hladké dopravy mezi Británií a kontinentem. „Bude to dočasné opatření, ale je třeba to připravit,“ podotkla.

Francie není sama, záložní plán chystají i další země včetně Německa.

Členské státy se připravují na brexit bez dohody. Podle Mayové to nebude konec světa

Na výzvu Komise se na odchod Velké Británie z Unie bez dohody začínají připravovat třeba Francie nebo Německo. Podle Mayová ale brexit bez dohody nemusí mít takový dopad, jak se očekává.

Přesto, i případný tvrdý brexit, tedy vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody, by většina evropských zemí docela dobře zvládla, je přesvědčen německý ministr financí Olaf Scholz (SPD). Pro Londýn by to ale podle něj bylo nejhorší možné řešení. Scholz to včera v Berlíně řekl zahraničním novinářům.

„Pevně jsem si předsevzal být optimistický,“ odvětil Scholz na otázku, jestli si myslí, že se Londýnu a Bruselu nakonec podaří uzavřít dohodu o vystoupení Británie z osmadvacítky. Tvrdý brexit by s sebou podle něj nesl velké hospodářské následky, které by nejvíce pocítila Británie, ale úplně by se jim nevyhnul nikdo.

„Myslím, že většina evropských zemí by to mohla zvládnout docela dobře, ale následky by to mělo. Pro Británii by to určitě byla ta nejhorší možnost,“ poznamenal. Proto podle něj Německo dělá vše pro to, aby se dohodu uzavřít podařilo.

Sto tisíc Čechů se chystá na brexit. Aby zůstali v Británii, musí se zaregistrovat

Británie za šest měsíců opustí Evropskou unii. Brexit bude mít dopad nejen na samotné Brity, ale taky na sto tisíc Čechů, kteří v zemi žijí. Cizinci se budou muset registrovat ve speciální databázi, aby mohli v zemi i nadále zůstat.

Německý ministr Scholz také vyjádřil přesvědčení, že brexit zvýší zájem evropských zemí o euro. „Až Británie bohužel, bohužel, bohužel z Evropské unie odejde, budou 85 procent evropského hospodářského výkonu tvořit země používající euro, to samozřejmě zvýší atraktivitu eura pro ostatní členské země,“ míní Scholz.

Na Česko ale tímto způsobem vystoupení Británie zřejmě nezapůsobí. Český premiér Andrej Babiš včera na přednášce v Paříži uvedl, že jednotná měna euro pro něj není důležitá, neboť skutečný význam má schengenský systém. Jeho vláda se zatím euro přijmout nechystá.

Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci

Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.

Nové irské možnosti

Vyjednavači obou stran se podle dostupných informací o něco posunuli v dosud nejkomplikovanější otázce celního režimu na irsko-severoirských hranicích, kdy se nyní pracuje se třemi možnými scénáři budoucích vztahů.

Jeden z nich obsahuje možnost jednorázového a časově omezeného prodloužení přechodného období nejdéle do prosince 2022, pokud se oběma stranám finální řešení nepodaří najít do konce roku 2020, kdy má přechodné období končit podle stávajících předpokladů. Klíčové rozhodnutí, jak dál, by tak mělo padnout až v létě 2020.

Brexit bez dohody je nevyhnutelný, domnívají se Severoirové. Evropští lídři v dosažení dohody věří

Pro koho byla dvouletá lhůta dojednání vystoupení země z EU dlouhá, musí být současnou patovou situací v jednáních o brexitu nemile překvapen. Podle Irů stojí za současnými komplikacemi EU. Nadcházející summit Evropské rady má být momentem pravdy.

Druhou možností je, že v takové situaci by začala platit pojistka znamenající celní unii mezi Británií a EU s tím, že pro Severní Irsko by platila unijní regulační pravidla. Jak včera informoval server Euronews, takové řešení by se zamlouvalo například německému ministrovi pro evropské záležitosti Michaelu Rothovi.

S tím by ale byla spojena nutnost zachování rovných podmínek na trhu v oblastech jako je hospodářská soutěž, státní podpora, daně či standardy v oblasti životního prostředí a sociální legislativy či specifické podmínky pro rybolov. Právě poslední část se podle diplomatů britské straně vůbec nezamlouvá.

Stále řada otevřených otázek

Britský zástupce Martin Callanan novinářům řekl, že obě strany na dohodě tvrdě pracují. „Je řada důležitých otázek, které zůstávají. Nesmíme to uspěchat. Je to dohoda, která bude významná pro řadu dalších let. Musíme zajistit, že bude kvalitní,“ podotkl.

Souběžně s dohodou o vystoupení nyní obě strany od léta dojednávají také politickou deklaraci definující budoucí podobu vzájemných vztahů. Barnier včera ocenil posun, který od té doby nastal v řadě oblastí. Oba texty jsou do značné míry provázané, a podle představ vyjednavačů by měly být potvrzeny společně.

Samé spekulace. Právě tak dnes vypadají vztahy mezi Bruselem a Londýnem

Británie chce postupovat jednostranně, například v otázce pojistky pro irskou hranici. To je ale pro Iry nepřístupné. Objevují se také informace, že by celé Spojené království mohlo zůstat v celní unii. Britští obchodníci mezi tím volají po novém referendu.

Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař ČTK a Českému rozhlasu při příchodu na včerejší jednání řekl, že doufá v dobré zprávy pro Británii a EU. „Doufáme, že může být pokrok už tento měsíc, abychom mohli svolat jednání lídrů. Ale nečekáme, že by se to vyřešilo dneska,“ uvedl.

Skeptický k výraznému posunu v jednáních během následujícího měsíce byl včera například také belgický ministr zahraničí Didier Reynders.

Britská premiérka Theresa Mayová přesto doufá, že dohoda o brexitu bude hotová ještě tento týden. Mimořádné zasedání kabinetu, které bylo plánováno na pondělí ale bylo opětovně odvoláno kvůli zablokovanému jednání.

Odstoupil další britský ministr

Komplikovaným jednáním nenahrává ani vnitropolitická situace v Británii. V pátek odstoupil další člen britské vlády, ministr dopravy Jo Johnson, bratr bývalého ministra zahraničí Borise Johnsona, který spolu s ministrem pro brexit Davidem Davisem rezignoval na počátku letošního července.

Důvodem nynější rezignace je nekoherentnost brexitu a jeho „měkkost“. Jo Johnson ve svém vyjádření k odstoupení také uvedl svůj nesouhlas s plánem premiérky Mayovou, který podle něj neodráží to, co se lidem slibovalo v referendu v červnu 2016. Britskou předsedkyni vlády navíc kritizoval za to, že odmítá svolat další referendum o konečné podobě rozvodové dohody.

Pokud Británie odejde z EU bez dohody, stane se „občanem bez identity“, varují odborníci

Dohoda o odchodu Británie z EU je zatím v nedohlednu, čas na její ujednání se ale krátí. Pravděpodobnost brexitu bez dohody je podle odborníků 50:50 a je daleko vyšší než před půl rokem. Co by taková varianta znamenala?

Další referendum o brexitu by uvítalo i několik evropských státníků. Ve víkendovém interview pro server Politico řekl španělský premiér Pedro Sanchéz, že kdyby byl premiérkou Mayovou, druhé referendum (ve skutečnosti třetí, pozn. red.) by bezpochyby svolal.

Před ním už o další referendum požádal také maltský premiér Joseph Muscat či český premiér Andrej Babiš, připomněl včera server Euronews.