Brexit hýbe evropskou ekonomikou. Komu působí největší potíže?

[© Shutterstock/Elnur]

Pátá největší světová ekonomika a druhá největší evropská ekonomika odchází z Unie. Jaký ekonomický dopad bude mít brexit?

Příprava na brexit i dlouhotrvající nejistota kolem jeho podoby hýbe evropskou i světovou ekonomikou. Německo například zaznamenalo strmý pokles exportu, coz souvisi mimo jiné s tím, že Británie je jeho pátou nejvýznamnější exportní destinací.

Britská ekonomika začala stagnovat. Finanční sektor i někteří poskytovatelé služeb, například konzultačních nebo pojišťovacích, se masivně stahují z Londýna. Nové útočiště nacházejí v Paříži či Dublinu, kam mají snazší přístup než například do německého Frankfurtu nad Mohanem, kam se původně očekával přesun londýnských firem. Kvůli obavám z budoucího ekonomického vývoje se také některé obchody v Británii rozhodly již zcela zavřít.

„Strukturální změny ukazují, že dopady brexitu nebudou zanedbatelné. Velká Británie reagovala na stagnování své ekonomiky silným fiskálním stimulem. Konzervativní strana se poprvé za posledních 30 let odchýlila od konzervativní fiskální politiky a v posledních měsících uskutečnila a ve volbách dále slibovala vyšší investice, než je na tuto stranu historicky obvyklé. Vzhledem k tomu, že již realizované dodatečné výdaje jsou vyšší než 1 % HDP ročně, což je zhruba průměrný růst za posledních několik čtvrtletí, tak by Velká Británie bez těchto stimulů byla dnes v recesi,“ uvedl během přednášky o ekonomických aspektech brexitu na Mendelově univerzitě v Brně Aleš Chmelař, náměstek pro řízení evropské sekce na ministerstvu zahraničí.

Konzervativci slibovali podnikům v předvolební kampani snížení daní, zvýšení daňové úlevy na stavebnictví a snížení daní na výzkum a vývoj. Labouristé naopak navrhovali zvýšení mezd ve veřejném sektoru, vyšší firemní daně či znárodnění částí infrastruktury.

„Britská ekonomika se bude muset přeorientovat z ekonomiky, která má obchodní deficit se všemi státy EU kromě Chorvatska a přebytek ve službách, na jiný typ ekonomiky, možná kompenzovaný dlouhodobě slabší librou. Princip byl v minulosti vždy takový, že si Britové mohli dovolit deficit ve zboží, ale kompenzovali to přebytkem ve službách, respektive reexportem služeb do Spojených států,“ popsal problematiku Chmelař.

Obavy z recese v Evropě mohou být tím, co ji nakonec přivodí

Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup. 

Velká Británie byla obchodním mostem mezi Evropou a USA, přes jejíž území evropské státy vyvážely své přebytky do zámoří. Podle Chmelaře tak Britové budou muset po odchodu z Unie přeorientovat celý svůj ekonomický systém, což ovlivní nejen ekonomické, ale i politické vztahy mezi Evropou a Spojenými státy.

S odchodem Británie také poklesne hlas pro hlubší integraci a liberalizaci jednotného trhu, stejně tak jako pro vyjednávání obchodních smluv s třetími zeměmi. Odchod Británie ovlivní také rozpočet EU a celkového HDP. To zároveň povede k oslabení čisté pozice příjemců. V mnoha ohledech to bude mít negativní dopad na ČR.

Česko kvůli brexitu papírově zbohatne. Z unijní pokladny dorazí míň peněz

V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.

Brexit může zvýšit ceny

Zatím se ale nedá říci, jaké konkrétní dopady brexit skutečně přinese. Pokud Británie na konci ledna odejde podle dojednané dohody, nastane alespoň roční přechodné období, během kterého by se nemělo v podstatě nic na postavení Británie v jednotném trhu měnit. Jen Britové ztratí svůj vliv na utváření pravidel pro regulaci trhu. Postupně ale zřejmě budou přicházet další změny.

„Časem se může ukázat, že ceny určitých obchodovaných položek budou vyšší, než bývaly. Některé položky se možná budou shánět hůře než dříve, či budou nedostupné,“ upozornil na možná rizika Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru. Přesné zdražení se bude podle něj odvíjet od cel a množstevních omezení.

„Významný je též faktor silné závislosti Británie na dovozu jak spotřebního, tak průmyslového zboží. Omezení dodávek či komplikace s hladkostí jejich pohybu mohou hrát roli,“ dodal na dotaz redakce ohledně zdražení po brexitu Zahradník.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Dopady brexitu na evropskou ekonomiku

Některé evropské regiony budou brexitem zasaženy silněji než jiné. Mezi těmi nejzranitelnějšími je Irsko, které například v rámci příprav na brexit bez dohody vyčlenilo 1,2 miliardy eur. Na ekonomický šok se připravuje také Nizozemsko a Belgie. Brexit pocítí i země, které mají s Británií úzké obchodní vazby, jako například Německo, Lucembursko, Malta, Kypr, pobaltské či skandinávské státy. Mezi nimi je i Česká republika.

Ačkoliv se na ČR neočekávají masivní dopady, ovlivněn bude zejména export. Británie je totiž pro české exportéry 3. největším trhem a 6. největším importním trhem. Británie se na celkovém vývozu z ČR podílí necelými 5 %, na celkovém dovozu zase 2,3 %.

Pro firmy, co jsou zvyklé obchodovat se třetími zeměmi mimo jednotný trh, nebude obchod s Británií po přechodném období po vystoupení, až bude Británie sama třetí zemí, nic nového. Ty firmy, co takové zkušenosti nemají, mohou zaznamenat vyšší administrativní i technické potíže.

Pro Čechy žijící v Británii se s koncem října pravděpodobně nic nemění

Češi aktuálně žijící v Británii zde budou moci i po letošním 31. říjnu bydlet a pracovat, a to i v případě brexitu bez dohody. Za takového vývoje by pro ně bylo klíčové datum 31. prosince 2020.

České firmy se obávají a připravují

Po referendu se očekávalo, že nejvíce zasaženými sektory bude automobilový průmysl, strojírenství, elektronika a výroba plastových a pryžových výrobků. Z ČR se totiž to Británie vyváží hlavně osobní automobily, autodíly či elektronika. Podobné produkty zase míří z britských ostrovů do tuzemska.

„Největší potíže mohou mít podniky, které působí v leteckém a kosmickém nebo automobilovém průmyslu, také výrobci zdravotnické techniky, elektrotechniky, či výrobci optických přístrojů. Zejména u některých optických a měřících přístrojů je Británie pro ČR velký trh,“ uvedla redakci EURACTIV.cz Eva Veličková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR). Připouští zároveň, že dopady odchodu Británie z Unie pocítí také maloobchodní řetězce a e-shopy závislé na rychlém pohybu zboží tam i zpět.

„Nejvíce se obávají podniky, které jsou zásadně napojené na dodavatelské řetězce v rámci EU, protože je zasáhne i nepřímý vliv skrze např. pokles objednávek jinde v EU,“ dodala Veličková.

S komplikacemi se podle informací ČTK potýkají také sklářské firmy, které obchodují s Británií. Ty největší z nich, Preciosa a Lasvit, ale zatím neplánují rušit své pobočky v Londýně.

Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent

Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.

Odchodem Británie také dojde ke ztrátě desítky tisíc pracovních míst. Jak informovala ČTK, podle letošní studie univerzity v belgické Lovani v případě brexitu s dohodou přijde ČR o zhruba 11 tisíc pracovních míst. V případě brexitu bez dohody by česká ekonomika přišla o zhruba 47 tisíc pracovních pozic.

Ačkoliv to po nedávných předčasných volbách vypadá, že revidovaná dohoda novým britským parlamentem projde a Británie bude moci odejít do konce ledna podle předem stanovených podmínek, nejistota mezi podniky stále přetrvává, byť se díky výsledku voleb mírně zmírnila.

„Neřízený brexit bez dohody je pro nás stále nepřijatelnou variantou. Podnikatelé se vždy chystají na nejhorší a doufají v nejlepší výsledek,“ zdůraznila Veličková.

Přesto, i navzdory skeptické náladě, Index podnikatelské nálady za celou EU v říjnu ukázal, že evropské malé a střední podniky se příliš neobávají výrazných dopadů brexitu na jejich podnikání.

Podle mluvčí SP ČR už řada firem podnikla přípravné kroky a nyní vyčkávají, co se bude dít dál.

„Firmy hledají nové trhy, zásobují se klíčovými komponenty, či hledají alternativní dodavatele a připravují se na nový režim na hranicích. Větší firmy odkládají investice, přemísťují některé operace mimo Británii nebo přesouvají testování a certifikaci výrobků na kontinent, aby si udržely platnost certifikací na trhu EU,“ vysvětlila Veličková.

Také podle Chmelaře jsou české firmy na brexit připraveny, mimo jiné díky podpoře z MPO. To na svých webových stránkách publikuje průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu, kde si každá firma může podle svých parametrů ověřit, jak její podnikání bude zasaženo odchodem Británie z Unie. Kromě toho také MPO poskytuje konzultace a pořádá řadu přípravných seminářů.

Také Evropská komise na základě svých sdělení poskytuje podnikům instrukce, jak se připravit na brexit. V září například připravila orientační kontrolní seznam pro připravenost podniků v rámci EU v případě tvrdého brexitu. Dokument upozorňuje na to, jaká současná pravidla a opatření nezbytná pro obchodování na jednotném trhu EU nebudou po brexitu platná, například v oblasti cel, služeb, licencí či uznávání odborných kvalifikací.

Co nejbližší obchodní vztahy do budoucna

Situace po přechodném období po brexitu, které by mělo skončit na konci příštího roku, je zatím také nejasná. Přestože výstupová dohoda dovoluje rozšířit přechodné období až o dva roky, Boris Johnson tlačí na vyjednání obchodní dohody během 11 měsíců. Evropští lídři sice vyzvali na nedávném summitu k rychlému ujednání budoucích vztahů, shodují se ale zároveň, že necelý rok nemusí stačit. Podobná jednání totiž často trvají několik let.

Sama EU plánuje začít s vyjednáváním v březnu příštího roku. Unijní lídři již požádali Komisi o přípravu mandátu. Ten by měla unijní exekutiva předložit v únoru. Po vyjednání dohody navíc bude zřejmě potřeba souhlasu národních parlamentů.

Nebude-li dohoda dojednána včas, budou uvalena pravidla Světové obchodní organizace (WTO), kvůli čemuž by došlo ke zvýšení nákladů pro průmysl i spotřebitele na obou stranách Lamanšského průlivu. Jak informovala ČTK, mluvčí opozičních labouristů pro otázky brexitu Keir Starmer označil Johnsonův plán pro rychlé ujednání budoucí dohody za „bezohledný a nezodpovědný“. Premiér je podle něj ochoten „riskovat pracovní místa“ obyvatel Británie. Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové by krachem jednání o obchodní dohodě na konci příštího roku bylo zasaženo Spojené království více než Unie. Takový výsledek ale není v ničím zájmu.

Ani podoba budoucí obchodní dohody zatím nemá dostatečné obrysy. Jednávání o ní by měl za EU opět vést současný vyjednavač Michel Barnier.

Jak informovala ČTK, Unie bude usilovat o blízké partnerství, které musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Leyenová hovoří o snaze zachovat nulová cla i množstevní omezení. V praxi to znamená, že aby Británie získala přístup na unijní jednotný trh, bude muset respektovat některá pravidla EU. Je tak například pravděpodobné, že při exportu z a do Británie bude nutné předložit deklaraci o bezpečnosti výrobků.

Sama Británie hovoří o komplexní dohodě o volném obchodu, která by regulovala vše, od finančních služeb a původu výrobků až po celní tarify či rybářství.

„Pokud chce Spojené království velmi ambiciózní obchodní dohodu, pak budeme potřebovat velmi ambiciózní regulační spolupráci,“ prohlásil podle EURACTIV.com francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Z mého pohledu by za předpokladu uskutečnění brexitu byl ideální buď scénář EEA (Evropský hospodářský prostor), kdy nečlenské země mají v drtivé většině volný přístup na jednotný trh bez možnosti rozhodovat o jeho parametrech, anebo scénář Švýcarsko, kdy jsou vztahy upraveny sadou bilaterálních smluv a umožňují vlastně totéž,“ uvedl Zahradník. Není ale podle něj jisté, zda tento postup bude akceptovatelný jak pro Británii, tak pro některé členy Unie.

Nepůjde zároveň pouze o obchod, ale o celkové partnerství mezi EU a britským ostrovem, které by podle evropských lídrů mělo být co nejbližší. Leyenová doufá v dojednání „bezprecedentního partnerství“.