Bez irské pojistky dohodu o vystoupení neschválíme, usnesl se Evropský parlament

© Shutterstock

Evropský parlament dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku projednával rychle se blížící termín vystoupení Spojeného království z EU. Europoslanci po diskusi přijali rezoluci, která umožňuje další odložení brexitu a trvá na zachování otevřených hranic mezi Irskem a Severním Irskem.

Usnesení sice není právně závazné, ale má nemalou politickou váhu, neboť vyjadřuje společný postoj unijního legislativního tělesa. Pro hlasovala drtivá většina 544 europoslanců, proti jich hlasovalo 126.

Podle dokumentu europoslanci neschválí žádnou dohodu o vystoupení, která by nezaručovala zachování  otevřených hranic mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Právě tzv. irská pojistka, která by po vystoupení Spojeného království z EU měla zajistit otevřený režim na irsko-severoirských hranicích je jedním z kamenů úrazu brexitového vyjednávání.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) vysvětlil, že europarlament „bude mít poslední slovo k jakékoliv dohodě se Spojeným královstvím.“ Proto je podle něj nutné považovat dnes přijatou rezoluci za důležité vodítko přístupu EU k brexitu.

Pojistka nebo nic

Europoslanci dnes také zopakovali dřívější prohlášení, že se Brusel a Londýn mohou dohodnout na různých podobách pojistky, která by zabránila vzniku fyzických hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Avšak na potenciální dohodu, která by pojistku popřípadě její alternativu neobsahovala, europarlament podle rezoluce nepřistoupí.

Členové legislativního orgánu EU, ale i předseda Evropské komise Jean Claude-Juncker spolu s unijním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem, kteří dnes před europoslanci vystoupili, mají obavy, že by absence pojistky ohrozila mírový proces v Severním Irsku. Kritici pojistky na druhou stranu varují, že může znamenat připoutání Spojeného království k unijním strukturám i po odchodu z EU.

Zatímco britský premiér Boris Johnson hovoří o pokroku v jednání, Juncker dnes europoslancům sdělil, že v řešení sporného bodu v podobě irské pojistky zatím nenastal žádný pokrok a dodal, že pojistka má tři cíle: zabránit klasické hranici, zachovat integritu unijního vnitřního trhu a zajistit spolupráci mezi irským severem a jihem.

O brexitu budou EU s Británií vyjednávat denně, shodli se Johnson s Junckerem

Britský premiér Boris Johnson a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se dnes shodli, že je třeba zintenzivnit jednání o podobě britského odchodu z EU.

„Vystoupení Spojeného království z EU nesmí za žádných okolností ohrozit mírový proces v Severním Irsku, ani nesmí poškodit ekonomiku irského ostrova, k čemuž by došlo při jakémkoli zpřísnění režimu na hranicích,“ uvedla v prohlášení česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, RE). Podobně se k přijetí rezoluce vyjádřil i český europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP). „Nechceme tvrdou hranici, která by ohrozila mír,“ sdělil v EP svým kolegům.

Proti pak z českých řad hlasoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR). „Hlasoval jsem proti rezoluci, protože se domnívám, že bychom měli mít na paměti budoucí vztahy, které nechceme, aby vyústily do konfliktu,“ uvedl a dodal, že „nemůžeme nutit britský parlament k dohodě, která byla už třikrát zamítnuta.“

Severoirčané odmítají ústupky Unie ohledně irské pojistky. Nechtějí rozdělit Spojené království

Severoirská strana DUP nesouhlasí s návrhem EU, aby se irská pojistka po brexitu vztahovala pouze na Severní Irsko. Odchod z Unie podle ní nesmí vytvořit obchodní bariéry mezi irským a britským ostrovem.

Odložení povoleno, ale…

Usnesení se kromě hraničního režimu věnuje také otázce možného dalšího odložení brexitu a vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody.

Europoslanci podle dokumentu umožní Spojenému království opět prodloužit lhůtu pro vystoupení, což by nejspíše znamenalo několikaměsíční odklad brexitu. Stalo by se tak nicméně pouze tehdy, pokud by Spojené království mělo pro již několikáté odložení svého odchodu z bloku „dobré důvody, jako třeba závazek vyhnout se brexitu bez dohody, uspořádat nové volby či referendum“. Uvedla to europoslankyně Charanzová.

Co se týče tvrdého brexitu, rezoluce konstatuje, že brexitová dohoda je v politickém zájmu jak Spojeného království, tak Unie. V případě vystoupení bez dohody připisuje rezoluce veškerou odpovědnost na vrub britské vlády.

Co by znamenal brexit bez dohody? Britská vláda zveřejnila pesimistický scénář

Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou dnes zveřejnila britská vláda.

Riziko divokého brexitu je podle Junckera v současné situaci „stále reálné“. Johnson totiž při jednáních sice trvá na uzavření dohody, ale zároveň trvá na tom, že Britové odejdou z EU k 31. říjnu s dohodou, nebo bez ní.

K tvrdému brexitu se vyjádřil i Barnier a finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová, jejíž země nyní EU předsedá. Ti upozornili na to, že pokud Britové odejdou z unie bez dohody, další jednání o budoucích vztazích mezi Londýnem a Bruselem bude stejně podmíněno trojicí unijních priorit. Vedle zajištění práv občanů EU v Británii a dodržení britských finančních závazků vůči rozpočtu bloku to bude i podoba zmíněné irské hranice.

„To jsou otázky, které se tak jako tak budou muset řešit, než se uzavřou dohody o budoucích vztazích,“ řekl Barnier.