V Peru skončil summit EU – Latinská Amerika

Desítky politických lídrů z obou kontinentů se o víkendu shodly, že je nutné bojovat proti rostoucím cenám potravin a globálnímu oteplování. Naopak rozdílné názory panovaly ohledně role biopaliv a volného obchodu při ovlivňování těchto trendů.

Summit států Latinské Ameriky a Unie proběhl za účasti více než 50 vrcholných přestavitelů z obou břehů Atlantiku mezi nimiž nechyběli např. německá kancléřka Angela Merkel, předseda EK José Manuel Barroso či brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva. Zatímco nad nutností boje s fenomény dneška – globálním oteplováním a rostoucími cenami potravin se lídři v zásadě shodli, výrazně odlišně se dívají na význam volného obchodu a biopaliv.

Řada jihoamerických vrcholných představitelů vyjádřila přesvědčení, že preferovaní plodin vhodných pro výrobu biopaliv na úkor těch potravinových vede k omezování jejich nabízeného množství a tudíž k celosvětovému růstu cen základních potravin. „Jestliže se krize dále zhorší, stovky miliónů lidí budou po celém světě v nebezpečí,“ prohlásil peruánský prezident Alan Garcia. Připomeňme jen, že raketový růst cen potravin vyvolal v posledních týdnech masové protesty v některých zemích (např. Haity či Egypt), kde výdaje na stravování představují až 70% spotřebního koše některých domácností. Rozvojové země jsou tedy vždy nejvíce ohroženy výkyvy cen základních potravin.

To si uvědomují i představitelé evropských států, nicméně odmítají svádět vinu na biopaliva. Podle španělského premiéra Zapatera není souvislost mezi pěstování plodin pro biopaliva a růstem cen potravin „zcela jasná“. „Hlavní důvod růstu cen potravin je třeba spatřovat v rostoucí spotřebě, a proto je nutné se zaměřit na zvětšování objemů produkce zemědělských plodin,“ nechal se slyšet premiér předsedajícího Slovinska Janez Janša. Na straně biopaliv stojí z Latinské Ameriky po boku Unie především Brazílie – tradiční propagátor této alternativy k ropě.

Podle očekávání nedošlo v Peru ani k posunu při vyjednávání o dohodách o volném obchodě mezi Unií a latinskoamerickými sdruženími jako jsou Andské společenství národů, Mercosur či Sdružení států Střední Ameriky.

Nejkomplikovanější byla v tomto ohledu situace mezi andskými státy, kde levicově orientované země Bolivie a Ekvádor oponují druhým dvěma stálým členům tohoto sdružení Kolumbii a Peru, kteří jsou nakloněni volnému obchodu. Po krachu těchto jednání přistoupí v následujících měsících obě prozápadně orientované země k separátním rozhovorům bez zbylých dvou států.

Jednání o volném obchodu s organizací Mercosur zatím nepostupují příliš vpřed, protože jsou zastíněny rozhovory v rámci Světové obchodní organizace. Ty jsou stále blokovány na jedné straně neochotou vyspělých států – především USA a sedmadvacítky – ke snížení zemědělských dotací a na straně druhé obavami rozvojových států před otevřením vlastních trhů vyspělé konkurenci. Podle názoru Petera Mandelsona, komisaře pro obchod, by si však svět měl s dohodou pospíšit, protože po amerických podzimních prezidentských volbách bude dosažení kompromisu pravděpodobně ještě obtížnější.