Europoslanci budou hlasovat o omezeních ve využívání biopaliv

Zdroj: CreativeCommons; Autor: M^3

V Evropě možná bude v budoucnu omezeno využívání biopaliv, která sice mohou být na první pohled přínosná pro životní prostředí, v konečném důsledku však podle oborníků mohou některá spíše napáchat víc škody. Europoslanci ve výboru pro životní prostředí mají o návrhu hlasovat zítra (11. července).

Model používaný v EU pro hodnocení nepřímých změn využití krajiny (Indirect Land Use Changes – ILUC, viz EurActiv 4.5.2012) nepostihuje problematiku v celé šíři. Tvrdí to nová studie uznávaného odborníka na biopaliva Tima Searchingera z univerzity v Princetonu.

Pokud se zemědělská půda využívaná pro pěstování potravin promění na půdu pro pěstování biopaliv, je samozřejmě nutné najít nové místo, kde se budou potraviny pěstovat. Podle Searchingerovy studie však není ztracená úroda kompenzována dostatečně.

„Nejsou v podstatě žádné důkazy pro to, že ty dodatečné výnosy skutečně dostaneme,“ řekl odborník EurActivu. „Bez toho máme na stole vlastně dvě špatné zprávy: musíme rozšiřovat zemědělskou půdu, ale lidé se zároveň najedí méně,“ dodal.

Z každých 100 kalorií, které by mohly být získány z pšenice nebo kukuřice, jich 25 není nijak nahrazeno, pokud se namísto potravinových plodin pěstují plodiny pro výrobu biopaliv, ukázala studie, kterou zadalo sdružení Přátelé země.

Výsledky výzkumu se objevily krátce před zítřejším hlasováním výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu. Ten má hlasovat o návrhu, který se týká právě evropské budoucnosti biopaliv.

Evropská komise v říjnu navrhla, aby se jejich využívání v EU limitovalo. Podle evropských plánů by se měla biopaliva vyráběná ze zemědělských plodin podílet 10 % na splnění cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro dopravu. Podle nového dokumentu by to nakonec mělo být pouze 5 % (EurActiv 16.10.2012).

Jak navrhuje zpravodajka výboru pro životní prostředí Corrine LePageová (ALDE), mělo by se také mnohem více hledět na to, jaké nepřímé dopady jednotlivá biopaliva mají. Omezovat by se pak měla ta škodlivější.

Někteří europoslanci ve výboru navrhují, aby se limit pro podíl biopaliv na plnění cíle zvýšil oproti návrhu Komise na 6,5 %. To ale LePageová odsuzuje právě s odkazem na novou studii.

Výrobcům biopaliv se tento vývoj přirozeně nezamlouvá. Proti změnám v pravidlech pro využívání biopaliv protestuje například evropská asociace ePure, která sdružuje výrobce bioetanolu. Její šéf Rob Vierhout upozornil, že pro výrobu paliva využívají zejména cukrovou řepu a pšenici určenou primárně pro krmení zvířat, nikoliv pro výrobu potravin.  

Pšenici ani kukuřici prý navíc pro tyto účely nedovážejí z jiných zemí. „Používáme evropské plodiny a vždy ještě stejně spousta půdy leží ladem,“ prohlásil.

Searchinger s takovými tvrzeními ale nesouhlasí. Pokud se plodiny určené pro krmení zvířat využijí pro výrobu biopaliv, někde se jídlo pro zvířata stejně bude muset pěstovat, upozornil s tím, že tento efekt do svých studií započítává.