EU usiluje o udržitelné biohospodářství

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Dan.

Evropa je podle Evropské komise „příliš pomalá a příliš polovičatá“ v rozvoji udržitelné ekonomiky, a proto je třeba rozvoj biohospodářství povzbudit novými investicemi a také za pomoci inovací.

Evropská ekonomika musí ve větší míře, ale zároveň udržitelným způsobem využívat obnovitelné zdroje energie, které potřebuje pro zajištění zdravých potravin a krmiva, zisk energie ale i jako materiál. Tak zní hlavní motto nové strategie pro udržitelné biohospodářství, kterou včera (13. ledna) představila Evropská komise. 

„Jsme příliš pomalí a příliš polovičatí v převádění výsledků výzkumů do inovací a v jejich využívání při řešení našich největších společenských výzev,“ uvedla při představování strategie komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn

Jedním z důvodů, proč se tak děje, je prý i to, že instituce a členské státy EU dostatečně nespolupracují. Vlastní ambiciózní strategie pro biohodspodářství v minulosti představilo už například i Dánsko, Finsko, Německo, Irsko nebo Nizozemsko. 

Podle komisařky by proto velmi pomohlo, kdyby se do realizace celoevropské strategie výrazněji zapojili nejen politici, ale i odborníci, vědci či podnikatelé. 

Že je k tomu při nejmenším alespoň nakročeno, potvrdily pozitivní ohlasy, které se na unijní plán s názvem „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“, snesly ze strany zelených i průmyslových organizací. Ocenily zejména důraz na investice do výzkumu a udržení evropské konkurenční výhody v oblasti udržitelných technologií. 

„Jsme opravdu touto strategií nadšení,“ uvedla Joanna Dupont-Inglis z vedení průmyslové asociace EuropaBio, které zastupuje evropské biotechnologické společnosti, například Monsanto nebo Syngenta. 

„Cítíme, že pokud jde o technologie, máme v Evropě výhodu,“ uvedla, „ale samozřejmě jsou věci, které je stále potřeba upravit.“ 

Dodala také, že rozvoj a investice v oblastech jako je výroba bioplastů a rafinace biopaliv by bylo možné podpořit prostřednictvím PPP projektů.

Strategie pro biohospodářství, které dosahuje obratu téměř 2 bilionů eur a pracuje v něm více než 22 milionů lidí, ale sama o sobě nenabízí žádné dodatečné finanční zdroje. Vyzývá spíše k lepší koordinaci a úsilí prostřednictvím Společné zemědělské politiky, skrz výzkumný program Horizont 2020 a jiné evropské a národní programy.  

Růst, ale efektivně 

V nové strategii biohospodářství se odráží současný trend, který se soustředí na zlepšení účinnosti zdrojů, ochranu přírodních zdrojů a přechod k obnovitelné energii při současné podpoře hospodářského růstu. 

Nicméně některé body, s nimiž nový plán Komise počítá, již někteří komentátoři stihli označit za kontroverzní. Jedním z nich jsou například biopaliva. Podle Geoghegan-Quinn je rozvoj biopaliv „opravdu, ale opravdu důležitý, protože nás popohání vpřed.“ 

Její kolegyně v Komisi, která má na starosti portfolio klima, Connie Hedegaard, ale v nedávném rozhovoru pro EurActiv uvedla, že paliva získaná z rostlin (například z řepky, sojových bobů nebo palmového oleje) nemusí být tak neškodná, jak se zdálo ještě v momentě, kdy EU v roce 2003 přijímala směrnici o využívání alternativních pohonných hmot (třeba etanol) v dopravě (EurActiv 2.2.2012).

V poslední době se totiž množí studie o tom, že biopaliva mohou zvyšovat množství emisí skleníkových plynů v ovzduší a jejich produkce prý navíc ohrožuje i životní prostředí jejich vývozců –  ve velké většině rozvojových zemí (EurActiv 16.11.2012). 

Další návrhy, které Komise v nové strategii o udržitelném biohospodářství představila, už tolik kontroverzní nejsou.  

Plán obsahuje návrhy například na využívání potravinového odpadu při přeměně na bioenergii nebo jako alternativu k chemickým hnojivům. Počítá také s investicemi do výzkumu a inovací. 

Členské státy EU se s celou strategií poprvé seznámí na zasedání Rady pro konkurenceschopnost, která se uskuteční příští týden (21. února).