Biopaliva: Eurokomisařka pro klima nabádá k opatrnosti

Zdroj: Evropská rada

K rozvoji biopaliv musí Evropa přistupovat opatrně, upozornila v rozhovoru pro EurActiv dánská eurokomisařka Connie Hedegaard. Evropská komise v těchto dnech dokončuje studii dopadů biopaliv na změny klimatu.

Pracovní verze dopadové studie, o níž EurActiv informoval minulý týden, naznačuje, že pokud se zohlední více faktorů, mohou biopaliva vyráběná z řepky, sójových bobů nebo palmového oleje způsobovat vyšší emise skleníkových plynů než klasický benzín a nafta.

Energetické plodiny se totiž často pěstují v rozvojových zemích, kde zabírají půdu, která se dosud využívala k pěstování plodin pro výrobu potravin. Takto ztracené plochy zemědělské půdy si pak zemědělci v procesu známém jako „nepřímá změna využívání krajiny“ (ILUC) kompenzují kácením tropických pralesů nebo vysoušením mokřin.

„Osobně jsem se k biopalivům vždycky stavěla velmi opatrně,“ řekla komisařka pro klima EurActivu. „Je skvělé, že v nových technologiích vidíme potenciál, ale měli bychom si dát v Evropě pozor na to, abychom nevytvořili nový sektor, o němž si po nějaké době řekneme. Ty jo, tak tohle nebylo tak dobré.“

Neznamená to však podle ní, že by Komise chtěla ustupovat ze závazku, který si EU v minulosti dala do směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Podle této směrnice se má do roku 2020 podíl biopaliv (a dalších ekologických alternativ) v dopravě zvýšit na 10 %.

Ve směrnici o biopalivech z roku 2003 a znovu pak ve směrnici o obnovitelných zdrojích z roku 2009 se Evropa dohodla na tom, že bude emise skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek snižovat (vedle jiných způsobů) i využitím biopaliv v dopravě a energetice.

Kritika na adresu této politiky však sílí. Řada studií totiž ukazuje, že biopaliva nejsou při snižování emisí skleníkových plynů tak účinná, jak se dlouho tvrdilo. Kultivace energetických plodin má podle nich navíc negativní vliv na životní prostředí a nabídku potravin v rozvojových zemích, kde se biopaliva určená pro evropský trh často pěstují.

Evropská legislativa tyto faktory podle Hedegaard v minulosti nezohlednila. „V té době nebylo poznání a věda tak rozvinuté, takže faktor nepřímé změny využití krajiny se nyní obtížně snažíme (v legislativě) zohlednit.“

Evropská komise hodlá závěry studie o ILUC zveřejnit v příštích týdnech.

Hedegaard uvedla, že Komise „s udržitelnými biopalivy problém nemá – a udržitelná paliva existují – ale pak máme také biopaliva, o nichž můžeme říci, že ke snižování emisí CO2 nepřispívají o nic víc než fosilní paliva a v některých případech jsou dokonce ještě horší“.

„Pochopitelně není moc chytré chtít po členských státech, aby nahradily fosilní paliva něčím, co není lepší.“

Cena za biopaliva

Ekologické organizace Přátelé Země a ActionAid včera upozornily na studii, podle níž biopaliva ke snižování emisí skleníkových plynů moc nepřispívají, zato však zvyšují cenu pohonných hmot. Kvůli přimíchávání biopaliv prý řidiči ročně za benzín a naftu zaplatí o 18 miliard eur víc.

Studie, kterou pro Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj v Ženevě připravili vědci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, předpovídá, že v roce 2020 bude litr bioethanolu stát o 19 až 41 eurocentů víc než litr benzínu a litr bionafty bude o 35 až 50 centů dražší než litr běžné nafty.

Za předpokladu, že prodejci takto zvýšenou cenu přenesou na spotřebitele, řidiči ve Velké Británii zaplatí ročně navíc zhruba 1,25 až 2,28 miliardy eur a řidiči v Německu 1,37 až 2,15 miliardy eur.

Podle studie je k tomu potřeba vzít v úvahu i to, že jen samotné Německo dotuje výrobu biopaliv 370 miliony eur ročně.

„Evropští spotřebitelé a daňoví poplatníci platí za chybnou politiku, která nemá pozitivní dopady na životní prostředí,“ stěžuje si Robbie Blake z organizace Přátelé Země.

„Nedomyšlené cíle pro biopaliva nejvíc odskáčou řidiči a životní prostředí v podobě vysokých cen u čerpacích stanic a vyšších emisí CO2.“

V letech 2010-2020 mohou skryté náklady biopaliv v celé Evropské unii činit až 126 miliard eur, uvádí autoři studie.