Biopaliva budou asi muset v Evropě přibrzdit, Komise představí nová pravidla

Zemědělství řepka

Evropská komise se snaží změnit přístup EU k biopalivům, protože se v poslední době ukazují některé jejich negativní dopady. Přínos biopaliv pro životní prostředí se tak nyní například bude vypočítávat novým způsobem. Výrobci biopaliv se zlobí, zemědělci také nejsou nadšení. Proč vlastně Komise mění svůj pohled na zelená paliva?

Evropská komise zítra (17. října) zveřejní návrh dokumentu, který by měl limitovat využívání biopaliv v Evropské unii. Již delší dobu se množí důkazy o tom, že jejich vliv na životní prostředí pravděpodobně není tak pozitivní, jak se očekávalo (viz např. EurActiv 11.4.2012 a EurActiv 8.8.2012).

Podle odborníků se totiž dosud při výpočtech týkajících se biopaliv nevěnovala dostatečná pozornost tzv. nepřímým změnám využití krajiny (Indirect Land Use Changes – ILUC, viz EurActiv 4.5.2012).

Tyto nepřímé změny způsobuje nahrazování lesních a travních porostů poli, na kterých se pěstují plodiny potřebné pro produkci zelených paliv. Proměna krajiny může ohrožovat potravinovou bezpečnost, ovlivňovat ceny polnohospodářských komodit a paradoxně také zvyšovat množství vypouštěných emisí. Podle odborníků tak mají některá biopaliva na životní prostředí spíše negativní dopad.

„Evropská komise tímto návrhem reaguje na poměrně dlouhodobé diskuse o environmentální a sociální integritě politiky EU v oblasti biopaliv. Schopnost a ochotu Komise průběžně hodnotit udržitelnost svých politik a navrhovat příslušná opatření lze jedině ocenit,“ sdělil EurActivu Jan Doležal, analytik českého think-tanku Glopolis, který se otázkou biopaliv zabývá.

Připomněl také, že podpora biopaliv v Evropské unii ve svých počátcích vycházela spíše z požadavků na energetickou bezpečnost, zachování pracovních příležitostí na venkově a podporu evropských farmářů. „Zelená nálepka“, která se dnes zdá být u některých biopaliv nezasloužená, byla prý spíše druhotnou záležitostí.

Méně biopaliv

Z údajů Komise vyplývá, že v příštím desetiletí by mohla mít dosavadní evropská politika vůči biopalivům nepřímý dopad na množství půdy, jejíž rozloha se může rovnat až velikosti Dánska. Zároveň však obchod s biopalivy představuje významný sektor evropské ekonomiky, ve kterém se každoročně pohybuje asi 17 miliard eur. Proto návrh Komise budí v Evropě živou debatu.

Podle původních plánů se totiž měla biopaliva vyráběná ze zemědělských plodin podílet 10 % na splnění evropského cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro dopravu. Podle nového dokumentu by to nakonec mělo být pouze 5 %.

„Nikdo to neočekával, je to naprosto nová věc,“ řekla Clare Coffey z organizace ActionAid, která dlouhodobě vede kampaně proti využívání biopaliv.

Nejvíce emocí však vzbudil návrh na nový způsob vypočítávání přínosu biopaliv pro životní prostředí. V budoucnu by tak měla Komise brát v úvahu například také emise, které vzniknou při přechodu od pěstování potravin k energetickým plodinám. Předpokládá se totiž, že poptávka po potravinách zůstává přibližně stejná, a proto se jejich produkce musí přesouvat jinam.

Legislativa také obsahuje požadavek, aby všechny energetické plodiny zajišťovaly minimálně 60% snížení emisí skleníkových plynů.

Na druhé straně Komise slibuje, že zaměří podporu na tzv. biopaliva druhé generace, která se vyrábí z odpadu, vodních řas nebo zbytků z jiných oblastí produkce. Výrobcům se to však příliš nezamlouvá. Řada z nových výrobních procesů prý ještě nebyla dostatečně otestována. Investoři, kteří ztratí peníze kvůli zastavení podpory pro biopaliva první generace, prý také budou méně ochotní poskytovat další finance.

Jídlo nebo nafta?

Jak již bylo zmíněno, návrh bude zveřejněn zítra. Konečná verze se pravděpodobně mírně změní od doby, kdy dokument v září unikl na veřejnost. Podstata legislativy však podle zasvěcených pozorovatelů zůstane stejná. Vyjednávání s Evropským parlamentem a členskými státy bude pravděpodobně probíhat po celý příští rok. Dříve než v roce 2015 by žádná nová pravidla neměla začít platit.

Jaký může mít nový návrh dopad na evropskou ekonomiku? „Konzultační společnost Ecofys na jaře tohoto roku analyzovala dopady zahrnutí emisí z nepřímých změn ve využívání půdy (ILUC) do kritérií udržitelnosti na dosavadní investice. Většina současných investic v oblasti produkce bionafty by měla v roce 2017 začít profitovat a za určitých podmínek by současný návrh neměl apriori znamenat likvidaci sektoru. V rámci EU by pak mohlo dojít k posílení podílu bioethanolu na trhu na úkor bionafty,“ řekl EurActivu Doležal.

Výrobci biopaliv se však nové legislativě brání a nadšením nejásají ani zemědělci. Silná a stabilní poptávka po energetických plodinách je totiž chrání proti výkyvům na trzích s potravinami. Vzrostla prý také jejich produktivita. Vedlejší produkty při výrobě bioetanolu lze totiž například použít jako krmivo pro zvířata. To je podle nich významné právě letos, kdy prudce stoupla cena sóji. Letos se také zemědělci potýkají s nepřízní počasí, a to nejen v Evropě, ale také ve Spojených státech nebo v Rusku.

Zemědělci upozorňují na to, že v případě biopaliv jednoduše reagují na zvýšenou poptávku.

„Právě proto nejsme proti biopalivům jako takovým, ale odmítáme cíle, které vytvářejí masivní poptávku,“ okomentovala to Coffey. „Raději bychom viděli systém, který bude podporovat udržitelná biopaliva. Ne proměnu potravin na palivo,“ prohlásila.

„Rozhodně nemá smysl podporovat bioapliva, jež životnímu prostředí spíše škodí, než aby pomáhala. Již nějakou dobu trvající diskuse o udržitelnosti biopaliv by však neměly končit pouze u biopaĺiv samotných. Vnímám návrh Evropské komise mimo jiné jako příležitost k diskusi o environmentálních i sociálních souvislostech zemědělské produkce obecně, ať už plodiny končí na talířích či v nádržích vozidel,“ dodal k tomuto tématu Doležal.