Jan Matějka: Ve využívání bioplynu jsme ve střední Evropě špička

Jan Matějka

„Myslím, že na tom nejsme špatně – patříme k průměru. V regionu střední a východní Evropy jsme na špičce,“ říká o využívání bioplynu v České republice místopředseda představenstva České bioplynové asociace o. s. Jan Matějka.

Tento rozhovor vznikl v rámci 6. ročníku konference „BIOENERGIE 2010 (Biomasa, Bioplyn, Biopaliva)", která se konala 8. prosince v Praze. “

  • Velká Británie na podzim tohoto roku jako teprve sedmý stát Evropské unie připojila biometan do rozvodné sítě zemního plynu. Proč takových zemí není v EU zatím víc? Jaká jsou hlavní úskalí výroby biometanu?

Celý proces je technologicky velmi náročný a neobejde se zatím bez dotací. Takže tam, kde není nastaven žádný dotační mechanismus, aby se dal využít bioplyn ve formě biometanu, tam není žádný ekonomický důvod, aby se investoři o tyto technologie zajímali.

Dalším problémem jsou technické předpoklady, které musí splňovat jak výrobce biometanu, tak i ta distribuční soustava zemního plynu. Její provozovatel a výrobce biometanu se musí domluvit na standardech předávání a vytvořit národní normy. V jednotlivých zemích se tento proces vyvíjí postupně.

  • Jaký je rozdíl mezi bioplynem a biometanem?

Bioplyn je surový plyn, který vzniká anaerobní fermentací organické hmoty a obsahuje zhruba z 55 % metanu a zbytek tvoří oxid uhličitý, sloučeniny síry a křemíku apod. Obsahuje tedy relativně vysoké množství nečistot. Biometan je naproti tomu vyčištěný bioplyn, který by neměl již tyto nečistoty obsahovat a měl by být také zbaven vody, která se také vyskytuje v bioplynu. Obsahuje 95 – 98 % biometanu a zbytek tvoří stopové nečistoty.

  • Co brzdí zavádění biometanu a technologií na českém trhu? 

U nás zavádí normy Český plynárenský svaz ve spolupráci s distributory zemního plynu a normy už existují. Prakticky by tedy již šlo připojit se do rozvodné sítě zemního plynu, problém je v tom, že tu schází dotace na výrobu biometanu. Existuje pouze podpora výroby elektřiny z biometanu, ale ekonomicky je zatím nevýhodná. Buď se tedy zlevní technologie, aby se investice do biometanu vyplatily, nebo se změní systém dotací. My očekáváme pohyb v obou oblastech a nastartování trhu s biometanem.

  • Biometan je označován jako palivo druhé generace. Jaké jsou jeho hlavní výhody oproti zemnímu plynu?

Jeho energetická návratnost je daleko vyšší než u ostatních biopaliv. Oproti zemnímu plynu má tu výhodu, že je to obnovitelný zdroj.

  • Kolika procenty by se mohl biometan podílet na celkové energetické spotřebě? Nebo na celkové spotřebě plynu v ČR?

Jeho potenciál není zase tak veliký, můžeme počítat maximálně v řádu procent. Předpokládáme, že v průběhu příštích deseti let tady pět až deset bioplynových stanic vznikne. Ty vyžadují poměrné náročné podmínky. Musí být zejména blízko vysokotlakého potrubí, které snese další připojení a má dostatečně velkou přepravní kapacitu.

  • Na webových stránkách České bioplynové asociace jsem ale četl, že vaším cílem je až 12% podíl bioplynu na celkové spotřebě plynu…

To je náš strategický cíl. Momentálně si ale myslím, že nepřekročíme jednotky procent.

  • Co si myslíte o využívání biologicky rozložitelného odpadu v ČR? Využíváme dostatečně jeho potenciálu pro výrobu bioplynu?

V tuto chvíli ho využíváme velmi málo. Je to sice perspektivní záležitost, ale skrývá řadu úskalí. Pokud se v odpadu totiž objeví nějaké chemické látky jako například antibiotika, mohou usmrtit veškeré mikroorganismy, které bioplyn produkují. Do bioplynu se také mohou dostat různé zdraví škodlivé sloučeniny. Takový bioplyn pak nemůžete (ve formě biometanu) zapojit do standardní sítě zemního plynu.

Je tedy otázkou, jestli je například odpad z domácností pro bioplynové elektrárny vhodný, spíš jen některé vybrané části. Bude hodně záležet, jaké technologie se ještě objeví. Myslím ale, že převládat bude vždycky zemědělský bioplyn.

  • Jaké je uplatnění bioplynu v Evropě? Zaostává Česká republika například ve srovnání se západní Evropou?

Nejsme na tom špatně – patříme k průměru. Samozřejmě, že dominantní postavení má Německo, rozšířen je hodně v Rakousku, Švédsku… My jsme na slušném průměru: máme tu systém podpor provozních i investičních a všechny dostupné technologie. Na Slovensku boom začal teprve v tomto roce. Polsko je úplně na začátku, teprve se zde formuje systém podpor. V regionu střední a východní Evropy jsme proto na špičce.

  • Kolik je v České republice momentálně bioplynových stanic? 

Zemědělských bioplynek je asi 140, jinak zhruba 230 zdrojů bioplynu včetně čistíren odpadních vod a skládek.

  • Můžete vysvětlit fungování bioplynové stanice?

Klasická bioplynová stanice (BPS) vyrábí z biomasy za nepřístupu vzduchu bioplyn. Ten se spaluje v kogenerační jednotce (motoru) a průběžně vyrábí elektřinu. Dnešní BPS má relativně malý zásobník bioplynu a neumí svůj výkon pružně regulovat, což se však může změnit. I na čistírnách odpadních vod nebo skládkách jsou menší instalace, které využívají suroviny jako je čistírenský kal nebo komunální odpad (z něhož vzniká skládkový plyn).

  • Česká bioplynová asociace vznikla v roce 2007. Co se Vám za uplynulé tři roky podařilo prosadit?

Samotný vznik a rozvoj asociace je úspěchem. Dnes má okolo padesáti členů a sdružuje také většinu odborníků v tomto oboru. Vytvořili jsme Strategickou výzkumnou agendu, která formuluje představu dalšího výzkumu a vývoje v oblasti využití a výroby bioplynu, a podařilo se nám prosadit podporu výroby elektřiny z biometanu. Kromě toho jsme spoluzakladatelé Evropské bioplynové asociace.

  • Mohli jste se například podílet na vytvoření Národního akčního plánu? A jak se díváte na jeho nastavení?

Byli jsme přizváni až následně, až na jednání o vypořádání připomínek. Na jeho přípravu jsme přizváni nebyli. Obecně řečeno, asociace obnovitelných zdrojů energií nemohou být spokojené. Už jen tím, že cíle Plánu jsou nastaveny jako limity, že to nemá charakter jako motivačního plánu. Z našeho pohledu není zastoupení zdrojů vyvážené. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že jsme se mohli účastnit připomínkového řízení, tak se nám podařilo navýšit na dvojnásobek limity pro bioplyn. Z toho máme určitě radost. Nicméně platí, že potenciál bioplynu je podle nás dvoj- až trojnásobný, než jaký je strop v Národním akčním plánu.

  • Jak si myslíte, že bude vypadat situace bioplynu v ČR za deset let?

Doufám, že se nám podaří dosáhnout minimálně stavu dnešního Německa. To znamená bioplynky postavené tam, kde na to je potenciál. Pak také několik biometanových instalací a současně i dobře fungující trh, na kterém se česká produkce biometanu uplatní.