Předběžné výsledky voleb do Evropského parlamentu 2004: Výsledky EPIN studie národních expertů

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Studie expertů Sítě institutů pro evropskou politiku (European Policy Institute Network – EPIN) správně odhadla, že průměrná volební účast v červnových volbách do Evropského parlamentu bude nižší, než tomu bylo v roce 1999, kdy se k volbám dostavilo 49,9% populace Evropské unie.

Analýza se jednak zabývá problematikou vedení volebních kampaní v členských zemích EU, zároveň se také snaží odhadnout volební účast ve volbách do EP. Výzkum se dále věnuje osobnostem, které v těchto volbách kandidují. Na závěr predikuje pravděpodobný výsledek voleb do Evropského parlamentu.

Výsledky, které tato analýza předkládá, potvrzují, že v jednotlivých členských zemích převládají v kampaních různá volební témata. Studie poukazuje i na tu skutečnost, že typy osobností, které kandidují do evropských voleb, se liší země od země. Nikoho tudíž nepřekvapí, že i pravděpodobná volební účast a výsledek voleb do EP bude rozdílný v jednotlivých členských zemích EU, proto studie nepřináší odhady volebních výsledků.

Tato studie byla vypracována na základě šetření, které provedli experti z členských zemí EU, kteří jsou partnery European Policy Institute Network (EPIN). Tito experti předpověděli na základě osobních zkušeností a dostupných informací pravděpodobné výsledky voleb do EP.

Podle studie se ve většině členských zemích EU objevuje v eurovolbách tato pětice témat:

I. vyhlídky Turecka na členství v EU

II. evropská ústava

III. (národní) zahraniční politika a bezpečnostní otázky

IV. sociální politika a nezaměstnanost/hospodářství

V. národní zájmy a národní výhody z členství v EU

Volby do Evropského parlamentu stále zůstávají těmi „druhořadými“ ve srovnání s volbami do národních parlamentů. Ve volební kampani do EP dominují domácí problémy a volební kampaň je také ovlivněna děním v dané členské zemi.

Určitá shoda je v tématech volebních kampaní, jako jsou otázky sociální politiky a hospodářství EU nebo u otázek týkajících se konstituce a společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Při prosazování těchto politik má ale Evropský parlament jen omezené pravomoci. Žhavým tématem této kampaně je také problematika „demokratického deficitu“ EU a obava z nepřehledné centralizované eurobyrokracie. Tento problém se zdá být ještě palčivější, než tomu bylo před volbami v roce 1999 (rezignace Santerovy Komise).

Volební účast

Analýza také předpokládá nižší volební účast – pod 49,9% – obyvatelstva EU; ta může být v patnácti členských zemích EU dokonce nižší než v roce 1999. Očekává se, že půjde méně lidí volit v Německu, Nizozemsku, Finsku a Švédsku. Analýza je také skeptická, co se týče volební účasti ve Velké Británii. (V Británii byla nejnižší volební účast v celé EU, a to 24% v roce 1999.)

Naopak v nových členských zemích by podle expertů mohla být volební účast o něco vyšší. Výjimkou je Polsko, u kterého by bylo překvapením, pokud by dosáhla na hranici třiceti procent. Experti se ale shodují, že volební účast v nových členských zemí bude nižší, než tomu bylo v referendech o vstupu do EU.

Kandidáti do eurovoleb

Výběr kandidátů pro eurovolby byl ponechán na národních stranách a neprobíhala žádná koordinace na evropské úrovni. Rozhodující faktor při rozhodování voličů o tom, koho budou volit, bude pozice politického uskupení a atraktivita kandidátů.

Kandidáti na místa europoslanců patří buď do skupiny mladých talentových politiků, nebo jsou to vysloužilí političtí matadoři. Velké členské země se spíše spoléhají na svých kandidátkách na skupinu již etablovaných europoslanců, kteří mají svou pozici v EP zaslouženou. Z nových členských zemí kandidují například bývalí ministerští předsedové nebo ministři zahraničí, čímž tyto země zdůrazňují význam Evropské unie. Stále je však co dohánět v politice rovného zastoupení žen v Evropském parlamentu. Větší procento kandidátek se rekrutuje ze severu Evropy.

Kandidáti do EP se specializují na zahraniční problematiku EU, politiku zaměstnanosti, sociální a regionální politiku. Na tyto okruhy politiky ale Evropský parlament nemá velký vliv. Naopak klíčové kompetence má EP v problematice vnitřního trhu, ta ale, jak studie upozorňuje, nepatří zrovna k oblastem, o kterou by kandidáti jevili výraznější zájem.

Výsledky

V celkovém rozložení politických sil v Evropském parlamentu nedojde k převratným změnám. Křesťansko-demokratická skupina (EPP-ED) zůstane největší politickou skupinou, za ní budou následovat evropští socialisté (PES), kteří v těchto eurovolbách mírně posílí. Naopak Sjednocená levice ztratí více než 10 křesel a bude tak reprezentovat desetinu z celkového rozložení sil v EP. Také Zeleným klesne počet mandátů ze 46 na 40. Zisk liberálů (ELDR) je v těchto volbách nejistý. Je pravděpodobné, že si ale udrží stávající počet křesel.