#jasnovEU – díl 7: O tom, že se výhody EU nedají tak snadno odbýt

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

„Já jsem to nikdy nepotřeboval, takže je to zbytečnost.“ Tak takový přístup k výhodám členství v EU my neberem.

Seriál #jasnovEU vážně i nevážně osvětluje některá sporná témata spojená s EU. Inspiraci čerpá na sociálních sítích.

Na tu infografiku si řada z vás jistě vzpomene, protože obletěla sociální sítě tak, jak se to snad žádné proevropsky zaměřené věci dosud nepodařilo. Na začátku února vyšla jako součást komentáře Petra Honzejka v Hospodářských novinách pod názvem „Otrávené dárky od fanoušků czexitu“.

Na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat ani reakce. Protievropský web Vystoupit.eu upozornil na jednu z kontragrafik, která se snaží jednotlivá Honzejkova tvrzení „uvést na pravou míru“ . Autorem je Jakub Janda. Ne TEN Jakub Janda z Evropských hodnot, kterého všichni eurohateři nesnášejí. Ale Jakub Janda, ředitel a spolumajitel strojírenské firmy a cestovatel, jak uvádí Vystoupit.eu.

Pan Janda ve svých reakcích na tvrzení pana Honzejka tvrdí, že spousta „evropských výhod“ je vlastně zanedbatelná. Některým namátkou vybraným tématům jsme se tedy podívali blíže na zub:

Placení u lékaře

Petr Honzejk: Každý Čech má nyní nárok na ošetření zdarma v kterékoli zemi EU. To by nebylo zaručeno.

Jakub Janda: Pro obvyklou dovolenou zanedbatelná položka. I nyní se valná většina lidí připojišťuje.

Jasno v EU: Nárok na ošetření zdarma v ostatních členských státech EU dává Čechům Evropský průkaz zdravotního pojištění. Jak na svých stránkách upozorňuje i Evropská komise, tento průkaz nenahrazuje cestovní pojištění. Mimo jiné se například nevztahuje na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty ani na takové náklady, jako je zpáteční letenka nebo ztracené/ukradené osobní věci. Zajišťuje ale cestujícímu Čechovi, že v případě potřeby mu bude poskytnuta zdravotní péče za stejných podmínek, jaké mají lidé pojištění v dané zemi.

Dá se očekávat, že každý zodpovědný člověk si před dovolenou zařídí cestovní pojištění. Jenže do zahraničí necestujeme vždycky jen na dovolenou a ne vždy jen do vzdálených zemí. Co třeba jen rychlý výlet nebo nákup v sousední zemi? Nebo dovolená na Slovensku?

V létě 2014 například menší průzkum agentury Stem/Mark ukázal, že při cestě na Slovensko většina lidí považuje pojištění za zbytečnost. Někteří se tak dívají i na pojištění při cestě do Německa nebo Polska, napsaly Novinky.cz. A právě Německo je podle ČTK nejčastějším zahraničním cílem Čechů. Třeba na vánoční trhy do zahraničí vyráží bez pojištění každý čtvrtý Čech, ukázal průzkum agentury Ipsos, na který opět upozornily Novinky.cz.

Je to zkrátka malá výhoda, ale občas se může hodit.

Češi jako Evropané druhé kategorie

Petr Honzejk: Stejně tak bychom přišli o možnost žít bez jakýchkoliv omezení v kterékoliv zemi EU, kupovat tam nemovitosti a tak dále. Vystoupení z EU by mohlo mít dopad na postavení občanů ČR již v EU pracujících a žijících.

Jakub Janda: Země, jejíž HDP roste 2x rychleji než EU, nikdy nemůže být zemí II. kategorie a nákup nemovitostí v jiných zemích rozhodně není podmíněn členstvím v EU.

Jasno v EU: V této souvislosti je zajímavé si uvědomit, že růst českého HDP stojí mimo jiné na dotacích z evropského rozpočtu. Při bližším pohledu si pak všimneme, že přes působivý růst je naše HDP na hlavu stále pod unijním průměrem (v roce 2016 činil 88 % průměru EU). Nebo že máme nižší minimální mzdu než Slováci a Poláci.

Pro nákup nemovitostí v EU skutečně není členství v Unii podmínkou, ale občané EU se například dostávají snadněji k hypotékám, jak upozorňuje tento článek britského Telegraphu, který rozebírá dopady brexitu na život Britů.

Řeč ale byla především o evropanství druhé kategorie. Být občany EU Čechům umožňuje pohybovat se a usadit se téměř bez omezení v kterémkoliv členském státu a nebýt znevýhodněn na základě státní příslušnosti. Nebo jim dává nárok na konzulární ochranu a asistenci u kteréhokoliv zastoupení členského státu EU v zahraničí (viz níže). Umožňuje také volit vlastní zástupce do Evropského parlamentu, přidávat se k evropským občanským peticím nebo se obracet na evropského ombudsmana. To by se mohlo zdát jako nepodstatné v případě, že bychom nebyli členy EU. Spousta evropských norem by se na nás ale pravděpodobně stejně vztahovala. Česko leží v srdci EU, a tak by pro něj podobně jako třeba pro Švýcarsko bylo nevýhodné mít jiná pravidla než všechny okolní státy. Čeští občané by ale mimo EU nemohli s evropskými úřady komunikovat.

Konec pomoci pro Čechy v problémech

Petr Honzejk: Mohla by skončit možnost obrátit se o pomoc na velvyslanectví nebo konzulát kterékoliv země EU, pokud v dané zemi není velvyslanectví ČR.

Jakub Janda: Pro běžného občana zcela nepodstatné. Od vstupu do EU se mi nepodařilo dohledat ani jeden takovýto případ.

Jasno v EU: Občané EU mají právo se obrátit na ambasádu nebo konzulát jakéhokoliv členského státu EU v zahraničí, pokud zde jejich země nemá zastoupení. To je užitečné nejen v případě individuálních problémů (nemoc, nehoda, vzetí do vazby), ale i rozsáhlejších krizí, jako jsou teroristické útoky nebo živelní katastrofy. Pokud se nám tedy například na dovolené v Kostarice stane nehoda, staneme se obětí násilného činu nebo nám hrozí zatčení, můžeme se spolehnout na pomoc konzulárního úřadu jiného státu EU. Nejčastějším problémem je však ztráta, zničení nebo nedostupnost cestovního pasu. V takovém případě je potřeba vystavit nouzový cestovní dokument, aby bylo vůbec možné se vrátit domů. To lze učinit na kterémkoliv zastupitelském úřadě EU v zahraničí. Tento druh asistence dokonce tvoří více než 60 % reálných případů pomoci evropským občanům bez vlastního zastoupení v zemi.

Horší infrastruktura

Petr Honzejk: Pokud bychom přišli o evropské fondy, znamenalo by to minus desítky miliard korun na výstavbu infrastruktury, modernizaci ekonomiky, podporu sociálních služeb či rekvalifikace.

Jakub Janda: Infrastruktura už horší být ani nemůže, pro svou pomalost a kvalitu je dlouhodobě kritizována i ze strany EU.

Jasno v EU: K vysvětlování možných přínosů evropských fondů už se do hloubky vracet nemusíme, protože se jim věnoval první díl seriálu. A zbytek odpovědi už je vlastně také obsažen – ČR staví novou infrastrukturu zoufale pomalu a je to mimo jiné Evropská komise, která ji každoročně vyzývá (jako loni a předloni), aby to napravila.

Tuto výhodu EU lze těžko smést ze stolu tvrzením, že ji ČR vlastní vinou není schopna využívat.

Komplikovaný vývoz do světa

Petr Honzejk: Česko by už netěžilo z dohod o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi. Sami bychom si srovnatelné podmínky vyjednali jen těžko. Export našich výrobků by mohl podražit i mimo EU.

Jakub Janda: Vývoz do třetích zemí se řídí zákony třetích zemí, tam EU nepřináší žádné zjednodušení, naopak embarga a jiná omezení EU jej omezují.

Jasno v EU: Dohody o volném obchodu spočívají v tom, že se smluvní strany zavazují výrazně liberalizovat obchod mezi sebou. To v praxi znamená odstranění takových překážek, jako jsou například cla. Jako příklad můžeme uvést nejvýznamnější dohodu z posledních let – mezi EU a Japonskem. 97 % vývozů z EU bude bezcelních, u zbytku bude možné zavést nižší celní sazbu. Zjednoduší se také například vývoz českého piva. Na Japonsko se budou rovněž vztahovat mezinárodní standardy pro motorová vozidla, zdravotnické prostředky i jiné výrobky, což zajistí rovné podmínky pro české výrobce.

Přínos každé jednotlivé dohody pro Českou republiku se liší v závislosti na objemu obchodu. Zatímco například dohoda s Kanadou a plánované dohody s Vietnamem a Singapurem znamenají jen malý přínos (ale poskytují možnost využít potenciál zahraničních trhů v budoucnu), dohody s Kolumbií a Peru zvýší český vývoz o 12 %.

Česká republika by nebyla sama pravděpodobně schopná si vyjednat dobré podmínky, jelikož EU jako celek má větší váhu, ale hlavně protože si zástupci třetí země uvědomují, že se jim dohodou otevírá trh 27 zemí s téměř 500 miliony obyvatel, a jsou proto ochotni vyjednávat a činit i jisté ústupky.

A mimochodem:

Ztížená práce v zahraničí

Petr Honzejk: Dnes může každý Čech pracovat bez překážek kdekoli v EU, má nárok na stejné pracovní podmínky a sociální ochranu. Bez dohody by to skončilo. Totéž by se mohlo týkat svobody podnikání, zakládání podniků a zastoupení.

Jakub Janda: Čechů v EU zemích pracuje cca 1,04 %, tedy zanedbatelné množství. Krom toho vystoupení z EU nebrání firmám v EU v najímání lidí na práci.

Jasno v EU: Podle údajů MPSV z roku 2015 pracuje v jiných zemích EU přes 114 tisíc Čechů. Číslo je ale neoficiální a uvedené počty z roku 2015 jsou pouze orientační. U některých států však není zjištěn ani tento orientační počet. Lidé mířící za prací se totiž často nijak neregistrují, jejich počet tak pravděpodobně bude mnohem vyšší. Více než 100 tisíc Čechů není zanedbatelné množství. Můžeme si pod tím představit město o velikosti Olomouce, Liberce nebo Plzně. Navíc jejich počet může do budoucna růst, podobně jako počet dalších Evropanů pracujících v jiné zemi EU. Podle údajů Evropské komise před deseti lety žilo a pracovalo v jiném unijním státě 8 million občanů EU. Dnes už je to 16 milionů, tedy dvakrát víc.

Vystoupení z EU nebrání firmám v EU v najímání lidí na práci. Členství ho ale výrazně usnadňuje. A občané EU mají při práci v dalších zemích zajištěna práva, která lidem za třetích zemí automaticky nenáleží. V přehledné podobě je lze najít třeba tady.

Obnovení hranic

Petr Honzejk: Členství v EU sebou nese členství v schengenském prostoru. Je to pohodlné pro lidi, kteří se nemusí zdržovat na hranicích. A klíčové pro firmy, které dodávají výrobky do EU. Existence hranic znamená zdržení a vyšší náklady při přepravě.

Jakub Janda: Státní hranice je stanovena mezinárodními smlouvami a trvá i po dobu členství v EU a bude i po případném odchodu. Ke zdržení na hranicích s okolními zeměmi dochází vlivem migrace i dnes. Není to nic, co by lidi zásadně omezovalo.

Jasno v EU: Nevíme, jestli obnovení kontrol na některých hranicích v schengenském prostoru (nyní se týká 5 členských zemí) lidi zásadně omezuje, nebo ne. Podle studie Evropského parlamentu ale dva roky těchto kontrol mohou znamenat ztráty ve výši 211 milionů eur (více než 5 miliard korun). Úplné zrušení schengenského volného prostoru by znamenalo škody v řádech 2 až 3 miliard eur ročně (více než 50 miliard korun). Jenom českým firmám by ročně vzrostly náklady asi o 200 milionů eur, tedy asi 5 miliard korun.

Zdražení zboží

Petr Honzejk: Pokud by se omezil volný pohyb zboží, služeb nebo kapitálu, došlo by ke snížení konkurence, což by se mohlo odrazit i na cenách zboží v českých obchodech

Jakub Janda: Tuto otázku vynechal, ale my ji přidáváme jako bonusovou.

Jasno v EU: Vnitřní trh EU odstranil technické, právní a administrativní překážky zavedením volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. To umožnilo firmám snadněji expandovat do ostatních členských států EU, a rozšířit tím nabídku zboží a služeb. Tím se po celé Unii zvýšila konkurence, která obecně přináší snížení cen jakožto nástroj konkurenčního boje. Firmy mohou také vyrábět větší série výrobků, snižovat náklady, a nabízet tak zboží za nižší ceny.

Jednou z činností EU v této oblasti je i zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, což má kromě cen vliv také na kvalitu a nabídku zboží a služeb. Příkladem může být zákaz přemrštěných poplatků za volání do sítě jiného operátora.

Vystoupení z EU by znamenalo i odchod z vnitřního trhu, nebo nutnost vyjednat méně výhodné podmínky, než jaké mají běžné členské státy (v Evropském hospodářském prostoru, do kterého patří například Island nebo Norsko, nicméně platí většina pravidel vnitřního trhu). Zároveň s tím by Česká republika neměla možnost pravidla příliš ovlivňovat, jelikož by se její zástupci nemohli účastnit rozhodování o pravidlech vnitřního trhu.

Tak si to nenechte otrávit.