Zahraniční politika EU by se měla více zaměřit na Balkán, vyzvala skupina zemí včetně Česka

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček © EPA-EFE/MILAN KAMMERMAYER

Česko spolu s dalšími osmi zeměmi vyzvalo Evropskou unii, aby upřela větší pozornost své zahraniční politiky na západní Balkán. Varovaly také před působením cizích aktérů v regionu na úkor bloku.

„Myslíme si, že je nejvyšší čas upřít strategickou pozornost na západní Balkán,“ citovala rakouská agentura APA z dnes zveřejněného dopisu šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi. „Musíme vést diskusi, jak můžeme reagovat na tamní vnitřní vývoj i na aktivnější působení třetích aktérů.“

Od poslední unijní debaty na téma západního Balkánu v srpnu 2019 se mnohé změnilo, napsalo devět ministrů zahraničí s poukazem na „dynamický vnitropolitický vývoj“ v regionu. Pandemie covidu-19 podle nich „umocnila již existující trendy, včetně geopolitických implikací“.

Cizí aktéři se vměšují do regionálních záležitostí zemí západního Balkánu „na náš úkor“, uvádí se v dopise, který má rakouská agentura k dispozici. Za západní Balkán označuje unie Albánii a všechny státy vzešlé z bývalé Jugoslávie kromě Slovinska. Členství v bloku z těchto zemí zatím dosáhlo pouze Chorvatsko.

EU si chce západní Balkán připoutat investicemi. Turci se rychlým tempem vzdalují

Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.

Zatímco EU poskytla regionu „masivní podporu“, jiní aktéři byli v prezentování své pomoci úspěšnější. „Byla tím podkopána naše spolehlivost, věrohodnost i vnímání naší solidarity,“ uvedli signatáři výzvy, kterou kromě českého zástupce podepsali též ministři zahraničí Rakouska, Německa, Slovenska, Chorvatska, Rumunska, Slovinska, Řecka a Irska.

„Naše politická diskuse o západním Balkánu má již dlouho zpoždění, a měla by proto být součástí dubnového zasedání Rady pro zahraniční věci,“ vyzvali ministři zahraničí.

Ve svém dopisu diplomaté nejmenovali žádného konkrétního „třetího aktéra“. Je však obecně známo, že v posledních letech své aktivity na západním Balkáně posílily zejména Rusko, Čína a Turecko. Vměšováním mocností na úkor EU měli autoři dopisu patrně na mysli situaci kolem zvládání pandemie covidu-19.

Michal Vít: Rozšiřování skončilo, do roku 2030 se celá EU změní

Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.

Unie chudší balkánské státy dlouhodobě podporuje dodávkami ochranných pomůcek a dalšího vybavení, nezajistila jim ale dostatek očkovacích látek pro včasný rozjezd vakcinace. V důsledku toho musela většina zemí regionu čekat na první dodávky vakcín mnoho týdnů poté, co již země EU dlouho hromadně očkovaly. Rusko a Čína byly naopak v posledních měsících schopny do regionu dodat statisíce dávek vakcín, což prezentují jako nezištnou pomoc ve chvíli, kdy EU nechala balkánské země na holičkách. Někteří komentátoři to označují za velkou prohru unijní diplomacie.

Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka bude západní Balkán jednou z priorit českého předsednictví v EU v druhé polovině roku 2022.

Začínají se rýsovat priority českého předsednictví. Prim bude hrát vnitřní trh

Česko se chce při svém předsednictví v Evropské unii ve druhé polovině roku 2022 zaměřit na několik tematických oblastí od rozvoje vnitřního trhu po zajištění bezpečnosti Evropy. Výběr témat se bude ale zužovat s ohledem na vývoj v EU.