Unie chce do léta naočkovat 70 % lidí. Překážkou jsou pomalé dodávky vakcín

© EPA

Plán Evropské komise zprostředkovat do konce léta protikoronavirové očkování pro téměř tři čtvrtiny občanů EU má před sebou řadu překážek. Jednu z nich představuje i zpoždění dodávek od výrobců, kvůli kterým Unie zvažuje žaloby.

Od konce prosince bylo do zemí EU dodáno 13 milionů vakcín, pět milionů lidí se dočkalo očkování. Vzhledem k ambicím Evropské komise „do léta“ naočkovat 70 % občanů členských zemí EU, kterých je přibližně 450 milionů, se tedy zatím nejedná o nijak závratné tempo.

Slovenský místopředseda Komise Maroš Šefčovič souhlasil s tím, že plán je hodně ambiciózní, jedná se však podle něj o jedinou cestu, jak se ze současné krize dostat.

„Nemáme za sebou ani měsíc, a vzhledem k tomu, že jde o bezprecedentní očkování celé populace ve všech evropských zemích úplně novými vakcínami vyvinutými v rekordním čase, tak si myslím, že přes veškeré diskuse a logistické výzvy postupujeme v rámci možností velmi dobře,“ nechal se na tiskovém briefingu slyšet Šefčovič. Připomněl, že tempo se samozřejmě v jednotlivých zemích liší.

Komise by byla ráda, aby se do března podařilo naočkovat více než 80 % zdravotníků a více než 80 % populace nad 80 let. Především naočkovaní zdravotníci by pak umožnili lepší „nastartování logistiky“, která je klíčová pro splnění dalších cílů. Otázkou zatím zůstává, jestli „do léta“ znamená do konce června, nebo do konce srpna. Komise být konkrétní nechtěla.

Podle slovenského europoslance Martina Hojsíka (Progresívne Slovensko, Renew Europe) bude úspěch plánu záviset na dvou základních věcech – na tom, jestli se nevyskytnou problémy s dodávkami vakcín, a také na schopnosti členských států je co nejrychleji dostat k lidem.

Omezení dodávek a výhružky od Unie

Právě problémy se zpožděním dodávek jsou hlavním tématem posledních týdnů. Jako první se objevila informace, že tandem společností Pfizer/BioNTech na několik týdnů sníží množství dávek směřujících do unijních států, a to s odvoláním na rozšiřování výrobní kapacity.

Výrazné zpoždění na konci ledna ohlásila i oxfordská společnost AstraZeneca, jejíž vakcínu by měla Evropská léková agentura (EMA) schválit tento týden. Důvodem mají být úpravy vakcíny v souvislosti s koronavirovými mutacemi. Evropskou komisi nicméně vysvětlení firmy neuspokojilo.

The Capitals: Výrobci vakcín musí dodržovat smlouvy. EU zvažuje právní kroky

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Členským státům se ohlášené omezení dodávek pochopitelně nelíbí. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela má EU v plánu „přimět farmaceutický průmysl, aby respektoval smlouvy, které podepíše,“ a může k tomu využít „všechny právní prostředky, které k tomu máme k dispozici“.

Maroš Šefčovič volil minulý týden mírnější tón. Jakékoliv komplikace se podle něj dosud řešily operativně a dokázaly se překonat jedním telefonátem. Připomněl, že EU představuje pro tyto farmaceutické firmy významného klienta. Komisař naznačil, že není v zájmu žádné ze stran pouštět se do sporů.

Ve vztahu k firmám, které vyvíjejí vakcíny, se objevilo i další problematické téma – transparentnost. Europoslanci vyzvali minulý týden Evropskou komisi, aby jim zpřístupnila vyjednané neveřejné kontrakty.

Komise by podle europoslanců měla vyložit vakcinační karty na stůl. Veřejnost by měla znát detaily smluv s výrobci

Komise musí zveřejnit smlouvy s výrobci vakcín proti covidu-19 a snažit se předejít hrozícím prodlevám v jejich distribuci. Státy EU by naproti tomu neměly jednat na vlastní pěst, ale spíše usilovat o co nejrychlejší zavedení společného očkovacího pasu.

„Výbor ENVI se snažil dostat ke smlouvám s farmaceutickými společnostmi, protože úkolem Parlamentu je i kontrola. Jediná zpřístupněná smlouva je se společností CureVac, navíc to nebyla plná verze,“ řekl Hojsík s odkazem na začerněné pasáže kontraktu. V tomto ohledu má podle něj Komise co dělat a transparentnost je potřeba zvýšit i na národní úrovni, protože jen tak se může zvýšit důvěra v celý proces.

Podle Šefčoviče Evropská komise volí stejný přístup jako u jiných komerčně citlivých nákupů, transparentní nicméně být chce. Se zveřejněním detailů kontraktů však musí souhlasit obě strany, tedy i firmy, o čemž se jedná.

Komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová minulý týden prohlásila, že zpřístupnění smluv i s dalšími výrobci by mělo následovat.

Další výzvy na cestě do normálu

Vedle postupného navyšování výrobních kapacit u firem, které už mají na evropském trhu zelenou, bude také záviset na tom, jestli u Evropské lékové agentury (EMA) uspějí se svými žádostmi na registraci i další zájemci. AstraZeneca by měla získat souhlas do konce ledna, další na řadě pak bude společnost Johnson & Johnson.

I kdyby byl vakcín dostatek a distribuční síť v unijních zemích skvěle fungovala, stále není jisté, že se nechá naočkovat dostatečný počet Evropanů. Z tohoto důvodu jsou zcela klíčové národní očkovací kampaně a systematický boj s dezinformacemi.

Zvládnout krizi však neznamená pouze naočkovat co největší počet lidí. Zásadní otázku představuje například to, jestli budou vakcíny účinné i proti novým mutacím koronaviru, nebo jakou účinnost obecně budou ve skutečnosti mít. V posledních dnech se v německých médiích objevily reportáže o tom, že vakcína firmy AstraZeneca má u starších lidí pouze minimální účinnost, firma tato tvrzení nicméně popřela.

K cestě z krize je také stále zapotřebí co nejvíce testovat, a zároveň v tomto ohledu spolupracovat. Podle eurokomisaře Šefčoviče je na stole dohoda, že si státy budou navzájem uznávat nejen PCR testy, ale i ty antigenní. Hojsík připomněl, že klíčové i nadále zůstává trasování nakažených. Jen v Bruselu se podle něj na obvolávání kontaktů podílí přibližně 250 lidí.

S transparentností nebojuje jen Evropská komise, ale i některé členské státy. Nejméně informací o očkování proti nemoci COVID-19 podle projektu České zájmy v EU zveřejňuje z 12 zahrnutých zemí Česká republika a Slovensko. Středoevropské země tento stav budou muset zlepšit.

Pomůckou na cestě do normálu budou určitě i jednotné očkovací certifikáty, které by měly alespoň do jisté míry obnovit cestovní ruch. Země se na nich nicméně ještě nedokázaly dohodnout.

Proč ještě nemáme evropský očkovací pas?

Kdo je naočkovaný, ten získá digitální „covid-pass“ a bude moci cestovat do zahraničí, aniž by musel absolvovat karanténu nebo PCR test na covid-19. Zní vám to logicky?