Škrty ve zdravotnictví a výzkumu jsou nebezpečné. Europoslanci požadují úpravy v rozpočtu

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli © EPA-EFE/FRANCOIS LENOIR / POOL

„Historická dohoda“ premiérů EU narazila na odpor Evropského parlamentu. Europoslanci v dnes schválené rezoluci kritizují škrty ve zdravotnictví, vědě a výzkumu. Nelíbí se jim ani vágní formulace týkající se ochrany právního státu.

Europoslanci při dnešním mimořádném zasedání nepodpořili rozpočtovou dohodu lídrů EU.  Uvítali sice dosažení shody ohledně podoby víceletého finančního rámce (VFR) a vytvoření fondu na podporu obnovy (NGEU), mají ale výhrady ke škrtům v dotačních programech.

„Škrty týkající se programů v oblasti zdravotnictví a výzkumu jsou v kontextu celosvětové pandemie nebezpečné,“ varují europoslanci v usnesení. „Navrhované škrty v oblasti vzdělávání, digitální transformace a inovací ohrožují budoucnost příští generace Evropanů,“ domnívají se. Nelíbí se jím ani omezený rozpočet fondu na podporu transformace uhelných regionů nebo škrty ve financích určených na zlepšení správy vnějších hranic EU.

„I když jsem osobně moc ráda, že se premiéři a prezidenti členských zemí EU po dlouhém víkendovém jednání konečně dohodli, tak si myslím, že některé škrty, které summit navrhl, jsou příliš rázné,“ komentuje výsledky hlasování europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, Renew).

„Jedná se především o finanční podporu programu pro vědu a výzkum Horizon Europe, který považuji zejména vzhledem k aktuální situaci spojené s onemocněním COVID-19 za nesmírně důležitý,“ dodává Dlabajová.

Evropa potřebuje silný výzkum

Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď.

Předešlý návrh Komise počítal s tím, že na Horizon Europe půjde 80,9 miliardy eur z víceletého finančního rámce a k tomu dalších 13,6 miliardy eur z fondu obnovy. Program podporující vědu a výzkum ale nakonec získá 75,9 miliardy eur z rámce a 5 miliard eur z nového fondu, tedy zhruba o 14 miliard eur méně.

Dalším seškrtaným programem je Fond spravedlivé transformace, který má pomoci uhelným regionům vyrovnat se s útlumem těžby. Původně měl mít rozpočet 7,5 miliardy eur, po koronavirové krizi jej chtěla Komise navýšit na 40 miliard eur, ale premiéři se dohodli na výsledném rozpočtu 17,5 miliardy eur.

Evropská unie se společně zadluží. Co z toho vyplývá pro Česko?

Společný dluh Evropské unie. Před měsíci to byla revoluční myšlenka, kterou jako první začala prosazovat koronavirem zasažená Itálie. Dnes je to realita. 

Lídři EU se také rozhodli z fondu obnovy vyřadit program EU4Health (EU pro zdraví). Ani tento krok se europoslancům nelíbí.

Ochrana právního státu

Europarlament kritizuje také nejasné ustanovení, které má podmínit čerpání peněz z rozpočtu EU dodržováním právního státu. „Evropská rada výrazně oslabila úsilí Komise a Parlamentu, pokud jde o dodržování právního státu, základních práv a demokracie v rámci VFR a nástroje EU příští generace (NGEU),“ uvádí europoslanci v rezoluci.

O vágní formulaci v dohodě lídrů svědčí fakt, že samotní premiéři vnímají její obsah rozporuplně. Zatímco Nizozemsko tvrdí, že dohoda umožní zastavit čerpání dotací zemím, které porušují vládu práva, Maďarsko s Polskem se těší z toho, že se jim podařilo podmíněnost fondů ze závěrečné dohody odstranit.

V závěrech summitu Evropské rady je uvedeno, že: „Evropská rada zdůrazňuje význam ochrany finančních zájmů Unie. Poukazuje rovněž na význam dodržování zásad právního státu.“

The Capitals: Maraton je u konce. Lídři EU vítají dohodu ohledně nového rozpočtu EU

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Podle europarlamentu je proto zapotřebí dokončit práci na mechanismu, který by zajistil, že státy poškozující vládu práva nebudou mít přístup k evropským fondům. Europoslanci trvají především na tom, aby spuštění mechanismu nemohlo být zablokováno jedním nebo dvěma státy.

„Nejdůležitější nyní je, aby se peníze nerozkradly. Čerpání dotací musí být absolutně transparentní, včetně uvedení konečného příjemce dotací. Prostředky musí být čerpány v prostředí, které odpovídá zásadám právního státu a musí být investovány tam, kde přinesou největší užitek, ne do inovací linek na tousty firem premiéra,“ říká k dnešnímu hlasování místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA).

Dalším krokem je další vyjednávání

Evropský parlament nyní začne o budoucím rozpočtu EU vyjednávat s Radou. Rozpočet EU a nový fond obnovy budou mít podobu hned několika legislativních návrhů. Zatímco u některých z nich má europarlament jen konzultační roli, víceletý finanční rámec potřebuje jeho oficiální souhlas.

Kritickou rezoluci dnes podpořila většina europoslanců. Pro zvedlo ruku 465 z nich, česká ODS však mezi nimi nebyla.

„Evropský parlament se pokouší ještě ‚vylepšit‘ už tak problematickou dohodu Evropské rady o budoucím rozpočtu EU a fondu obnovy. Požaduje další navýšení výdajů a tedy další dluhy, navrhuje zavedení nových vlastních zdrojů, tedy nových daní,“ kritizuje dnešní usnesení europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Česko souhlasí se zavedením evropské daně z nerecyklovaných plastů

Česko by mohlo odvádět na nových poplatcích za nerecyklované plasty do unijního rozpočtu ročně kolem dvou miliard korun. Nyní se vedou jednání, jak bude poplatek distribuován, dopadnout by ve finále neměl na daňové poplatníky, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Europoslanci ve své rezoluci slibují, že budou k vyjednávání přistupovat konstruktivně. Na druhou stranu odmítají dát rozpočtu zelenou bez toho, aby byly ve výsledném návrhu zohledněny jejich požadavky. Europarlament doufá, že se mu podaří dohodnout se s Radou na finální podobě rozpočtu do konce října.