Přehled českých politických stran: Svobodní, Liberland a Radostné Česko

© European Union / Svobodní, Liberland a Radostné Česko

Svobodní jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Evropa svobody a přímé demokracie. Ve volbách v roce 2014 získali 5,24 % hlasů a jeden mandát. Letos utvořili Svobodní koalici s Liberlandem a Radostným Českem.

Kandidáti

  1. Vít Jedlička

Lídrem kandidátky Svobodných je Vít Jedlička, který je spjatý zejména s projektem Liberlandu, mikrostátu, který sám vyhlásil na hranicích mezi Chorvatskem a Srbskem. Považuje se za libertariána a euroskeptika.

  1. Tomáš Pajonk

Z druhého místa kandiduje předseda Svobodných Tomáš Pajonk, který stojí v čele strany od roku 2017. Působí také jako zastupitel Zlínského kraje a před lety založil softwarovou firmu. Jeho klíčovým tématem je reforma EU.

  1. Boleslav Buzek

Trojku kandidátky je spoluautor serveru Uschovna.cz Boleslav Buzek. Je předsedou koaliční strany Radostné Česko. V EU chce prosadit zásadní strukturální reformy vedoucí k zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil a osob.

  1. Miroslav Havrda

Dalším kandidátem koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka je lékař Miroslav Havrda. V Hradci Králové založil centrum zaměřené na podiatrii.

  1. David Pokorný

Pětkou kandidátky je David Pokorný. Působí jako fyzik a je také zastupitelem města Brna. Dále předsedá Svobodným v Jihomoravském kraji.

Kompletní kandidátka je k dispozici zde.

Program

Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka si ve svém programu alias Plánu Liberland stanovilo „pět změn k lepšímu“. Pokud nebude těchto pět bodů splněno, koalice navrhuje z EU odejít.

Prvním bodem je zrušení povinnosti přijmout euro. „O tom, kdy se u nás euro zavede, však nerozhodujeme my, ale orgány EU,“ uvádí koalice ve svém plánu.

„Svobodní jsou od začátku proti zavedení eura a prosazují, aby měla Česká republika, podobně jako Dánsko nebo Velká Británie, výjimku z povinnosti euro přijmout. Taková výjimka musí být součástí Smlouvy o fungování EU a nikdo z českých vyjednávačů ji tam nedokázal prosadit,“ dodávají Svobodní.

Komentář redakce: Velká Británie a Dánsko si skutečně vyjednaly výjimku z přijetí eura, která je přímo uvedená ve Smlouvě o fungování EU. Přijetí společné měny ale závisí na vládách jednotlivých států, Evropský parlament v tomto procesu nehraje roli, téma proto pro eurovolby není příliš relevantní. Ačkoliv ze vstupu do EU vyplývá povinnost přijmout společnou měnu, v praxi státy mají „možnost se samy rozhodnout“ kdy měnu přijmou, nikdo jim nedává ultimáta či nestanovuje časové limity – to je v kompetenci vlád. Teoreticky mohou země rozhodnutí odkládat donekonečna. Čistě z formálního hlediska ale povinnost přijmout euro existuje.

Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou

Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.

Migrace

Druhý bod plánu Liberland se věnuje společné evropské azylové a imigrační politice. „Rozhodnutí, koho přijmout nebo nepřijmout na své území, musí zůstat v rukou národních států,“ uvedli Svobodní v souvislosti s jejich odporem vůči kvótám na přerozdělování žadatelů o azyl.

Komentář redakce: O přijetí či nepřijetí konkrétních příslušníků třetích zemí rozhodují úřady jednotlivých členských států. Stejně tak to mělo být i v případě kvót, kdy se členské státy měly „hlásit“ o žadatele o azyl. Sousední Slovensko si přitom například kladlo požadavky, které profily je ochotno přijmout – např. opuštěné děti a matky.

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Méně byrokracie

Svobodní si ve svém programu dále stěžují na velké množství byrokracie, kterou EU chrlí a která podle nich „ničí ekonomiku členských států.“ Jako výhradu pak uvádějí počet úředníků, které EU zaměstnává, ať už přímo nebo skrze národní úřady. „K 55 000 úředníkům sídlících v Bruselu tak připadají další tisíce na českých ministerstvech, kteří jsou placeni v rámci našeho státního rozpočtu,“ uvádí euroskeptická koalice.

Komentář redakce: Podle údajů EU se počet úředníků v Bruselu skutečně šplhá k 50 tisícům. Počet úředníků, které zaměstnávají národní úřady, je ale zcela v rukou členských států.

Svobodní pracují s čísly i v souvislosti s implementovanou legislativou a dalšími náklady. Odkazují například na slova bývalého poslance ODS Václava Klause, podle kterého je 57 % všech projednaných návrhů zákonů v českém parlamentu z EU.

Komentář redakce: Kolik procent české legislativy vychází z evropských směrnic a nařízení je tématem odborných diskusí již řadu let. Mezi odborníky na právo v tomto ohledu nepanuje shoda. Zatímco někteří uvádí, že se jedná o 30 %, někteří uvádějí až zmíněných 80 %.

„Podle odhadu samotné Evropské komise nás tyto regulace stojí minimálně 4 procenta HDP ročně. Z EU jsme za posledních 14 let načerpali na různé lepší nebo horší projekty 741 miliard korun, ale náklady na evropské regulace dosáhly astronomických 2456 miliard,“ vyčíslují dále Svobodní.

Komentář redakce: Svobodní ve své kampani oprášili 15 let starý odhad tehdejšího evropského komisaře pro obchod Petera Mendelsona.

Změna fungování europarlamentu

Čtvrtým bodem programu je úprava jednacího řádu Evropského parlamentu. „Často se pak také stává, že poslanci schválí něco, co vlastně vůbec schválit nechtěli. Nejen, že rychlým hlasováním naprosto mizí čas pro jakoukoliv diskuzi, která tak neprobíhá na půdě voleného Parlamentu, ale na půdě nikým nevolené Komise, ale dochází také k chybám, které poté ovlivňují stovky milionů lidí na další generace,“ uvádí a jako příklad zmiňují hlasování o autorské směrnici.

Komentář redakce: Každé hlasování doprovází debata na půdě EP a předchozí práce a úprava legislativy v rámci jednotlivých zodpovědných výborů.

Infografika: GDPR, konec roamingu i střídání času. To nejdůležitější, co schválil europarlament

Evropským parlamentem prošlo za jeho funkční období od roku 2014 do letošního dubna více než tisíc legislativních návrhů. Zatímco desítky z nich před letošními evropskými volbami poslanci odsouhlasili bez zájmu veřejnosti, řada směrnic a nařízení vyvolala velký ohlas.

Právo veta

Euroskeptická koalice se ve svém programu vymezuje proti Lisabonské smlouvě. „Vyjednávací pozice ČR se jejím vstupem v platnost výrazně zhoršila. Ztratili jsme polovinu váhy našeho hlasu a v celé řadě důležitých hlasování jsme přišli o právo veta, které jsme do té doby měli,“ tvrdí Svobodní a navrhují vrátit EU do doby před Lisabonskou smlouvou.

Svůj program uzavírají tím, že pokud se EU nepodaří zreformovat, alternativou je přestup do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).

Komentář redakce: Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka se ve svém programu věnuje zejména záležitostem, které nejsou v kompetencích Evropského parlamentu. I návrat k fungování EU před Lisabonskou smlouvou by vyžadoval změnu základních smluv o EU, a tedy jednomyslnou shodu členských zemí EU.

Kompletní program je k dispozici zde.

Co říkají průzkumy

Podle průzkumu agentury Median z 9. května mají Svobodní 8% volební potenciál.

Přehled předvolebních průzkumů je k dispozici zde.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Klíč k eurovolbám #1: Jak se volí do Evropského parlamentu

Evropa se chystá na květnové volby do Evropského parlamentu. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. První z nich odemyká základní pravidla fungování voleb.