Přehled českých politických stran: Spojenci pro Evropu

© European Union / Spojenci pro Evropu

Koalici Spojenců pro Evropu tvoří TOP 09 a Starostové a nezávislí s podporou Zelených a regionálních partnerů. Europoslanci TOP 09 a Starostů a nezávislých (STAN) patří v EP do frakce Evropské lidové strany (EPP). Společně kandidovali již v roce 2014, kdy získali 15,95 % hlasů a čtyři mandáty. Současná širší koalice chce ve frakci EPP zůstat i po letošních volbách.

Kandidáti

  1. Jiří Pospíšil (TOP 09)

„Medailové“ pozice na kandidátce obsazují současní europoslanci. Lídrem vzniklé koalice jepředseda TOP 09 a pražský zastupitel Jiří Pospíšil. Bývalý akademik a člen ODS dříve zastával například pozici ministra spravedlnosti.

Klíčová témata: vnitřní trh, bezpečnost potravin, doprava, právo, regulace zbraní

Přehled českých europoslanců: Jiří Pospíšil

Současný předseda TOP 09 Jiří Pospíšil patří se svou stranou v Evropském parlamentu do frakce EPP. Je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Europoslanec svůj mandát v letošních volbách obhájil se ziskem 37 231 preferenčních hlasů.

  1. Stanislav Polčák (STAN)

Stanislav Polčák je europoslancem od roku 2014. Působí také jak předseda Sdružení místních samospráv ČR. Působil také jako vysokoškolský pedagog, právník a poslanec Parlamentu ČR.

Klíčová témata: regionální politika, zemědělství a rozvoj venkova, kohezní fondy, ochrana zvířat

Přehled českých europoslanců: Stanislav Polčák

Stanislav Polčák úspěšně kandidoval v roce 2014 za Starosty a nezávislé a TOP 09. V Evropském parlamentu je členem poslaneckého klubu EPP a zasedá ve výboru pro regionální rozvoj. Europoslanec svůj mandát obhájil i ve volbách v roce 2019.

  1. Luděk Niedermayer (TOP 09)

Trojkou na kandidátce je europoslanec z TOP 09 Luděk Niedermayer, český ekonom, který dříve působil například na pozici viceguvernéra České národní banky.

Klíčová témata: daňová problematika, eurozóna, automobilový průmysl, energetika

Přehled českých europoslanců: Luděk Niedermayer

Luděk Niedermayer úspěšně kandidoval v roce 2014 za TOP09, která je v Evropském parlamentu součástí frakce EPP. Je místopředsedou hospodářského a měnového výboru (ECON) a členem zvláštního výboru TAX3 zaměřeného na daňové úniky. Svůj mandát v roce 2019 obhájil.

  1. Radim Sršeň (STAN)

Radim Sršeň zastupuje Českou republiku ve Výboru regionů EU, dále působí jako zastupitel Olomouckého kraje a je místopředseda strany STAN. Věnuje se především problematice rozvoje strukturálně postižených regionů či tzv. Smart cities.

  1. Petr Štěpánek (Zelení)

Petr Štěpánek je předsedou strany Zelených. Až donedávna působil jako starosta Prahy 4. Předtím byl také radním pro životní prostředí hlavního města Prahy.

Kompletní kandidátka je dostupná zde.

Program

Spojenci pro Evropu jdou do evropských voleb s rozsáhlým programem. Jedním z jeho ústředních témat je posílení společné ochrany hranice EU.

„Jednoznačně podporujeme silnější zajištění vnější evropské hranice, například posílením kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže tak, aby mohla efektivněji potlačovat pašeráky a obchodníky s lidmi.“ Dále chtějí podpořit větší propojení evropských bezpečnostních databází.

Komentář redakce: Posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) už bylo Evropským parlamentem schváleno, stejně jako sjednocení evropských bezpečnostních databází.

Frontex posílí později, než se původně plánovalo. S ochranou hranic pomůže obří biometrická databáze

Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.

Přitvrzení postupu EU vůči politice Ruska

Koalice proevropských stran je pro pokračování protiruských sankcí EU a pro jejich zpřísnění po vzoru USA. „Putinovské Rusko rozumí jedině síle a EU, která disponuje nezanedbatelnou obchodní a finanční silou, nesmí váhat tuto sílu použít,“ uvádí v programu.

Komentář redakce: Ačkoliv Evropský parlament přijímá v této věci usnesení (například letos v březnu), jedná se pouze o vyjádření. Uvalení sankcí mají v rukách členské státy, rozhodují o nich tedy Rada EU a Evropská rada.

Budoucnost EU

Spojenci prosazují silnější EU tam, kde její činnost přináší přidanou hodnotu. Příkladem je boj proti daňovým únikům a společná zahraniční a bezpečnostní politika. Na druhou stranu jsou však podle Spojenců oblasti, kde by EU měla přenechat rozhodování členským státům, potažmo obcím. Konkrétně se má jednat o některé aspekty společné zemědělské politiky, potravinové legislativy či legislativy týkající se podmínek na pracovišti a sladění rodinného a pracovního života.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

„Zásadní výzvu nového volebního období pro nás představuje pokračování v práci na odstraňování přetrvávajících nedostatků evropské integrace, jako jsou překážky vnitřního trhu a výjimky, které neodůvodněně zvýhodňují či naopak poškozují ekonomické subjekty,“ dodávají Spojenci. Zdůrazňují přitom, že se EU nedívají „růžovými brýlemi“. Šanci vidí v reformě EU.

Komentář redakce: Rozsáhlejší přeskupení pravomocí by si pravděpodobně vyžádalo reformu primárního práva (smluv EU), jejíž hlavním hybatelem by byly členské státy, nikoliv Evropský parlament. Smlouvy již nyní zakotvují v EU tzv. princip subisidiarity který spočívá v tom, že rozhodování se má odehrávat na stupni veřejné správy, který je občanům nejblíže.Pokud by došlo k jeho porušení, členský stát může evropské instituce žalovat u Soudního dvora EU. Pokud mají parlamenty členských států podezření, že navržená legislativa princip porušuje, mohou jeho projednávání zablokovat. K udělení tzv. oranžové karty je však zapotřebí souhlas 55 % členů Rady nebo většina odevzdaných hlasů Evropského parlamentu.

Přijetí eura

„Budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Vlastní vstup do eurozóny chceme načasovat na okamžik, kdy na něj budou náš stát i veřejnost po všech stránkách připraveni,“ říkají Spojenci v souvislosti s přijetím eura v ČR.

Komentář redakce: Přijetí Paktu euro plus či strategie pro přijetí eura je v kompetenci české vlády, nikoliv zástupců v Evropském parlamentu.

Diskuse o zavedení eura se scvrkla na výroky euroskeptických politiků, tvrdí odborníci

Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.

Srozumitelné rozhodovací procesy v EU

Spojenci upozorňují na problém tzv. goldplatingu. „Ačkoliv je pravdou, že přibližně 80 % české legislativy vychází z evropských směrnic a nařízení, mechanická kritika evropské legislativy při nespokojenosti s dopadem legislativy na život občanů a firem často není na místě, protože mnohdy si za nadměrnou regulaci můžeme sami vlivem zejména úřednické horlivosti při přebírání evropské legislativy do vnitrostátního práva (tzv. goldplating),“

Komentář redakce: Kolik procent české legislativy vychází z evropských směrnic a nařízení je tématem odborných diskusí již řadu let. Mezi odborníky na právo v tomto ohledu nepanuje shoda. Zatímco někteří uvádí, že se jedná o 30 %, někteří uvádějí až zmíněných 80 %.

Kandidáti dále slibují, že udělají vše pro to, aby byla ČR silným hráčem na půdě EU.

Komentář redakce: Volební program Spojenců pro Evropu trpí tradičním neduhem spojeným s eurovolbami – z části se věnuje obecným postojům stran k EU, místo aby se soustředil pouze na pravomoci europoslanců v mezích kompetencí Evropského parlamentu. Někde je zmíněna konkrétní legislativa, na kterou budou mít potenciální europoslanci vliv, jinde ovšem také témata výhradně v kompetenci vlád členských zemí. Zveřejňovat strategii pro evropské otázky je samozřejmě legitimní, při označení jako „Program pro volby do Evropského parlamentu 2019“ však může dojít k mystifikaci voličů, že jejich potenciálně zvolení zástupci budou mít vliv na více oblastí, než je reálně možné.

Kompletní program Spojenců pro Evropu je k dispozici pod tímto odkazem.

Co říkají průzkumy

Podle výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ z 8. května mají Spojenci pro Evropu 18,5% volební potenciál. Podle agentury Median (9. května) je potenciál 21,5 %.

Přehled předvolebních průzkumů je k dispozici zde.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce.