Přehled českých politických stran: KSČM

© European Union / KSČM

KSČM je v Evropském parlamentu součástí frakce Evropské sjednocené levice – severské zelené levice (GUE/NGL). Ve volbách v roce 2014 získala 10,98 % hlasů a tři mandáty. Letos jde do voleb v koalici s menšími radikálně levicovými stranami pod názvem „Česká levice společně“.

Kandidáti

  1. Kateřina Konečná

Kandidátku KSČM vede současná europoslankyně Kateřina Konečná s podtitulem „Dejme EU konečnou!“. Její jméno je v Evropském parlamentu spojováno s bojem proti klimatu a zejména proti palmovému oleji. Prosazuje také zavedení legislativní iniciativy v tomto orgánu EU, které zatím nedisponuje.

Klíčová témata: bezpečnost, mzdová politika, dvojí kvalita potravin, životní prostředí

Přehled českých europoslanců: Kateřina Konečná

Kateřina Konečná úspěšně kandidovala v roce 2014 za stranu KSČM, která se v Evropském parlamentu řadí k frakci GUE-NGL. Ve volbách 2019 jako lídryně kandidátky uspěla a jako jediná zástupkyně KSČM zasedne i v novém europarlamentu. V předchozím období byla členkou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

  1. Andrej Bóna

Dvojkou kandidátky je místopředseda Strany demokratického socialismu Andrej Bóna. Zároveň je místopředsedou ekologické organizace, redaktorem, překladatelem a studentem Veřejné ekonomiky a správy na Masarykově univerzitě v Brně.

Klíčová témata: boj proti klimatickým změnám a daňovým rájům, sociální otázky

  1. Arťom Korjagin

Třetím v pořadí na kandidátce KSČM je Arťom Korjagin, družstevník v sociálním družstvu, které pomáhal zakládat, stejně tak jako sociální bar, v němž dělá provozního. Je také nadále podmíněně odsouzen k trestu odnětí svobody kvůli potyčkám s policií během summitu G20 v Hamburku z července 2017. Podporuje referendum o vystoupení ČR z EU.

Klíčová témata: Demokratizace EU, podpora družstevnictví a aktivní spolupráce s odbory 

  1. Roman Blaško

Ze čtvrtého místa kandiduje za KSČM Roman Blaško, redaktor Haló novin a fotograf. Jeho tématem je zejména odstraňování sociálních rozdílů ve společnosti a boj proti chudobě.

  1. Lukáš Pařízek

Lukáš Pařízek působil jako státní rada v oblasti ochrany přírody. Také pracoval ve Správě CHKO České středohoří. Pokud by byl zvolen, rád by se v EP věnoval Evropské dobrovolné službě.

Kompletní kandidátka je k dispozici zde.

Program

Volební program KSČM volá po jiné, lepší, demokratizované a socializované Evropě a EU, která bude v zájmu lidí. Požadují celkovou revizi evropských smluv tak, aby se „EU přiblížila občanům, přestala být nástrojem nadnárodních korporací a plnila svou mírovou roli.“

Konkrétně definují 13 základních programových priorit. Hned na prvním místě figuruje téma dvojí kvality zboží.

Komentář redakce: Téma dvojí kvality potravin bylo v Evropském parlamentu poprvé otevřeno v roce 2011. Hlavní iniciátorkou byla europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová. Dvojí kvality jako politického tématu se později chopila slovenská vláda, ke které se následně připojila i česká, a to ještě pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD). Díky spolupráci vlád s dalšími zeměmi se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby se tématem začala zabývat a zapracovala na změně legislativy. 

Je dobře, že se dvojí kvalita dostala do předvolební debaty, říká Kruliš ze Spotřebitelského fóra

Instituce EU ještě dostatečně nepochopily závažnost problému s tzv. dvojí kvalitou zboží, říká předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš. Pokud bude plánované české „zpřísnění“ pravidel dostatečně odůvodněno, z hlediska evropského práva by se podle něj nemělo jednat o problém.

Euro

Dalším bodem je odmítnutí vstupu do eurozóny. „Euro je dnes především nástrojem mocných zemí. Zásadně proto odmítáme přijmout euro, pokud nedojde k demokratizaci Evropské centrální banky a další debatě o tom, jak má měnová politika vypadat,“ uvádí KSČM v programu.

Komentář redakce: Tradiční téma stran kandidujících do europarlamentu, které však s touto institucí nesouvisí, je (ne)přijetí eura. Ani KSČM se důrazu na nepřijetí společné měny v ČR ve svém programu nevyhnula. 

Komunisté se ve svém programu dále zabývají daňovými ráji a nadnárodními korporacemi. „Navrhujeme systém černých listin pro společnosti, které neplatí daně, veřejný registr vlastníků firem, povinnost hlásit zisk podle země, ve které vznikl, povinnost danit v zemi vzniku zisku a také tresty pro banky a instituce, které pomáhají svým klientům s tímto druhem nekalé činnosti,“ uvádí se v programu.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Sociální Evropa

KSČM dále vyzývá k prohloubení sociálního rozměru EU. „Chceme prosazovat evropskou minimální mzdu, jako neoddiskutovatelný sociální a kulturní základ pro důstojnou práci napříč Evropou,“ uvádí.  Dále chtějí vytvořit evropský důchodový program. „Zásadně odmítáme, aby se zvyšoval věk odchodu do důchodu,“ píše se dále v programu.

Komentář redakce: Důchodová politika je dnes v rukou členských států. Její přenesení na úroveň EU by si vyžadovalo reformu smluv, a tedy i souhlas všech zemí EU. Unie má v sociální politice značně omezené kompetence.

Tématem volebního programu KSČM je také ochrana klimatu. „Budeme podporovat vznik ekologických, udržitelných pracovních míst, zavádění moderních bezuhlíkových technologií, ochranu vody a půdy,“ uvádí komunisté.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Vetování směrnic

Komunisté ve svém programu volají také po větších rozhodovacích  právech pro samotné občany. Navrhují, aby mohl Evropský parlament vetovat směrnice Evropské komise a aby se stal pojistkou proti zákulisnímu jednání Evropské rady. Požadují také, aby byla jednání premiérů a prezidentů členských zemí EU veřejná a snadno dostupná.

Komentář redakce: KSČM požaduje, aby Evropský parlament mohl vetovat směrnice Komise. To však může už dnes.

Pod posledním heslem KSČM žádá posílení pravomocí Evropského parlamentu v zahraniční politice, která by se podle nich zároveň měla restrukturalizovat.

Komentář redakce: Oba případy by vyžadovaly reformu smluv, kterou KSČM ve svém programu rovněž zmiňuje. Reforma je však možná pouze za předpokladu, že se na ní shodnou všechny členské země EU.

Co říkají průzkumy

Podle výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ z 8. května má KSČM 7% volební potenciál. Podle agentury Median (9. května) je potenciál 10,5 %.

Přehled předvolebních průzkumů je k dispozici zde.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce.