Přehled českých politických stran: KDU-ČSL

© European Union / KDU-ĆSL

KDU-ČSL se v Evropském parlamentu řadí k Evropské lidové straně (EPP). Ve volbách v roce 2014 získala 9,95 % hlasů a tří poslanecké mandáty. V EPP chtějí křesťanští demokraté zůstat i v dalším volebním období.

Kandidáti

  1. Pavel Svoboda

Jedničkou kandidátky je právník a vysokoškolský pedagog Pavel Svoboda. Do Evropského parlamntu byl zvolen již v roce 2014 a působil jako předseda právního výboru. Dříve byl také předsedou Legislativní rady vlády České republiky.

Klíčová témata: právní stát, autorské právo, střídání letního a zimního času

Přehled českých europoslanců: Pavel Svoboda

Pavel Svoboda od roku 2014 v Evropském parlamentu reprezentuje KDU-ČSL, která patří do frakce EPP. Působil jako předseda výboru pro právní záležitosti (JURI). Svůj mandát se mu v letošních volbách nepodařilo obhájit.

  1. Tomáš Zdechovský

Z druhého místa kandiduje do Evropského parlamentu stávající europoslanec Tomáš Zdechovský. V EP působil v rozpočtovém výboru a také ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Před svou kariérou v Evropském parlamentu pracoval jako krizový manažer či ředitel firmy.

Klíčová témata: bezpečnost, migrace, rozpočet EU

Přehled českých europoslanců: Tomáš Zdechovský

Tomáš Zdechovský úspěšně kandidoval v roce 2014 za KDU-ČSL, která je v Evropském parlamentu součástí frakce EPP. Je členem výbor pro rozpočtovou kontrolu a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Europoslanec svůj mandát obhájil i ve volbách v roce 2019.

  1. Michaela Šojdrová

V úvodní trojici nechybí ani Michaela Šojdrová, která rovněž působila v Evropském parlamentu v předcházejícím volebním období. Působí jako místopředsedkyně ve výboru pro kulturu a vzdělávání a jako členka výboru pro práva a žen a rovnost pohlaví. Předtím byla také poslankyní Parlamentu ČR a pracovala na ministerstvu školství.

Klíčová témata: vzdělávání, rovnost žen, jednotný trh

Přehled českých europoslanců: Michaela Šojdrová

Michaela Šojdrová úspěšně kandidovala v roce 2014 za stranu KDU-ČSL, která se v Evropském parlamentu řadí k frakci EPP. Ve volbách 2019 svůj mandát obhájila ze třetího místa. V předchozím europarlamentu byla členkou výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM).

  1. Jaroslav Suchý

Jaroslav Suchý je radní města Brna pro školství a sport, civilním povoláním je učitel anglického jazyka. V Evropském parlamentu by se chtěl zaměřit na Erasmus a mobilitu, bezpečnost a ochranu hranic a také na ochranu tradičních hodnot.

  1. Ondřej Benešík

Páté místo kandidátky patří poslanci PSP ČR Ondřeji Benešíkovi, který je zároveň předsedou výboru pro evropské záležitosti. Předtím pracoval jako odborný pracovník pro zahraniční vztahy a EU v kanceláři hejtmana Zlínského kraje. Byl také starostou obce Strání.

Kompletní kandidátka je k dispozici zde.

Program

Pro lepší Evropu. Právě takový název nese program KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu. Jedním z hlavních témat programu je bezpečnost. KDU-ČSL se chce konkrétně zasadit o zlepšení a prohloubení policejní a bezpečnostní spolupráci, nikoli však na úkor NATO. Dále akcentují boj proti terorismu, ale také boj proti dezinformační válce. V souvislosti s bezpečností se KDU-ČSL chce zasadit také o „dozor nad zahraničními, zejména čínskými investicemi do strategických infrastruktur“.

Komentář redakce: Konečné slovo v oblasti zahraničních investic zůstává národním vládám. Evropský parlament má pouze omezenou pravomoc.

EU se zaměří na rizikové investice ze zahraničí. Státy mají více chránit kritickou infrastrukturu

Evropská unie si posvítí na rizikové zahraniční investice. Historicky první celoevropský rámec pro jejich prověřování ve čtvrtek definitivně schválili europoslanci.

Štíhlejší Evropa

„S postupem let se ukázalo, že potřebujeme zásadnější reformu a racionalizaci Unie. Ta ale nespočívá v dalším přijímání nových unijních právních předpisů,“ vysvětlují lidovci ve svém programu. Chtějí mimo jiné zrušit pravidelné stěhování EP z Bruselu do Štrasburku či zrušit unijní agentury, které se neosvědčily.

Komentář redakce: Zrušení pravidelného stěhování EP je žádoucí pro většinu evropských politiků. K takovému kroku je ale nezbytný souhlas všech členských států včetně Francie, ve které se Štrasburk nachází. Europoslanci stěhování zrušit nemohou.

Rodina a práce

KDU-ČSL ve svém programu akcentuje potřebu podpory rodinné politiky členských států ze strany EU. Požadují například podporu dostupného bydlení ze strukturálních fondů či programy na lepší skloubení rodinného a profesního života. Lidovci ve svém programu také odmítají prosazování genderové ideologie a rozdílných rolí muže a ženy.

Komentář redakce: Evropská unie má v sociální a rodinné politice omezené pravomoci. Evropský parlament může ale členské státy vyzývat k tomu, aby prováděly některá opatření.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

Lidovci se ve svém programu věnují také nástupu moderních technologií a jejich vlivu na každodenní životy lidí. Chtějí například otevírat a rozvíjet diskusi o zdanění postupně expandující robotické práce.

V souladu s přírodou

Pátou prioritní oblastí KDU-ČSL je „Evropa v souladu s přírodou“. Strana v tomto bodě navrhuje nastavení společné zemědělské politiky tak, aby vyhovovalo ČR a zároveň bralo v potaz ekologii, udržitelnost a boj proti suchu. Chtějí také prosazovat „ekologickou politiku postavenou na seriózních výzkumech“.

Komentář redakce: Přestože pátá kapitola programu se má týkat přírody, strana se zde vyjadřuje k jiným tématům. Environmentální problematikou se kromě výše zmíněného příliš nezabývá. Na místo toho se věnuje třeba střídání letního a zimního času. To je přitom téma, ve kterém má Evropský parlament svůj díl již odpracován. Nyní se čeká, jak k tomu přistoupí členské státy EU.

Konec střídání času se blíží, výbor EP podpořil návrh směrnice

Výbor Evropského parlamentu TRAN se v pondělí vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. O návrhu směrnice bude muset ještě hlasovat celý Parlament na plénu, poté zamíří do Rady EU ke členským státům.

Ani lidovci se ve svém programu nevyhýbají populárnímu tématu dvojí kvality. „Definitivně ukončíme praxi dvojí kvality potravin a zboží v EU jako jednoho z důležitých bodů zájmu našich spotřebitelů,“ uvádí strana.

Komentář redakce: Téma dvojí kvality potravin bylo v Evropském parlamentu poprvé otevřeno v roce 2011. Hlavní iniciátorkou byla europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová. Dvojí kvality jako politického tématu se později chopila slovenská vláda, ke které se následně připojila i česká, a to ještě pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD). Díky spolupráci vlád s dalšími zeměmi se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby se tématem začala zabývat a zapracovala na změně legislativy.

Je dobře, že se dvojí kvalita dostala do předvolební debaty, říká Kruliš ze Spotřebitelského fóra

Instituce EU ještě dostatečně nepochopily závažnost problému s tzv. dvojí kvalitou zboží, říká předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš. Pokud bude plánované české „zpřísnění“ pravidel dostatečně odůvodněno, z hlediska evropského práva by se podle něj nemělo jednat o problém.

Kompletní program je k dispozici zde.

Co říkají průzkumy

Podle výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ z 8. května má KDU-ČSL 9,5% volební potenciál. Podle agentury Median (9. května) je potenciál 15 %.

Přehled předvolebních průzkumů je k dispozici zde.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce.