Přehled českých politických stran: ANO

© European Union / ANO 2011

Hnutí ANO je v současné době nejsilnější politickou stranou v ČR. V evropských volbách v roce 2014 získalo hnutí 16,13 % hlasů a obsadilo čtyři křesla v Evropském parlamentu. Dva europoslanci se ale později rozhodli spolupráci s hnutím ukončit. Dosud bylo ANO součástí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Ve spolupráci s touto frakcí chce hnutí pokračovat i po květnových volbách.

Kandidáti

  1. Dita Charanzová

Dita Charanzová je v současném Evropském parlamentu místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). V roce 2018 byla zvolena místopředsedkyní frakce ALDE, nyní vede hnutí ANO do evropských voleb. V minulosti působila jako diplomatka, manažerka a konzultantka.

Klíčová témata: ochrana spotřebitelů, vnitřní trh, digitální agenda, zahraniční obchod

Přehled českých europoslanců: Dita Charanzová

Dita Charanzová úspěšně kandidovala v roce 2014 za hnutí ANO, které se v Evropském parlamentu řadí k frakci ALDE. Je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Europoslankyně obhájila svůj mandát i v roce 2019.

  1. Martina Dlabajová

Druhou v pořadí je současná europoslankyně a zároveň místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Martina Dlabajová. Po studiích a podnikání v Itálii pracovala několik let jako koordinátorka zastoupení Zlínského a Olomouckého kraje při EU. V roce 2014 byla zvolena do Evropského parlamentu za hnutí ANO.

Klíčová témata: zaměstnanost, rozpočtová politika, doprava, vnitřní trh

Přehled českých europoslanců: Martina Dlabajová

Martina Dlabajová úspěšně kandidovala v roce 2014 za hnutí ANO, které se v EP řadí k frakci ALDE. Je místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a členkou výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). Europoslankyně obhájila svůj mandát i v roce 2019.

  1. Martin Hlaváček

Nováčkem mezi kandidáty do Evropského parlamentu je ekonom Martin Hlaváček. V minulosti pracovat jako manažer ve společnosti Phillip Morris. Působil také na ministerstvu zemědělství či na Stálém zastoupení ČR v Bruselu.

Klíčová témata: společná zemědělská politika, kvalita potravin, evropské fondy

  1. Radka Maxová

Od roku 2013 je poslankyní Parlamentu ČR za ANO. Působí jako předsedkyně výboru pro sociální politiku.

  1. Ondřej Knotek

Působí jako průmyslový manažer. První politickou zkušenost získal jako zastupitel v Mariánských lázních, kde měl na starosti agendu energetiky, vodárenství či životního prostředí.

Kompletní kandidátka hnutí ANO je k dispozici zde.

Program

Hnutí ANO 2011 představilo svůj program do evropských voleb na počátku května a jeho ústředním mottem je slogan „Česko ochráníme. Tvrdě a nekompromisně“.

Vnější hrozby

Podle kandidátů hnutí čelí ČR hned několika hrozeb. Jako příklad uvádí program ilegální migraci, obchodní válku s USA, nedostatek vody či mezinárodní konflikty. Důraz by měl být kladen i na boj proti terorismu, stabilizaci bezprostředního sousedství EU nebo na změnu pravidel Společného evropského azylového systému.

„Pro zajištění vnější bezpečnosti EU budeme podporovat posílení akceschopnosti společné zahraniční a bezpečnostní politiky,“ uvádí hnutí ve svém programu.

Komentář redakce: Evropský parlament nemá v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky téměř žádný přímý vliv. Může přijímat v této oblasti nezávazné zprávy. Otěže ale drží v rukou vlády členských států, které ve většině otázek rozhodují jednomyslně. Větší akceschopnost by mohla podle Evropské komise přinést změna hlasování – od jednomyslnosti by se podle ní mělo přejít ke kvalifikované většině. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ale tuto změnu odmítá.

Hnutí se ve svém programu dále uvádí, že: „Povinné kvóty byly díky nám v červnu 2018 odmítnuty, a tak to zůstane.“

Komentář redakce: Diskuse o povinných kvótách na přerozdělování žadatelů o azyl skutečně ustala a nahradila ji snaha posílit vnější hranice EU a řešit problémy v místě jejich vzniku. Jaký vliv na to mělo hnutí ANO je však diskutabilní, řada zemí se totiž k tomuto směru přiklonila v momentě, kdy počty migrantů poklesly.

EU nepodlehla tlaku V4, ke změně přístupu k migraci postupně dospěla, tvrdí europoslanci

EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany V4. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj.

Hnutí se ve svém programu vyjadřuje také k agentuře Frontex (Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Tvrdí přitom, že: „Vnitřní bezpečnost EU začíná na vnějších hranicích Schengenského prostoru. Na ochranu těchto hranic je třeba využívat Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, pokud si to jednotlivé členské státy budou přát. Ta bude v součinnosti s členskými státy zajišťovat jejich plnou kontrolu včetně prevence migračních krizí a okamžité akceschopnosti v případě nárůstu migračního tlaku.“

Komentář redakce: V září loňského roku měl předseda hnutí ANO zjevně odlišný názor. „Musíme jasně říkat naše názory, třeba na Frontex, který vůbec nepotřebujeme, o tom je třeba diskutovat,“ uvedl tehdy.

Frontex a názorové „piruety“ českého premiéra

Komise plánuje posílit Frontex, který má na starosti ochranu vnějších hranic EU. Názor českého premiéra Babiše na tuto agenturu se v poslední době dynamicky mění. Česká republika tak může být pro ostatní členské země a unijní instituce špatně čitelná.

Reforma EU

Kromě ochrany Česka před vnějšími hrozbami je další prioritou hnutí reforma EU.

„EU se musí v souladu se základními principy subsidiarity a proporcionality zaměřovat na to, kde má společná akce přidanou hodnotu. A dělat jenom to, co dává smysl pro všechny země společně. Všechno ostatní si už vyřeší samy členské státy.“

Komentář redakce: Princip subsidiarity a proporcionality je zakotven ve Smlouvách o EU. Pokud by došlo k jeho porušení, členský stát může evropské instituce žalovat u Soudního dvora EU. Pokud mají parlamenty členských států podezření, že navržená legislativa princip porušuje, mohou jeho projednávání zablokovat. K udělení tzv. oranžové karty je však zapotřebí souhlas 55 % členů Rady nebo většina odevzdaných hlasů Evropského parlamentu.

Jako příklad oblastí, které mají zůstat v rukou národních států, je v programu zmíněna třeba sociální nebo daňová politika. Na druhou stranu boj proti daňovým podvodům a daňovým rájům nebo zdanění technologických firem jsou problémy, které by měly být řešeny na úrovni EU.

Hnutí ANO také prosazuje posílení Evropské rady, tedy unijních summitů. „Je nutné, aby Evropská rada nastolovala agendu pro jednání EU, jasně stanovovala mandát a instrukce pro Evropskou komisi a určovala prioritní témata.“

Komentář redakce: Podle současné evropské legislativy Evropská rada určuje prioritní témata již nyní. 

Rozpočet

„Z pohledu ČR je klíčové posílit prostředky, které bude EU vynakládat na zajištění bezpečnosti, vytváření akceschopných sil, ochranu hranice, boj s nelegální migrací, potírání terorismu a projevů radikálního islamismu a účinnou obranu proti útokům v kybernetické oblasti. I dále budeme klást důraz na vyčlenění prostředků na regionální a zemědělskou politiku EU.“

„Chceme investice do dopravní infrastruktury, hlavně dálnic, obchvatů, škol, školek, nemocnic a oprav kulturních památek. Aby o tom, kam mají prostředky směřovat, rozhodovaly členské státy podle vlastních potřeb.“ Dále je podle hnutí třeba podporovat digitální sektor, vědu, výzkum, inovace a start-upy.

Komentář redakce: Do dopravní infrastruktury proudil z evropských fondů dosud největší podíl peněz, kvalita českých silnic a dálnic se ale podle OECD stále nijak zásadně nezvýšila.  

Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává

Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.

Dvojí kvalita

Zvláštní kapitolu programu hnutí ANO tvoří boj proti dvojí kvalitě potravin.

„Považujeme za nepřijatelné, aby český spotřebitel dostával pod stejnou značkou výrobek s odlišným složením, než tomu je například u našich západních sousedů. V EU uděláme maximum pro to, aby výrobci pod stejným obalem vyráběli a dodávali potraviny a další produkty ve stejné kvalitě a složení do všech zemí EU,“ uvádí hnutí v programu.

Komentář redakce: Téma dvojí kvality potravin bylo v Evropském parlamentu poprvé otevřeno v roce 2011. Hlavní iniciátorkou byla europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová. Dvojí kvality jako politického tématu se později chopila slovenská vláda, ke které se následně připojila i česká, a to ještě pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD). Díky spolupráci vlád s dalšími zeměmi se podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby se tématem začala zabývat a zapracovala na změně legislativy. 

Je dobře, že se dvojí kvalita dostala do předvolební debaty, říká Kruliš ze Spotřebitelského fóra

Instituce EU ještě dostatečně nepochopily závažnost problému s tzv. dvojí kvalitou zboží, říká předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš. Pokud bude plánované české „zpřísnění“ pravidel dostatečně odůvodněno, z hlediska evropského práva by se podle něj nemělo jednat o problém.

Přijetí eura

Přijetí společné evropské měny není podle hnutí ANO „na stole“. ČR by se ale měla podílet na jednání o reformě eurozóny.

Komentář redakce: Euro tvoří samostatnou kapitolu programu hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu. Europoslanci ale nemají na (ne)přijímání eura v zemích EU žádný vliv.

Ve svém programu se hnutí věnuje také budoucímu evropskému rozpočtu, zemědělství, vnitřnímu trhu, digitální agendě, dopravě nebo životnímu prostředí.

Kompletní program hnutí ANO do evropských voleb naleznete zde.

Co říkají průzkumy

Podle výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ z 8. května má hnutí ANO 30% volební potenciál. Podle agentury Median (9. května) je potenciál 35,5 %.

Přehled předvolebních průzkumů je k dispozici zde.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce.