Podle Komise má do roku 2040 skončit vytápění budov fosilními palivy. Odtrženo od reality, nesouhlasí Babiš

© Pixabay

Evropská komise představila další návrhy v rámci Zelené dohody, tentokrát se týkají vytápění budov nebo stavebnictví. Podle unijní exekutivy má například do roku 2040 v EU skončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Premiér v demisi Andrej Babiš návrhy označil za „odtržené od reálného života“.  

Komise se v dnešních návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle Komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.

„Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.

Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak „postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040“. Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.

Konci vytápění plynem ne, společným nákupům plynu ano

Návrh na ukončení vytápění plynem označil končící český premiér za „další nesmysl, se kterým my zásadně nesouhlasíme“. Vymezil se také vůči návrhu ukončit do roku 2027 dotace na plynové kotle. Doufá prý, že záměr nebude mít podporu na čtvrtečním jednání Evropské rady, před kterým dnes český premiér přiletěl do Bruselu.

„Je to jenom další návrh, který by podle mého názoru dopadl dramaticky na celou ekonomiku Evropské unie,“ řekl po příletu do belgické metropole o souboru opatření, který dnes Komise představila.

Komise také v souvislosti s pokračujícími debatami o zdražení energií navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob.

Tento poslední bod Babiš při odpoledním brífinku ocenil. „Evropská komise říká správně, že bychom se měli zamyslet nad společným nákupem plynu,“ řekl.

Podcast: Green Deal za drahou energii nemůže, jeho dopadům se ale ČR do budoucna nevyhne

Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.

Více přispět lidem

Podle vedoucího programu Klima, energie a odpady v Hnutí Duha Jiřího Koželouha je plýtvání zemním plynem na vytápění budov rizikové a je správné tlačit na snižování závislosti na plynu i uhlí. Podle Koželouha i Lukáše Hrábka z organizace Greenpeace je však také třeba více přispět lidem na ekologičtější zdroje energií a zateplení domů.

„Plýtvání zemním plynem na vytápění budov se nyní – když raketově vzrostla jeho cena – ukázalo jako velmi rizikové. Je správné tlačit na snižování závislosti na plynu i na uhlí. Stát však musí lidem ještě více přispívat na zateplování domů a čisté zdroje vytápění a elektřiny, například tepelná čerpadla spojená se střešními fotovoltaikami,“ napsal Koželouh. „A tyto dotace musí být nově přístupné i nízkopříjmovým domácnostem. Peníze z emisních povolenek a fondů EU na to jsou, jen je potřeba využít je efektivně,“ zdůraznil expert.

V Česku si lidé nyní mohou požádat o dotaci na ekologičtější vytápění a úpravy budov v programu Nová zelená úsporám. Kotlíkové dotace pro domácnosti s nižšími příjmy pak budou financovány z nového evropského Operačního programu Životní prostředí.

Lukáš Hrábek z Greenpeace ČTK napsal, že fosilní plyn bude v dalších letech ve špičkách k výrobě elektřiny třeba, ale jeho neuvážená podpora může přechod k bezuhlíkové ekonomice zpomalit. „Zatím to spíše vypadá na to, že Evropská komise bude zemnímu plynu až příliš nakloněna,“ míní. I podle něj je nutné zavést účinnou pomoc lidem ohroženým energetickou chudobou. „To si kladou za cíl další části balíčku Fit for 55, především směrnice o energetické účinnosti a sociální klimatický fond,“ podotkl ekolog.

Fit for 55 zásadně změní českou ekonomiku. Fondy pokryjí část nákladů, ČR je však nesmí rozházet

Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.