Evropská rada je terčem kritiky. Její měkký postoj rozčílil europoslance i Komisi

© Pixabay

Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.

Nejasné závěry summitu se nelíbí nejen europoslancům, ale i předsedovi Komise, a dokonce i předsedovi samotné Evropské rady.

Důvodem kritiky je hlavně situace na syrsko-tureckém pomezí a rozšíření EU o Severní Makedonii a Albánii. Evropská rada je totiž v obou tématech rozdělená a její postoj nedůrazný.

„Evropská rada nebyla schopná najít jednomyslnou shodu na otevření přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. Podle mého názoru je to chyba, což jsem důrazně řekl i unijním lídrům,“ řekl europoslancům Donald Tusk.

„Nyní mohu jen doufat, že Evropská rada svůj postoj změní ještě před summitem v Záhřebu, který se bude konat v květnu 2020,“ dodal.

Odmítnutí přístupových rozhovorů v Parlamentu kritizoval i Jean-Claude Juncker. „Nezahájit přístupová jednání je chyba. Tyto země odvedly kus práce. My jim zahájení rozhovorů slíbili a nyní sliby nerespektujeme. Pokud ani my nebudeme sliby plnit, pak tak nebude činit nikdo,“ zdůraznil.

Nejdále v kritice zašel předseda lidovecké frakce Manfred Weber (EPP).

„Evropská rada upřela těmto zemím výhled na budoucí možné přistoupení. Chceme přinést stabilitu na Balkán, nebo naopak nestabilitu k nám? Evropská rada minulý týden naprosto selhala. Tyto státy splnily všechny podmínky, Severní Makedonie si dokonce změnila na popud EU svůj název,“ připomněl.

Podle něj by EU do budoucna měla přehodnotit celý proces přistupování. Nyní je k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů třeba v rámci Evropské rady jednomyslná shoda, kterou je čím dál složitější nalézt.

Zodpovědnost za toto rozhodnutí nese podle Webera francouzský prezident Emmanuel Macron a nizozemský premiér Mark Rutte. Právě kvůli jejich odmítavému stanovisku k zahájení rozhovorů prozatím nedojde.

The Capitals: Poškozuje postoj Francie k západnímu Balkánu zájmy EU?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. Dnešní vydání přináší reakce na veto, které Francie vystavila Albánii a Severní Makedonii. 

Turecko bez trestu

Ještě větší emoce v Evropském parlamentu budí turecká invaze do Sýrie. Unijní lídři chování Turecka odsoudili a vyzvali k ukončení vojenské operace, stažení jednotek a respektování mezinárodního práva a základních lidských práv a svobod.

„Cokoli jiného znamená neakceptovatelné utrpení lidí, vítězství ISIS a obrovské nebezpečí pro evropskou bezpečnost,“ řekl poslancům Tusk.

Ve skutečnosti však unijní lídři vůči Turecku nezaujali žádný konkrétní a jasný postoj, což se poslancům nelíbí.

Lídři EU se shodli na omezení dodávek zbraní do Turecka

Po včerejším schválení úprav v brexitové dohodě podpořili lídři členských států zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku. Naopak prozatím nenašli shodu nad zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.

„Turecko opakovaně porušuje lidská práva, provádí nelegální těžbu u kyperských břehů a nyní vojensky intervenuje proti Kurdům. Nezapomeňme, že v boji proti ISIS zemřelo přes 11 tisíc z nich. A kde je ten jasný signál Evropy, že takové chování odsuzujeme?“, ptal se například Weber.

Podle něj není možné, aby se Turecko takto chovalo bez jakýchkoli důsledků, a to včetně ekonomických.

„Turecko přece nemůže profitovat třeba z celní unie, pokud se takto chová,“ zdůraznil Weber.

I v tomto případě bylo pro přijetí jakýchkoli závěrů třeba nalézt mezi 27 členskými státy jednomyslnou shodu. Ta byla nabourána mimo jiné maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Díky uplatnění veta se tak hlavy států a předsedové vlád shodli pouze na výše zmíněném odsouzení turecké invaze.

Podrobněji se tématu Turecka a Sýrie budou europoslanci věnovat během středečního dopoledne, kdy na plénu vystoupí i Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečností politiku Federica Mogherini.

Z českých europoslanců se na problém turecké intervence zaměřují například Piráti. Jejich europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA) před pár dny zaslala Radě dopis, ve kterém se ptá, jestli Rada hodlá oficiálně ukončit přístupové rozhovory s Tureckem, iniciuje zbrojní embargo a zda zavede přísné ekonomické sankce.

„Jsme na zásadní historické křižovatce: dokázat, zdali má EU jakékoli slovo ve světovém dění, a také zda má odvahu mluvit. Pokud nezareagujeme teď, tak dáme precedent dalším diktátorům a autokraciím, že EU nebude reagovat v případě porušování lidských práv i základních demokratických hodnot,“ uvádí se dále v dopise.

Rada by měla na její dotaz reagovat do tří týdnů.

EU je politicky slabá

Jak problematika rozšiřování EU, tak reakce na jednání Turecka jsou součástí zahraniční politiky Evropské unie. A v té si členské státy své právo veta, a tedy nutnost jednomyslného hlasování pečlivě střeží. Jedním z obhájců tohoto principu je i český předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

Co brzdí EU? Ať o zahraničních věcech rozhoduje většina, navrhují čeští europoslanci

EU nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem.

„Pro Českou republiku je jednomyslnost důležitá. Premiér chce posilovat Evropskou radu, ale rozhodně ne cestou změn v rozhodování, ať už na summitech, nebo na Radě ministrů. Spíše chce jít cestou intenzivnějších debat, chce o tématech více mluvit,“ řekl před nedávnem redakci EURACTIV.cz vysoce postavený zdroj z Úřadu vlády.

Na druhou stranu, analytici a někteří čeští europoslanci upozorňují, že bez příklonu k hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti zahraniční politiky nebude Evropská unie nikdy schopna zaujmout v mezinárodním prostředí významnější pozici.

„Pokud se v otázkách zahraniční politiky neposuneme směrem k hlasování kvalifikovanou většinou, vždy tady bude jeden nebo dva politici typu Viktor Orbán či třeba Andrej Babiš, který veto využije a tím celý jednotný postoj EU zablokuje,“ řekl redakci EURACTIV.cz český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA).