Europoslanci nebudou mít kontrolu nad obranným fondem. Obávají se financování „robotů zabijáků“

© Shutterstock

Společná evropská obrana je zase o krok blíž. Europoslanci na poslední chvíli poslali 13 miliard eur do obranného výzkumu a vývoje. Státy mají ušetřit až 100 miliard eur ročně.

Evropský parlament se už v současném složení nesejde, europoslanci se proto v posledních měsících snažili dotáhnout do konce alespoň tu nejdůležitější legislativu.

Nejistý výsledek voleb totiž nad dosud neschválené návrhy vnáší velký otazník. Jedním z návrhů, o kterém se hlasovalo doslova na poslední chvíli, je i financování nedávno zřízeného Evropského obranného fondu.

Dohodu o vyčlenění 13 miliard eur na společnou obranu v letech 2021 až 2027 europoslanci schválili na svém posledním zasedání v dubnu. Pro jich hlasovalo 328, proti 231 a 19 poslanců se zdrželo.

Komise chce společný obranný fond, který nastartuje investice do vojenského výzkumu

Evropská komise chce zvrátit trend podfinancování vojenského výzkumu. Jedním z kroků může být i společný fond na obranu. Z něj by mohly státy čerpat prostředky třeba na nákup dronů či válečných lodí. Součástí plánu je i zrušení zákazu, který neumožňuje využívat unijní rozpočet a investice rozvojových bank na vojenský výzkum.

Státy ušetří až 100 miliard eur ročně

Cílem Evropského obranného fondu je především posílit evropský obranný průmysl a snížit duplikace v jeho financování, a to pomocí spolupráce a společných investic členských zemí.

„Díky obrannému fondu už nebudeme plýtvat penězi daňových poplatníků na nepotřebnou duplikaci v obranném průmyslu. Naopak zvýšíme evropskou bezpečnost a vytvoříme nová pracovní místa,“ uvedl zpravodaj iniciativy, polský europoslanec Zdzisław Krasnodebski (ECR).

Podle informací Evropské komise stojí nedostatek spolupráce v obranném průmyslu a s tím spojené zdvojování výzkumu a vývoje členské země ročně 25 až 100 miliard eur.

Komisařka pro průmysl Elżbieta Bieńkowska přitom zdůrazňuje, že Evropský obranný fond nemá být v žádném případě konkurencí NATO, ale naopak má Alianci doplňovat a být její součástí.

„Účelem fondu není nic jiného než spolupráce v obranném průmyslu. Abychom mohli ochránit naše občany, potřebujeme ty nejlepší obranné technologie a vybavení v oblastech jako je umělá inteligence, drony, satelitní komunikace a inteligentní systémy,“ uvedla.

Aby žadatel měl na peníze z fondu nárok, bude třeba, aby se do konkrétního projektu v oblasti obranného výzkumu zapojily vlády či společnosti minimálně ze tří zemí. Poslanci tak chtějí členské země a firmy motivovat k větší přeshraniční spolupráci.

Společná evropská obrana je tady. Přinese investice za miliardy a silnější armády

Evropská unie to s posilováním společné obrany myslí vážně. Evropská rada oficiálně schválila stálou vojenskou spolupráci a k finálnímu spuštění ambiciózního obranného fondu už také nic nebrání. Kromě posílení bezpečnosti jsou však obě iniciativy obrovskou příležitostí i pro české firmy, které se můžou do vojenských projektů zapojit.

Parlament nemá právo veta

Přestože finální text našel na plénu pohodlnou většinu, jednání nebylo vůbec snadné. Řada poslanců se totiž nechtěla smířit s ustanovením, podle kterého se Evropský parlament vzdá veškeré kontroly nad fungováním fondu, a to ve prospěch členských zemí.

Jejich odpor byl ale nakonec neúspěšný. Podle schválené verze totiž Evropský parlament nebude mít nad konkrétními projekty financovanými z fondu žádné právo veta.

Jedním z důvodů obav poslanců je možnost financování kontroverzních zbraní jako například autonomních „robotů zabijáků“. Stejně tak může jít i o zbraně zakázané mezinárodním právem jako nášlapné miny, nukleární, chemické nebo biologické zbraně.

„Nemůžeme se spoléhat jen na mezinárodní právo, to je často nejednoznačné. Musíme vytvořit seznam zbraní, které nemohou být z fondu financovány,“ uvedl francouzský europoslanec a zároveň stínový zpravodaj návrhu Edouard Martin (SaD).

I přes dubnové hlasování pléna je ale budoucnost fondu stále nejistá. Poslanci se sice dohodli na konečné sumě, součástí přijatého návrhu ale nejsou konkrétní finanční částky a oblasti, do kterých budou směřovat.

Detailní alokace oněch 13 miliard totiž může přijít na řadu až po schválení tzv. víceletého finančního rámce, tedy dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Ten se ale současnému Parlamentu vyjednat nepodařilo a musí se čekat na jeho nové složení.

Nově zvolení poslanci se k Evropskému obrannému fondu vyjádří nejdříve na podzim letošního roku. Vedle nich budou muset financování fondu schválit i členské státy v Radě EU.

70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční?

Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.