Chceme se zapojit do rozvoje umělé inteligence, volají regiony. Prahu a Mnichov propojí 5G koridor

© Pixabay

Evropa vymýšlí, jak do budoucna přistoupit k umělé inteligenci tak, aby nenadělala více škody než užitku. Regiony argumentují, že bez nich se nová regulace neobejde.

Digitální život Evropanů se mění čím dál rychleji, celá řada služeb se bez internetu a bez nových technologií do budoucna neobejde. Stále větší slovo dostává umělá inteligence, která sice dokáže mnoho věcí usnadnit, zároveň však přináší různá rizika. Potřebnou infrastrukturu je tedy nutné vybudovat pečlivě, stejně jako dobře promyslet budoucí regulaci.

„Potřebujeme mnohem silnější záruky v případě veřejných systémů sociálního bodování řízených umělou inteligencí, které může vést k diskriminaci a sociálnímu vyloučení, a zároveň musíme zachovat možnost používat umělou inteligenci s lidským dohledem pro lepší poskytování služeb,“ myslí si například Guido Rink (PES), radní nizozemské obce Emmen a člen Evropského výboru regionů.

Rink tak zmiňuje jednu z problematických oblastí, kterou má do budoucna pokrývat tzv. Akt o umělé inteligenci, první pokus Evropské komise o společnou regulaci. Návrh leží na stole od letošního února a v současné době o něm jednají další orgány EU včetně Evropského parlamentu nebo Výboru regionů, kde sedí zástupci evropských krajů, měst a obcí.

Při vytváření aktu a další digitální legislativy je potřeba dávat pozor na to, aby byla regulace skutečně sjednocená po celé Unii – vznikne tak předvídatelné prostředí pro všechny. „Myslím si, že bychom se na definování kompetencí a jejich rozdělení mezi úroveň EU a úroveň členských států měli podívat opravdu důkladně, protože rizikem je vznik 27 oddělených digitálních trhů. To nechceme,“ upozornil rumunský europoslanec Dragoş Tudorache (RE).

Politik zároveň připomněl, že i když je dobře, že EU je v regulaci umělé inteligence průkopníkem, a to alespoň na Západě, digitální transformace nemůže probíhat ve vakuu. Vyzdvihl proto další rozvoj probíhající spolupráce mezi evropskými regiony či městy a jejich protějšky ve Spojených státech nebo v Japonsku a Jižní Koreji.

Zástupci regionů upozorňují, že role nižších úrovní samosprávy je klíčová také uvnitř EU. Guido Rink, který má za Výbor regionů Akt o umělé inteligenci na starosti, zkritizoval, že EU do vytváření návrhu této legislativy od začátku nezapojila lokální a regionální orgány. „Pokud jde o používání vysoce rizikových systémů umělé inteligence, řádná konzultace s dotčenými místními a regionálními orgány je nezbytná. Umělá inteligence skutečně potřebuje regulaci a dohled na všech úrovních,“ doplnil politik.

Často to totiž jsou právě města, která spravují různé služby, kde leží potenciál na využití umělé inteligence.

Německo-česká „datová linka“

Dá se předpokládat, že bude do budoucna nutné „digitálně propojit“ celou Evropu, dobře nastavená meziregionální spolupráce je proto zásadní. Příklady slibných projektů už existují.

„V Bavorsku běží řada pilotních projektů. Máme 5G koridor mezi Mnichovem a Prahou, abychom umožnili první výměnu dat. A připravujeme také krajskou radu pro umělou inteligenci a centrum umělé inteligence na východě Bavorska u českých hranic. To proto, abychom měli evropské a mezinárodní centrum pro všechny tyto otázky,“ vyjmenoval poslanec Bavorského zemského sněmu a člen Výboru regionů Tobias Gotthardt (RE).

Zmíněný 5G koridor Mnichov-Praha má za úkol společně rozvíjet Průmysl 4.0, mobilitu a chytré regiony nebo zvyšovat úroveň zdravotnictví, a to konkrétně eHealth a telemedicíny. „Projekt spojuje vědce na obou stranách hranice a podporuje je při vývoji inovativních aplikací v oblasti mobilních komunikačních technologií,“ řekla Melanie Humlová, bavorská státní ministryně pro Evropu a mezinárodní záležitosti.

Bavorsko-český projekt by měl přispět k dokonalejšímu pokrytí 5G sítěmi, což výrazně pomůže například záchranné službě. Plzeňští záchranáři během zásahů v bavorském pohraničí totiž často naráží na problém nestabilních mobilních sítí. Sanitky, které fungují na obou stranách hranice, jsou proto výrazně limitovány ve své práci.

Slibnou příležitost nabízí i zmíněný rozvoj telemedicíny, tedy „zdravotnictví na dálku“. „Pro zdravotnické operační středisko záchranné služby je možnost živého videopřenosu z místa události velmi zajímavým nástrojem. Rozhodně by tím došlo k lepšímu přehledu o dění na místě, rozsahu události a k snazší koordinaci zasahujících záchranných složek,“ podotkl Josef Trefil, zástupce vedoucího operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

5G technologie představují jednu z priorit Evropské unie pro období 2021-2027. Evropská komise na ně vyčlenila prostředky v tzv. Nástroji pro propojení Evropy (CEF) a v tzv. Nástroji na podporu oživení a odolnosti (RRF), který je součástí fondu obnovy.