Mikuláš Peksa: Zelená ekonomika není hrozba, ale obrovská příležitost pro české firmy

© European Union, 2019

Tento článek je součástí Special reportu: Jak si vedou čeští nováčci v Evropském parlamentu?

Nově zvolený pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se chce v Evropském parlamentu zaměřit na rozvoj a regulaci umělé inteligence, ale i na prosazování zelenější ekonomiky. Ta je podle něj příležitostí i pro české firmy. Evropskou unii kritizuje především za slabou zahraniční politiku, která pramení ze zásady jednomyslného hlasování v Radě.

Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA) byl až do svého květnového zvolení poslancem Parlamentu ČR. Je také místopředsedou České pirátské strany a Evropské pirátské strany. Vystudoval biofyziku, později pracoval jako výzkumný pracovník a softwarový vývojář.

Jakým tématům se budete v příštích pěti letech v rámci Vašeho mandátu primárně věnovat?

Jsem členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), obecně se tak zaměřím spíše na ekonomická témata. Do kampaně jsem ale šel především s tématem umělé inteligence a jejího výzkumu a vývoje. Primární oblastí tak pro mě bude právě toto.

Chci se zaměřit nejenom na vývoj umělé inteligence (Artifical Inteligence, AI, pozn. red.), ale také na její regulaci. AI totiž zažívá boom v mnoha oblastech, potřebujeme však legislativní rámec, aby se nám nevymkla z rukou, ale zároveň abychom ji mohli dále rozvíjet. V tomto ohledu je třeba přiznat, že Čína a Spojené státy jsou v tomto ohledu daleko před námi.

Co myslíte tím, aby se nám to „nevymklo z rukou“?

Příkladem může být právě Čína, která vytvořila téměř orwellovskou dystopii. Tamní vláda umělou inteligenci používá ke kádrování obyvatel a k diskriminaci těch, kteří nejsou dostatečně loajální k režimu. Jejich Social Credit System funguje přesně na tomhle principu. Pokud nejste dostatečně loajální, systém vám neumožní koupit si třeba lístek na vlak nebo si vzít půjčku. Takže si musíme dát pozor na to, aby AI netrestala a nediskriminovala, aby nebyla zneužívána k podobným účelům.

Čínský velvyslanec na Slovensku: Hledáme nejlepší způsob, jak využit polohu vaší země

Velvyslanec Čínské lidové republiky na Slovensku Lin Lin v rozhovoru pro portál EURACTIV.sk hovoří o plánech společnosti Huawei v Evropě, o malé propagaci Slovenska v Číně i o událostech v Hongkongu.

Jaké první kroky bychom pro rozvoj AI měli učinit?

Pro výzkum AI jsou extrémně důležitá data. Díky těm můžete vytvářet modelové příklady, na kterých AI můžete cvičit a rozvíjet ji. Pokud ovšem českým podnikům nedáme kvalitní zdroje těchto dat tak se nikam neposuneme. Všechna data, ať už jde o informace o veřejných zakázkách, o situaci v dopravě, o počasí atd. atd. musejí být v tzv. strojově čitelné formě, aby si je algoritmy AI dokázaly v databázích samy najít.

V tomto ohledu jsem například pro vytvoření společného právního rámce, na základě kterého by všechna sesbíraná data byla společně a jednotně zpracovatelná, tudíž aby byla sbírána a uchovávána ve strojově čitelné formě.

Když mluvíte o sběru dat, o jaká data jde, kdo je bude sbírat a odkud? Přijde mi to jako velmi citlivá oblast.

Stát by se měl naučit, že kdykoli vyprodukuje jakákoli data, tak je veřejně, ale v anonymizované podobě, zpřístupní. Takže jde o to, abychom měli volně dostupná data v anonymní formě, přístupná všem občanům a firmám. My ale bohužel jdeme spíše opačným směrem. Viz třeba současné legislativní návrhy na omezení zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Jsme tak svědky snahy státu o to data lidem neposkytovat. Stát by přitom měl fungovat a komunikovat především v digitální formě.

Můžete být trošku konkrétnější? Jak si takový otevřený datový systém představit?

Třeba pro žadatele o veřejné zakázky by bylo ideální, aby existovala celoevropská propojená databáze, kde si žadatel může najít, jaká výběrová řízení daný stát, kraj i město zrovna vypisuje, přičemž by se mohl standardizovaným způsobem do takového řízení rovnou i přihlásit.

V jakých oblastech si dovedete představit využití AI?

Hodně se mluví kupříkladu o chytré dopravě, chytrých městech nebo samořiditelných autech. Jde ale i o oblast vyhledávání na internetu a sociálních sítích. Dovedu si představit i řadu dalších oblastí jako třeba recyklace odpadů, skládání hudby, zpracovávání právnických textů nebo třeba i dětské hračky.

Přechod na zelenou ekonomiku je obrovská příležitost

Nedávno jste se zapojil do legislativy týkající se ovlivňování voleb a šíření dezinformací. O co přesně šlo?

Před nedávnem se hlasovalo o rezoluci proti dezinformacím, nicméně její text nebyl příliš promyšlený. Obsahoval dokonce i myšlenku jakéhosi cenzurního aparátu na mazání závadných postů a účtů. To je velmi nebezpečné. Víme totiž, jak velké množství informací se na sítích objevuje. To nejde prohledávat a filtrovat bez zmíněné AI a pokud někdo chce takovému robotovi dát možnost mazat příspěvky a účty, tak je to pro nás nepřijatelné.

Leží ve výboru ITRE nějaká legislativa, ať už z minulého období či připravovaná až v tomto období, která pro vás bude stěžejní?

Dosluhující Komise již v minulosti uvedla, že AI chce regulovat. Respektive, že chce vytvořit alespoň etický kodex, podle kterého se má v Evropě AI rozvíjet. Takže tato legislativa pro mě bude nejdůležitější. V ní se rozhodne, jakým směrem se Evropa v této oblasti vydá. Musíme ale počkat, s čím konkrétním přijde nová Komise.

Mezi další důležité věci bych zařadil program Horizon Europe. Ten totiž definuje, jakým způsobem bude v příštích deseti letech financován a rozvíjen evropský výzkum a vývoj. Na ten bude třeba se také zaměřit.

A v neposlední řadě půjde o problematiku vesmíru. Z frakce Zelení/EFA jsem totiž asi jediný, který má vystudovanou fyziku a který je ochotný se o tuto oblast více zajímat.

Máte ve výboru ITRE nějaké spojence? S jakými frakcemi se podle vás bude dobře spolupracovat?

Naši frakci v tomto ohledu vnímám pozitivně. V poslední době je cítit velký tlak na dekarbonizaci našeho hospodářství, a to nejen v naší frakci, ale v celém Evropském parlamentu. Taková transformace však nebude bez nových technologií a bez AI možná. Je třeba pracovat na chytré dopravě, chytrých městech či na autonomních vozidlech.

A v tomto ohledu vidím potenciál ke spolupráci u všech třech největších frakcí, tedy jak u lidovců, tak u socialistů a Renew Europe (Obnova Evropy). U této frakce mám ale problém s tím, že poté, co do ní vstoupilo En Marche francouzského prezidenta, se spíše soustředí na podporu a dobudování velkých evropských podniků. Podle mě bychom se ale měli zaměřit spíše na podporu malých a středních podniků a strart-upů.

Jak vlastně propojit evropský průmysl a energetiku s tzv. Green New Deal, tedy plánem Komise na vytvoření „zelenější“ ekonomiky?

Problém je, že Green Deal je ze strany průmyslu často vnímán jako hrozba. Ale opak je pravdou, jedná se o obrovskou příležitost. Transformace ekonomiky, vytváření nových postupů, vývoj nových technologií, to vše je velká obchodní příležitost nejen pro evropské, ale i pro české firmy. To bychom neměli prováhat.

Kdo se do této transformace hospodářství zapojí mezi prvními a následně bude tyto nové technologie a postupy dodávat na trh, bude na špici, bude vydělávat. Ti, kdo se nezapojí vůbec a budou jen nadávat na přicházející změny, tak nakonec zkrachují.

Obrovskou příležitostí jsou třeba investice do nové infrastruktury. Posun k zelenější ekonomice tak rozhodně nevidím jako hrozbu. I proto mě překvapuje, že za její nástup české firmy více nelobují. U kolegů z Německa vidím přesný opak, je tam tah na branku, snaží se, aby jim neujel vlak, vyrábějí nové technologie, zavádí je do procesů výroby.

Zmínil jste i budoucí program Horizon Europe. Co přinese?

V tomto programu je velká příležitost pro výzkum a inovace v podstatě ve všech oblastech. Samotný program má za úkol posílit financování a rozvoj vědy, výzkumu a inovací v EU. Témata v něm jsou široká a mají velký přesah do různých oblastí. Šance pro jeho využití zde vidím v soukromé, veřejné i třeba akademické sféře.

EU si musí vybudovat vlastní zahraniční politiku

Čeští Piráti při prvním hlasování Ursulu von der Leyenovou jako novou předsedkyni Evropské komise nepodpořili. Změnili jste během uplynulých týdnů názor, nebo nepodpoříte ani novou Komisi jako celek?

V tuto chvíli nemůžu dát definitivní stanovisko, diskutujeme o tom a řešíme, jaké budou legislativní návrhy nové Komise. Stejně tak řešíme i proběhlá slyšení kandidátů na komisaře. Jsem upřímně rád, že kontroverzní kandidáti z Maďarska, Rumunska a Francie byli Evropským parlamentem odmítnuti.

Největším problémem ale je, že Komise se neodvíjí od výsledku evropských voleb, ale vzniká z popudu Evropské rady, která obešla proces spitzenkandidátů. Vznik Komise by měl více reflektovat vůli voličů a nikoli jednání prezidentů a premiérů za zavřenými dveřmi. Mandát Komise by se měl odvíjet od většiny v Evropském parlamentu, stejně jako v parlamentech všech členských států EU.

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

V tomto ohledu tedy nesouhlasíte s premiérem Andrejem Babišem? Ten totiž mluví o tom, že chce silnou Evropskou unii, na druhou stranu ale odmítá opustit princip jednomyslného hlasování v zahraničních věcech. Na jednu stranu chce posílit Evropskou radu, na druhou stranu se odmítá vzdát práva veta. 

Tuto potřebu jednomyslné shody vnímám dost problematicky. Třeba na poslední Evropské radě se řešila mimo jiné i Sýrie a Turecko. Stačil však odmítavý přístup jednoho člena, v tomto případě maďarského premiéra, a jakákoli společná a tvrdší akce ze strany EU byla zmařena a my tak nechali Kurdy napospas Erdoganovi. Tato regionální knížata, jako je Viktor Orbán, Andrej Babiš nebo Jarosław Kaczyński si uzurpují moc pro sebe a díky jednomyslnosti si chtějí tuto moc ponechat, využívají to jako vydírací páku pro získávání dalších výhod pro sebe.

Během Evropské rady, o které mluvíte, však došlo i k odmítnutí zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Toto rozhodnutí však má na svědomí hlavně Francie, Nizozemí a Dánsko. Vy jste pro rozšíření EU na západní Balkán?

Chceme-li se rozšiřovat na západní Balkán, tak nejdříve musíme přehodnotit třeba právě otázku jednomyslnosti. To s tím totiž úzce souvisí. Pokud bude mít EU třeba 30 nebo i více členů a každý z nich bude moci vetovat jakékoli rozhodnutí v zahraniční politice, tak to fungovat prostě nemůže.

Nechci Francii omlouvat, naše rozhodnutí není vůči Albánii a Severní Makedonii fér. Tyto země udělaly hodně, splnily všechny naše podmínky. Ale podívejme se spíše na to, proč to Francie udělala. Co se stalo s jejími požadavky na reformu EU? Všechny jejich návrhy jsme smetli ze stolu. A to i my nebo třeba Maďarsko. Návrhy Francie na reformu EU nás nezajímaly.

Zklamanou Severní Makedonii čekají volby. Jazýčkem na vahách mohou být albánské strany

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.

Takže to vnímáte jako odvetu ze strany Francie, důvodem jejich postoje je vnitropolitické pnutí uvnitř EU?

Vnímám to jako reakci na současný stav EU, která vyžaduje reformu, ale některé státy reformy blokují. A na tyto země bychom měli ukazovat prstem. Dokud se nebudeme schopni reformovat uvnitř EU, tak se nemůžeme rozšiřovat a chtít reformy po zemích na Balkáně.

Vůči Madridu bychom měli být tvrdší

Jste členem delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina. Co je cílem tohoto výboru?

Primárním cílem je udržovat vztahy s Ukrajinou nejen na úrovni prezidentů a premiérů, ale i na úrovni jednotlivých poslanců. Potřebujeme proevropskou a otevřenou Ukrajinu. Nikomu ale nemůžeme vystavovat žádné bianco šeky. Naše vzájemní sbližování je svázáno s bojem proti korupci, udržováním právního státu, modernizací státu apod. Pokud se nám něco nelíbí, je třeba o tom s našimi partnery mluvit, a to třeba na meziparlamentní úrovni.

Vy jste spokojen s tím, kam se Ukrajina za posledních pět let posunula?

Od jednoho nejmenovaného experta na oblast otevřených dat jsem zjistil, že Ukrajina je třeba v oblasti zveřejňování informací o veřejných zakázkách daleko dále než například Česká republika nebo dokonce Německo. I z toho plyne, že na Ukrajině je velká snaha věci zlepšovat, obecně Ukrajinci odvedli kus práce. Už nyní mají v některých oblastech zkušenosti, které lze přenášet i k nám.

Piráti jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Zelení/EFA, kterou vedle zelených tvoří i European Free Alliance, kam patří zástupci Katalánska. Jaký je váš pohled na tamní situaci?

Dokud je Katalánsko součástí vnitřního trhu a Schengenského prostoru, respektive dokud je součástí EU, tak je mi dost jedno, jestli Barcelona komunikuje svou politiku a postoje s Bruselem přímo, či prostřednictvím Madridu. Uspořádání jejich státu je záležitostí, o které by měli rozhodnou sami občané. Je zcela legitimní, aby se o tom hlasovalo v referendu a je zcela legitimní, aby to dopadlo oběma způsoby.

Je ale zvláštní, že člověk, který prosazuje hlasování o autonomii či o samostatnosti, je mlácen obuškem nebo dokonce zavírám do vězení na 13 let. S tím rozhodně nesouhlasím. V současné Evropě toto nemá co dělat.

Měl by podle vás Brusel vůči Madridu zaujmout tvrdší postoj?

Zde opět narazíme na to, že v rámci Rady bude jakýkoli takový postoj vetován. Co si myslí většina obyvatel EU, reprezentována Evropským parlamentem, je bohužel v tomto ohledu irelevantní, jelikož v rámci Rady by opět stačilo veto jediného státu. Rada funguje tím způsobem, že jako společný postoj prezentuje pouze to nejmenší minimum, které nikdo nevetuje. Vnímám to tak, že Brusel by měl být aktivnější a Evropský parlament může a měl by říkat, co si myslí. Rada se však bude snažit vše zamést pod koberec, stejně jako v jiných podobných případech.

The Capitals: Nepokoje v Barceloně se stupňují, Madrid ale zůstává chladný

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Jak pohlížíte na odcházející Evropskou komisi? Byla úspěšná?

Věci, které končící Komise měla udělat z velké části na poslední chvíli přeci jen dotáhla. Problémem je ale hlavně to, že třeba opatření proti nelegální migraci představila až čtyři roky po začátku migrační krize. To je trošku pozdě.

Není to právě kvůli tomu, jak EU funguje? Její rozhodování je mnohdy pomalé a neflexibilní. Stejně tak skutečnou moc ve svých rukou stále drží členské státy, tedy Evropská rada, a nikoli Komise.

Premiéři a hlavy členských zemí Komisi i celou Unii prostřednictví Evropské rady skutečně ovládají. A všechny neúspěchy posléze svádí právě na ni nebo na EU jako takovou.