Zdraví, důvěra a novináři: Média potřebují plán, aby ustála koronavirovou krizi

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Otevřený dopis podepsaný několika europoslanci a zástupci mediálního sektoru vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby při řešení koronavirové krize nezapomněly na média.

Vážená paní předsedkyně Evropské komise von der Leyenová,

lidé nyní tráví více času ve svých domovech a sledovanost médií prudce stoupá. V době, kdy je činnost parlamentů i občanské společnosti vystavena omezením, zůstávají média pevným pilířem demokracie a důvěry – tedy alespoň za předpokladu, že mohou fungovat jako dosud. Pomineme-li veřejnoprávní média, budoucnost zpravodajství visí kvůli omezeným finančním prostředkům na vlásku. Novináři odvádějí skvělou práci, ale jejich zdraví i pracovní místa jsou v ohrožení.

Nepovažujte média za něco samozřejmého

Mediální sektor se kvůli technologickému vývoji a přesunu většiny inzerce na americké internetové platformy nachází v křehkém postavení. S nastupující recesí je nyní většina ze zbývající části inzertních příjmů pozastavena. Tím, že se lidé nemohou fyzicky potkávat, přichází média o nejziskovější část svého byznysu – o pořádání akcí.

Distribuce novin je navíc v některých místech pozastavena. Pokud nezávislá média zmizí, falešným zprávám nebude stát nic v cestě a koronavirus způsobí i „informační epidemii“. Veřejnoprávní média hrají klíčovou roli, ale stejně potřebný je i hlas soukromého sektoru, a v době, kdy dochází k omezování občanských svobod, to platí dvojnásob. Zdravotní krize se může proměnit v zásadní krizi důvěry, která vyvolá různé obavy a oživí radikální nacionalismus, ne-li něco horšího.

Abychom se takovému scénáři vyhnuli, politici se musí zamyslet nad tím, kdo platí za zpravodajství. Potřebujeme strategie, které by mediálnímu odvětví pomohly přežít a adaptovat se. Samotná EU na takový úkol nestačí, klíčovou roli budou hrát národní vlády a mecenáši. Unie, která v současné době pracuje na novém politickém rámci pro mediální sektor, by ale měla jít příkladem.

Střednědobá strategie: zajištění ekosystému

V nové digitální strategii EU se na obnovení rovnováhy v ekosystému, který tvoří online platformy, reklama a média pozapomnělo. Strategie má pouze horizontální dimenzi v podobě legislativy o digitálních službách (Digital Services Act) a pár dílčích opatřeních týkajících se žurnalistiky.

Střednědobá opatření (jako jsou regulace platforem a sektorová strategie pro mediální sektor) přitom nezbytně potřebujeme. V tomto otevřeném dopise se jim ale nevěnujeme, jelikož ty budou zveřejněné později, zatímco jednat potřebujeme hned teď.

Představitelé EU hrdě hovoří o dočasném rámci umožňujícím poskytovat členským zemím státní podporu během krize. To platí samozřejmě jak pro média, tak pro všechna ostatní odvětví. V mediálním odvětví ale daňové úlevy a půjčky nestačí, finanční problémy tím pouze oddalujeme.

Předsedkyně von der Leyenová, povolit státní pomoc je v pořádku, povzbudit ostatní je správné, ale jít příkladem by bylo mnohem lepší…

Krátkodobá opatření: podpora při překonávání současné krize

Média potřebují ulevit od některých výdajů, získat náhradní příjmy a posílit inovace. Zde je pár příkladů, jak toho dosáhnout v rámci již navrženého plánu na podporu evropské ekonomiky:

– Posílit mediální gramotnost: Kromě malých vzdělávacích projektů financovat žákovské a studentské poukázky na předplatné mediálních titulů.

– Proplatit novinářům odvody na sociální a zdravotní pojištění (nejen platby odložit): O to by se měly postarat členské státy a sociální partneři, EU je v tom ale může podpořit. Vhodné by bylo také rozvolnit pravidla pro novináře na volné noze.

– Doporučit vznik fondů na podporu médií, které by financovaly kvalitní zpravodajství a boj proti dezinformacím: Týká se to zemí, ve kterých podobné fondy zatím chybí. Příkladem může být francouzský fond na podporu novinářů, který se řídí objektivními kritérii a respektuje nezávislost médií. Na úrovni EU by měla vzniknout nezávislá mediální rada, která by vyhodnocovala výzvy na podporu boje proti dezinformacím, ať už ve vztahu ke koronaviru nebo dalším tématům, která se v budoucnu objeví.

– Vyčlenit rozpočty na inzerci: Reklama je rychlý a důstojný způsob, jak podpořit média tradičním a smluvně zakotveným způsobem. Na rozdíl od jiných dotací nezasahuje do nezávislosti médií. Masivní veřejné informační kampaně (nemluvíme o Google Ads) by mohly posílit důvěru občanů v politiku i novináře. V Evropě dosahuje reklama v tištěných médiích ročně hodnoty 12 miliard eur. Pokud předpokládáme, že média letos o jednu třetinu přijdou, znamená to, že přijdou o 4 miliardy eur. Evropská komise a Parlament by tak mohly poskytnout polovinu z této částky, tj. 2 miliardy eur. Vlády by pak měly motivovat, aby médiím zajistily stejnou podporu. Na evropské úrovni lze tuto částku vyčlenit v rámci realokací. Na národní úrovni by se mohlo jednat o část peněz, které mají země k dispozici z již představeného záchranného finančního balíčku.

– Pověřit pořádáním akcí mediální vydavatelství: Konzultace s širokou veřejností, ať už prostřednictvím online nebo klasických eventů, představují dobrý trend. Jakmile skončí současná frustrující omezení, vzroste i poptávka po participativní demokracii. Týká se to i plánované Konference o budoucnosti Evropy. Veřejné instituce podobné akce buď organizují samy, nebo na pořádání najímají konzultační firmy. Média přitom mohou sehrát nejen roli schopného organizátora, ale i nezávislého moderátora. Měla by se tudíž stát součástí portfolia nástrojů, které mohou zadavatelé při vyhlašování veřejných zakázek využívat.

– Nabídnout naději pro budoucnost a podpořit inovace: Cílem není mediální sektor dotovat, ale modernizovat jej tak, aby byl do budoucna udržitelný. V příštím víceletém rámci by se na inovace v oblasti médií mohlo najít více finančních zdrojů. V současném období mají média k dispozici 61 milionů eur z programů Horizon 2020 a Kreativní Evropa, taková částka ale nestačí.

– Posílit investice do kapitálu: Program InvestEU a privátní společensky odpovědní investoři by měli více investovat do médií.

Paní předsedkyně, loni v červenci jste označila demokracii (a svobodu médií jako její nedílnou součást) za jednu ze svých šesti priorit. Na kolik byste vyčíslila ochranu infrastruktury, na níž demokracie stojí? Jistě to bude méně, než 1,5 bilionu eur, což je hodnota záchranného balíčku, který Unie poskytla finančnímu sektoru po roce 2008.

Ochrana mediálního odvětví vyžaduje v porovnání s celkovým objemem evropského rozpočtu jen malou částku (celkové HDP EU v roce 2019: 18 bilionů eur, celkový rozpočet EU schválený pro rok 2020 před vypuknutí krize: 169 miliard eur, každá miliarda tak odpovídá jen 0,6 % celkového rozpočtu EU). Finanční podpora médií v časech krize by byla z větší části jen jednorázovou záležitostí a její rozsah by byl nižší než zvláštní příjmy z online platforem, které mohou dosáhnout zhruba 5 miliard eur ročně.

Dříve než se zaměříme na konkrétní politické kroky, zamysleme se i nad rolí soukromého sektoru, zejména nadací:

– Větší podpora ze strany filantropů: Je třeba, aby si uvědomili, že bez fungujících médií se občanská společnost zhroutí. Nutně potřebujeme takové iniciativy, jako je například Journalism Funders Forum. Filantropie může doplnit aktivity EU a národních vlád a poskytnout podporu v oblastech, kde veřejný ani soukromý sektor nemůže rychle zasáhnout. Filantropie by se měla zaměřit na tržní selhání a podpořit žurnalistiku ve veřejném zájmu urychlením inovací, krytím rizik a spoluprací s občanskou společností

Kroky, které jsou zapotřebí hned: základy už máme

Na podzim by měly spatřit světlo světa dva související akční plány EU: jeden zaměřený na demokracii a druhý na média. Demokracii má v rámci Evropské komise na starosti místopředsedkyně Jourová a její plán by měl zahrnovat i opatření týkající se mediálního sektoru, například podporu svobody médií, plurality nebo boj proti dezinformacím prostřednictvím kvalitní žurnalistiky.

Akční plán pro média a provozovatele televizního a rozhlasového vysílání slíbil komisař Breton během slyšení v Evropském parlamentu. Zdá se ale, že priority se pod tlakem různých požadavků stále mění. V pracovním programu, který jste Vy, paní předsedkyně, zveřejnila pro rok 2020, se tento plán neobjevil. V Digitální strategii, kterou koordinuje místopředsedkyně Vestagerová, se o něm později znovu píše. A nyní v Nové průmyslové strategii komisaře Bretona opět chybí, přestože se zcela jasně jedná o sektorovou strategii.

Měli bychom si pospíšit. Rozhodně bychom však neměli akční plán pro demokracii propojovat s akčním plánem pro média, to by mohlo celý proces zpomalit a rozmělnit. Zveřejnění návrhu akčního plánu pro média v dubnu tak, jak je plánováno, může být rovněž komplikované. Průmyslová a soutěžní politika jsou totiž s digitální agendou úzce propojené.

Akční plán pro demokracii by mohl být na stole rychleji a mohl by se zabývat mimo jiné i ekonomickými podmínkami nutnými pro rozvoj kvalitní žurnalistiky. V rámci prioritizace výdajů na naléhavá opatření by Komise také mohla navrhnout plán pro média v časech koronaviru, ve kterém by uvedla, co může EU udělat a jak to lze začlenit do plánu na podporu evropské ekonomiky po koronaviru.

Europoslanci, kteří v současné době nejezdí do Štrasburku, si uvědomují, co média potřebují. Někteří z nich se pod tuto výzvu přímo podepsali, další s ní jistě budou souhlasit. Pokud jde o Komisi, správný formát už v principu k dispozici má: je jím skupina komisařů pro média, v jejímž čele stojí místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Ve skupině jsou dále zastoupeni komisaři reprezentující další nezbytné sektory – digitální agendu (místopředsedkyně Vestagerová), průmyslovou strategii (komisař Breton) a inovace a dovednosti (komisařka Gabrielová). To vše jsou politiky, které mediální odvětví od Evropské unie potřebuje.

Předsedkyně von der Leyenová, řešíte teď velkou krizi, a možná se ptáte, jestli se musíte angažovat i v této oblasti? Ne přímo, ovšem jen za předpokladu, že se Vaši komisaři co nejrychleji shodnou na společném postupu. Pokud si připomenete svá vlastní slova, měla byste jim položit jen dvě otázky: „Kde je náš akční plán pro média?“ a „Kdo to má na starosti?“

Signatáři:

Europoslanci

  • Alex Agius Saliba (S&D)
  • Carmen Avramová (S&D)
  • Katalin Csehová (Renew Europe)
  • Anna-Júlia Donáthová (Renew Europe)
  • Ivo Hristov (S&D)
  • Danuta Hübnerová (EPP)
  • Radan Kanev (EPP)
  • Morten Løkkegaard (Renew Europe)
  • Dace Melbardeová (ECR)
  • Karen Melchiorová (Renew Europe)
  • Martina Michelsová (GUE/NGL)

Bývalí europoslanci

  • Rebecca Harmsová (Zelení/EFA)
  • Jens Rohde (ALDE)
  • Helga Trüpelová (Zelení/EFA)

Zájmové skupiny

  • Gabriele Capolino, vydavatel – Class Editori (Itálie)
  • Miguel Castro, Global Partnerships – Nadace Billa a Melindy Gatesových
  • Luciano Morganti, Professor – Media Department, VUB (Vrije Universiteit Brussel)
  • Pier Luigi Parcu, Director – Centre for Media Pluralism & Media Freedom, European University Institute
  • Pedro Ortun, bývalý ředitel, Evropská komise
  • Christian Rainer, vydavatel – Profil (Rakousko)
  • Francesca Rattioá, Co-President – CIVICO Europe
  • Slobodan Sibinčič, Secretary General – European Business Press
  • Marc Sundermann, právník (Bertelsmann)
  • Adam Thomas, ředitel – European Journalism Centre
  • Christophe Leclercq, výkonný předseda – Fondation EURACTIV, founder@euractiv.com a @FondEURACTIV (@LeclercqEU,  #MediaActionPlan)