V EU zavraždili dalšího novináře. Kam kráčíš, svobodo médií?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Na území Evropské unie došlo už ke třetí vraždě novináře za poslední rok. V Bulharsku našli tělo Viktorije Marinovové, která psala mimo jiné o korupci v oblasti evropských fondů. Má EU na to, aby potlačila další omezování médií a novinářské práce?

Když se mluví o vraždách a podezřelých zmizeních investigativních reportérů, většina z nás v myšlenkách zamíří do Ruska, na Blízký východ nebo do Jižní Ameriky. V posledních měsících ale stačí zůstat uvnitř hranic EU.

Po explozi auta Daphne Caruana Galiziaové na Maltě v říjnu loňského roku a vraždě Slováka Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové letos v únoru přichází další smutná zpráva z Bulharska. O víkendu tam byla brutálně zabita třicetiletá novinářka Viktorija Marinovová z regionální televize TVN.

U prvních dvou případů bezpečnostní složky potvrdily, že motivem vraždy byla práce obětí. U toho nejnovějšího to prozatím není jisté.

Jak napsala ČTK, podle generálního prokurátora Sotira Cacarova existuje několik vyšetřovacích verzí a policisté všechny prověřují, hledají svědky a provádějí výslechy. „V tomto stadiu musíme být opatrní. Ne proto, že bychom neměli co říci, ale z toho důvodu, že každé nerozvážně pronesené slovo může zhatit naši práci,“ uvedl generální prokurátor.

Motiv se ale určitě sám nabízí. Matka sedmileté dcery se totiž věnovala například korupci a podvodům s evropskými fondy.

Nebezpečný trend

Český europoslanec Petr Ježek (ALDE, dříve ANO) na situaci zareagoval otázkou, která by se dala parafrázovat jako „kam to směřujeme?“

Pokud vynecháme teroristický útok na redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo v roce 2015, členské země Evropská unie byly podle statistik vždy v tomto ohledu bezpečné. Výjimkou byla v roce 2015 smrt polského novináře Łukasze Masiaka. Tři, respektive čtyři takto motivované vraždy v rozmezí ani ne dvanácti měsíců jsou ale něčím docela novým.

Sobotní událost okomentovala také známá novinářka Anne Applebaumová, která vraždy investigativců zabývajících se korupcí označila za „problém definující naši dobu“.

Se statistickým trendem ovšem přichází i jeho symbolická rovina. Jakmile něco přestane být tabu, jen špatně se dostává zpět za dříve nepřekročitelnou linii. Jsou tedy vraždy novinářů něco, na co bychom si snad měli zvyknout?

Ke zhoršení situace pro novináře v EU pravděpodobně přispívá také rétorika a kroky některých evropských lídrů. Český prezident Miloš Zeman „vtipkuje“ o likvidaci žurnalistů, zatímco zpochybňuje funkci veřejnoprávní České televize. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána rovnou omezuje pluralitu tamních médií. A tak by se dalo pokračovat.

Co zmůže EU?

Reakce předních unijních představitelů na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat.

Česká eurokomisařka Věra Jourová například nabídla asistenci unijních agentur při vyšetřování. Otázkou je, jestli se za v podstatě „povinnými“ vyjádřeními a sliby unijních lídrů skutečně schovává schopnost EU se situací něco dělat. O úspěších či neúspěších mezinárodní a unijní spolupráce bezpečnostních složek teď řeč není, jde o rovinu politickou.

Za zmínku stojí například dvě mise europoslanců na Slovensko, kde po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky monitorovali situaci v oblasti bezpečnosti novinářů, korupce a dodržování principů právního státu. Delegace vedená Sophií in ‘t Veldovou (ALDE) z Nizozemska spokojená nebyla, navzdory výměně slovenské vlády se prý v praxi mnoho nezměnilo, obavy z korupce přetrvávají.

Tématem k diskusi ale určitě je, jestli takové kroky skutečně přináší nějaké reálné výsledky a popřípadě zlepšení situace, nebo žádný zaznamenatelný efekt nemají.

Europoslanci monitorovali vyšetřování vraždy novináře Kuciaka přímo na Slovensku. Kritikou nešetřili

I více než půl roku po vraždě novináře Jána Kuciaka se situace kolem fungování policie na Slovensku nelepší a přetrvává tak nedůvěra Slováků ve vlastní zemi. Europoslancům to na jejich návštěvě potvrdil i samotný prezident Kiska.

Zajímavý komentář k této problematice nabídl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP). Ten poukázal na důležitost role Evropského parlamentu a potažmo celé EU při snaze zvrátit například také represivní chování vlád některých států EU vůči médiím a novinářům.

Jen před pár desítkami hodin proběhla ve Štrasburku debata o stavu demokracie či právního státu v Rumunsku, kde tisíce…

Publiée par Luděk Niedermayer sur Mardi 9 octobre 2018

Právě upozorňování na stav právního státu v některých zemích a kritika jejich vlád za kontroverzní změny mohou v delším horizontu pomoct zvrátit nastavený trend. Efekt ale může být i opačný. Země se v důsledku této kritiky ještě více uzavřou, vnitrostátní vývoj bude izolován a EU se stane v tomto ohledu bezzubou.

Unie proto musí být opatrná, trpělivá a konstruktivní – pokřikovat na delegace „vyslýchaných“ zemí na plénu Evropského parlamentu pravděpodobně moc nepomáhá. Zároveň by se měli zamyslet i někteří politici a svá vyjádření na adresu žurnalistů minimálně mírnit. Svoboda a možnost nezávislých novinářů pracovat beze strachu je příliš důležitá, jde o základ demokratického zřízení zemí.

Napříč Evropou: Svoboda médií v ohrožení

Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.