Ukrajina je pro Rusko klíč k velmocenské pozici

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Mstyslav Černov

V Bruselu se dnes (28. ledna) koná summit Evropské unie a Ruska. Unijní lídři se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkají v době, kdy jsou vzájemné vztahy napjaté nejen kvůli vývoji v Ukrajině. Proč je vlastně tato východoevropská země pro Rusko tak důležitá? V krátkém komentáři to shrnuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Václav Lídl.

Dnešní summit EU-Rusko se nemusí nutně týkat jen Ukrajiny, nicméně je nesporné, že ukrajinské události výrazně ovlivňují chování obou aktérů. Ruské diplomacii se v průběhu loňského roku podařilo prostřednictvím kombinace zastrašování a slibů finančních subsidií úplně zmařit anebo alespoň zpomalit proces podpisu asociačních dohod EU s Arménií a Ukrajinou.

Tuto ruskou snahu sabotovat program Východního partnerství EU je nutné vidět v kontextu Moskvou řízené integrace území bývalého SSSR, která má za cíl vytvořit v roce 2015 Eurasijskou unii. Kreml vnímá evropskou integraci jako přímého protivníka eurasijské integrace.

Sféry vlivu

Ruská zahraniční politika se stále pohybuje v intencích souboje o sféry vlivu, který byl možná aktuální v 19. století, nikoliv dnes. Eskalace protestů v Ukrajině však může taktický úspěch ruské diplomacie anulovat. Putinův režim vychází z předpokladu, že aby Rusko mohlo obnovit svou ztracenou geopolitickou pozici, musí nejdříve obnovit kontrolu nad post-sovětským prostorem.

A právě Ukrajina je vzhledem ke své velikosti, poloze a ekonomickému potenciálu klíčem k ovládnutí území bývalého Sovětského svazu. Významným faktorem pro ruské vedení je také slovanský charakter Ukrajiny a její role tranzitního koridoru mezi EU a Ruskem.

Klíč k regionu

Ze strany EU není možné úplně zabránit snaze Ruska vměšovat se do jejího vztahu s Ukrajinou, protože současný ruský režim považuje posílení své kontroly nad Kyjevem za jednu ze svých hlavních priorit a bude se snažit udržet svůj vliv za každou cenu.

Například známý politolog Zbigniew Brzezinski tvrdí, že úplná „ztráta“ Ukrajiny by mohla vést až k pádu Putinova režimu a demokratizaci země. Úspěch Ukrajiny na cestě evropské integrace by na jednou stranu významně posílil pozici protiputinovské opozice a na druhou stranu by v podstatě pohřbil sny siloviků o vytvoření životaschopné Eurasijské unie.

Vztahy s EU

Pokud jde o vztahy na úrovni EU-Rusko, ty se již příliš zhoršovat nemohou. Rusko je na Unii závislé mnohem více než Unie na něm.

V minulém roce EU představovala nejvýznamnějšího ruského obchodního partnera s 41 % podílem. Narůstá třeba i počet schengenských víz vydaných pro občany RF – z 3,2 milionu v roce 2009 na více než 6 milionů v roce 2012. V ruském zájmu proto není jít do přímé konfrontace s Bruselem.