Satelit Galileo – vesmírný Airbus

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

CafeBabel.com

Poté co byla vytvořena evropská vesmírná politika, její nejdůležitější projekt satelitní navigace Galileo je stále ochromen spory mezi soukromými společnostmi mezinárodního konsorcia. Bez nových financí nebude satelit do vesmíru vypuštěn.

Osm společností mělo do 10. května vytvořit společný podnik a jmenovat jeho vedení. To se však nestalo. Ambiciózní program evropského satelitního navigačního systému Galileo se realizuje v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru, v němž se své úsilí Evropská unie spojila s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Z důvodu pokračujících neshod uvnitř soukromého sektoru bude potřeba, aby převážnou část z potřebných 4,9 milionů eur zaplatil veřejný sektor, pokud mu na dokončení projektu záleží.

Výsledkem je, že místo předpokládaného spuštění Galilea v roce 2008 dnes optimisté odhadují, že k  dovršení projektu dojde nejdříve v roce 2012. Přesto místopředseda Evropské komise Günter Verheugen během představení evropské vesmírné politiky 26.dubna důrazně prohlásil, že o opuštění projektu Galileo nemůže být ani řeč,

Celoevropský projekt

Po krizi evropské ústavy v roce 2005 představuje projekt Galileo nový nástroj, který může posílit pocit evropské identity, neboť jej EU předkládá občanům jako společný projekt. Možnosti komerčního využití Galilea jsou značné a zahrnují například automobilovou navigaci či kontrolu letecké a nákladní dopravy. Satelit je také možné využít při záchranných operacích, řešení krizových situací a těžbě ropy a zemního plynu.

Vesmírná a satelitní navigace představují trh, který se rychle rozvíjí. EU odhaduje, že v roce 2005 měl trh s globálními satelitními navigačními systémy (GNNS) hodnotu 60 miliard eur. Roční nárůst se pohybuje okolo 25 % a v roce 2025 tak dosáhne 400 miliard eur. Galileo má potenciál vytvořit vysoké příjmy a vytvořit až 100.000 kvalifikovaných pracovních míst v rámci hodnotového řetězce. Ze studie společnosti Euroconsult z roku 2002 vyplývá, že každé euro investované do vesmírných aplikací přinese výnos ve výši sedmi až osmi eur, neboť dochází k rozvoji odvětví, která ke svému rozvoji potřebují satelitní infrastrukturu.

Na druhou stranu jsou však investice do vesmíru vysoce rizikové, neboť není jisté, že Galileo na trhu zvítězí, zejména v době, kdy americký navigační systém GPS (Global positioning system) poskytuje veřejnosti i podnikům polohovací údaje zdarma.

Mezinárodní dobývání vesmíru

Jenomže také není záhodno úplně podceňovat strategický význam systému sestávajícího z třiceti satelitů. V současné době je Evropa totiž zcela odkázána na systém GPS, který může Pentagon v případě politických sporů kdykoli vypnout. Spojené státy, jakožto vedoucí hráč na vesmírném poli, se z Galilea cítí stísněně pro obavy, že by mohl být využit k navádění balistických střel. Současně investují do vesmírného odvětví také Rusko, Čína, Brazílie a Indie. Pokud se Evropě nepodaří dobýt vesmír, hrozí ji, že se ocitne na druhé koleji.

Evropa zpožděním ztrácí

Zpoždění způsobená mnoha spory mezi evropskými společnostmi zodpovědnými za řízení projektu Galileo mohou ale znamenat, že projekt přestane být z hospodářského hlediska životaschopný. Pokud by byl spuštěn v roce 2008 v souladu s Bílou knihou z roku 2003, měl by konkurenční výhodu a poskytoval by satelitní navigaci s nejlepší přesností na světě.

Ruská varianta systému GPS, GLONASS, a čínský Beidou budou vylepšeny až v roce 2012. Galileo tak může čelit nelítostné konkurenci hned od prvních dnů svého fungování. Didier Seivre z Odboru pro navigaci ESA ale vysvětluje, že tyto problémy nejsou tak znepokojující, jak se zdá. „Naši konkurenti mají také zpoždění a z našich informací vyplývá, že ani americké, ani čínské satelity nebudou vylepšeny dříve než začne fungovat Galileo. V případě tak velkého a ambiciózního programu nepředstavují čtyři roky zpoždění tak dlouhou dobu. Svědčí o tom i fakt, že naši konkurenti se potýkají s podobnými problémy,“ říká Seivre.

Největším problémem Galilea je jeho organizační struktura. Seivre zdůrazňuje, že koncesní smlouva měla být uzavřena v roce 2005. Definitivně ale nebylo rozhodnuto ani v rezoluci z 10. května 2007. „Možná jsme byli příliš naivní, když jsme založili organizační strukturu na dvou pilířích. Jedna část se věnuje technologickému rozvoji, za který nese zodpovědnost ESA a druhou, koncesí, se zabývá Provozní společnost Galileo, nad kterou dohlíží Evropská unie. Tuto situaci můžeme vyřešit tak, že podnítíme národní vlády, aby do projektu více investovaly a svěříme jim zodpovědnost za oba pilíře“.

Evropský parlament je „hluboce znepokojený“ nad tím, že se jednání o koncesi se (po mnoha měsících) nalézají ve slepé uličce. Tento postoj vyjadřuje i rezoluce z 26. dubna. Evropská unie proto v obavě, aby se Galileo nestalo „vesmírným Airbusem“, představila 16. května návrh na záchranu tohoto programu.