Rovnost žen a mužů v Evropě: nedokončený příběh

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužá Věra Jourová; zdroj: Evropská komise

Devět z deseti Evropanů považuje rovnost žen a mužů za základní hodnotu spravedlivější společnosti. Téměř dvě třetiny obyvatel ČR se domnívají, že nerovnost mezi muži a ženami je méně rozšířená než před deseti lety.
Nerovnosti však přetrvávají, píše v komentáři eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová.

U příležitosti Mezinárodního dne žen bych ráda připomněla pokrok, kterého jsme v posledních desetiletích dosáhli v oblasti rovnosti žen a mužů. Domnívám se, že Evropa se pro ženy stala „dobrou adresou“, ale na udržení a dalším zlepšení tohoto stavu musíme ještě pracovat. V příštích letech by žádná žena v Evropě neměla mít důvod pochybovat o tom, že má stejné šance jako muži.

Mým cílem v této oblasti není smazat všechny rozdíly, ale zajistit, aby ženy a muži měli v životě stejné možnosti volby a stejná práva a svobody.

Rovnost žen a mužů je základní hodnotou evropské společnosti

Devět z deseti Evropanů považuje rovnost žen a mužů za základní hodnotu spravedlivější společnosti. Téměř dvě třetiny obyvatel ČR se domnívají, že nerovnost mezi muži a ženami je méně rozšířená než před deseti lety.

Nerovnosti však přetrvávají. Zhruba tři z pěti Evropanů si myslí, že nerovnost mezi muži a ženami je v jejich zemi nadále široce rozšířena. Ačkoli v České republice je přesvědčení o existenci nerovností slabší (52 % obyvatel), podle statistik jsou u nás rozdíly mezi muži a ženami naopak výraznější než jinde v EU.

Souhlasím s evropskými občany: rovnost žen a mužů není hotová věc – zbývá ještě učinit mnoho pro to, aby ženy měly stejné příležitosti a mohly dosáhnout téhož uznání jako muži.

Odstranit zbývající nedostatky a bojovat proti násilí páchanému na ženách

Ženy by měly být rovnocennými účastníky společnosti ve všech jejích aspektech, včetně zastoupení ve vedoucích pozicích v podnicích i ve veřejném sektoru. I když není třeba aspirovat na úplně identické zastoupení žen a mužů na pracovním trhu, je třeba umožnit ženám stejné příležitosti, aby – v případě, že se chtějí práci věnovat stejnou měrou jako muži – k nim bylo přistupováno stejně co do přijímacích řízení, kariérního postupu či odměňování.  

Míra zaměstnanosti žen činí v celoevropském měřítku v současnosti 62,5 % oproti 74,3 % u mužů. V České republice je tento rozdíl markantnější: v roce 2013 dosáhl 17 procentních bodů. Přístup na trh práce je zejména pro mladé ženy nadále obtížnější než pro mladé muže.  Evropské hospodářství však potřebuje veškerý potenciál a talent, které mohou ženy nabídnout – tyto hodnoty by neměly být promarněny.

V České republice je situace specifická tím, že ačkoli české ženy mají velkou chuť pracovat a vykazují vyšší míru zaměstnanosti než evropský průměr, u žen ve věku 30–34 je zaměstnanost naopak vůbec nejnižší v celé EU. Hlavním problémem je nedostatek školek a jeslí, který řadě žen zabraňuje vrátit se po mateřské dovolené na pracovní trh dříve. Zapojení matek na trhu práce rovněž omezuje malé využívání flexibilních forem práce a částečných úvazků. Zatímco v EU průměrně částečný úvazek využívá zhruba třetina žen, v ČR je to pouhá desetina.

Rozdíly v zaměstnanosti se odrážejí i v rozdílech v odměňování. Zatímco v EU ženy dostávají za stejnou práci v průměru o 16 % nižší plat než muži, v České republice činí tento rozdíl více než 22 %, tedy třetí nejvyšší mezi 28 státy EU.

Ženy častěji než muži pracují na částečný úvazek nebo zcela přeruší svou kariéru, aby mohly pečovat o děti či nemocné rodiče. Tato nerovnost se rovněž promítá do oblasti důchodů, jež jsou u žen v průměru o 39 % nižší než u mužů.

Nezmizel ani „skleněný strop“: žen ve vedoucích pozicích je stále málo. Mezi členy správních rad největších společností dnes představují ženy v průměru 20,2 % a mezi generálními řediteli jsou jich pouze 3 %. Pokrok v této oblasti se omezil na několik málo zemí, které zavedly legislativní opatření. Více než dvě třetiny křesel ve vnitrostátních parlamentech stále obsazují muži, takže ženám není ponechán dostatečný prostor.

Nakonec bych chtěla poukázat na nejvíce alarmující jev: násilí páchané na ženách. Třetina žen v Evropské unii se v určité fázi svého života stane obětí fyzického nebo sexuálního násilí. Tato situace je nepřijatelná.

Můj závazek jako komisařky pro rovnost žen a mužů

Jako pro komisařku EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů je pro mne rovnost mezi ženami a muži jednou z hlavních priorit.

V dalších měsících určím způsoby, jak ženám zajistit lepší přístup na trh práce a k pozicím ve vrcholném vedení. Evropská komise bude rovněž prosazovat dostatečnou a vysoce kvalitní péči o děti, mimoškolní péči, jakož i podporu pro ženy a muže, kteří se starají o jiné závislé osoby. Máme také v úmyslu důrazně prosazovat konkrétní opatření za účelem vymýcení násilí vůči ženám.

Aby se rovnost žen a mužů mohla stát realitou, musíme vyřešit zbývající problémy. Hodlám se řešení těchto problémů věnovat a dosáhnout v této oblasti hmatatelných výsledků.