Řecká komplikace

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Luděk Niedermayer.

„Řecko je zpět na úvodních stránkách světových médií. Roztržka mezi řeckou vládou, která má své ‚programové priority‘ a státy eurozóny, která má ‚pro Řeky nezbytné peníze‘ se sice zdá být konečně zažehnána, ale je tomu jen pár dní, kdy se zdálo, že kolaps Řecka a změna kompozice eurozóny jsou na spadnutí. Nebyl jsem a nejsem zastáncem této cesty,“ píše na úvod svého komentáře europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09/EPP).

V následujících řádcích naleznete to, co mne vede k názoru, že lámat nad Řeky hůl by nebylo dobré a nešlo by jen o zlomenou „hůl Řeckou“.

Krize není deja vu …
…počátku ekonomické a dluhové krize EU. Unie dnes má systém pro řešení takových „obtíží“ (fond ESM, zpřísněná rozpočtová pravidla atd.) a Řecké problémy jsou z hlediska nákazy významně odděleny od zbytku Unie.

Je to zbytečná krize…
…minulá vláda v Řecku začala konečně provádět reformy. Výsledky se začaly dostavovat: ekonomika začala růst (pro letošek byla prognóza 2-3 %) a rozpočet vykázal primární přebytek. Vláda snížila schodek rozpočtu z úrovně kolem 10 % (k HDP) na loňských 3,5 % (to je v českých číslech pokles deficitu o zhruba 250 miliard (!) korun). Nová vláda premiéra Tsiprase ovšem nejprve otočila ekonomiku k recesi a s tím i ke zhoršení rozpočtu.

Aktuální krize…
…se týkala bank. Když nastoupila možnost, že Řekové nevyjednají nezbytné půjčky, ECB zastavila podpůrné úvěry pro Řecké banky. Ekonomika stála před krachem díky kolapsu bank a věřitelé před rizikem, že o peníze, které poskytly Řecku na cestu ven z krize, neuvidí.

Vláda Syrizy krizi prohloubila…
…vrcholem bylo rekordně rychle svolané referendum, které mělo posílit mandát vlády k odmítnutí úspor a reforem podmiňujících půjčky. Nevím, co tím Tsipras a spol zamýšleli. Výsledek pozici Řeků spíše zhoršil…

Propukla krize politická…
Zmírňování podmínek úvěrů, laxnost řeckých reforem a sílící odpůrci podpory Řecka (včetně bojovníků proti eurozoně či EU) dostali politiky, kteří měli rozhodnout o poskytnutí nových peněz, pod tlak. V kombinaci s odbojnou až agresivní rétorikou Tsiprasovy vlády proti věřitelům a programu začalo dost politiků mluvit o Grexitu či jiném „radikálním“ řešení.

Je Grexit ve hře?
…neexistuje pro něj právní postup a je sporné, zda by k němu eurozóna vzpurné Řecko donutila. Při pokračující krizi by hrozil kolaps Řeckých bank (v případě ztráty financování od ECB) a poté nesplácení závazků vládou, které by postupně vyvolalo zesplatnění řeckých závazků a právní chaos.

Temná budoucnost Řecka…
Na kolapsu finančního systému a „defaultu“ vlády se těžko staví nová prosperita. Již také proto, že hlavní věřitelé, vůči kterým by Řekové nezaplatili své dluhy, by byli ti jediní, o jejichž půjčky by se zbankrotované Řecko mohlo opřít. Nová řecká měna by mohla vstoupit do hry jako „náhrada “ za eura, které by vláda v rozpočtu neměla. O tuto „novou měnu“ by ale Řekové, ani nikdo jiný, nestál.

Poskytla eurozóna nové „špatné“ půjčky?
Je pravděpodobné, že v případě kolapsu Řecka by věřitelé přišli o podstatnou část peněz – dluh by nebyl „obsluhovatelný“ díky propadu HDP. Dnešní úvěry by Řekové mohli postupně splácet (=platit úroky a nahrazovat jistinu), budou-li splátky rozloženy, úroky budou nízké a zejména, tamní ekonomika začne růst při vyrovnaném rozpočtu. Ale je to „na hraně“.

Co je ve hře…
Způsob řešení řecké krize napoví, jak se dále bude vyvíjet EU a eurozóna. Pokud Unie selže v poměrně snadné „Řecké aféře“, oslabí to šanci na řešení problémů opravdu velkých… Řecká krize souvisí s „trvalostí“ Unie a způsobem řešení krizí. Otevře-li se dnes možnost více či méně řízeného bankrotu člena Unie, povede zvažování o tom, pro koho volit bankrot a komu pomoci (včetně otázky, do jaké míry to eurozóna s pomocí myslí vážně), k nejistotě ohledně kredibility zemí a „stálosti“ kompozice Eurozóny či Unie.

Unie bankrotářů…
Účast zástupců „zbankrotované“ země na rozhodování Unie by neusnadnila dnes nesnadné udržení funkčnosti Unie. Konstruktivní podíl na spoluvytváření její budoucnosti by se od takovéto vlády asi nedal čekat. Navíc existují i jasná geopolitická rizika (v případě Řecka). I proto okolní svět nechápe, že strukturou Unie – největší ekonomikou světa, může otřást potřeba poskytnutí pár desítek miliard půjček jejímu členovi. Pro zajímavost, zvažovaná půjčka je v řádu desetin procenta ročního HDP Unie.

Jak z toho ven?
Unie stojí na odpovědnosti zemí a solidaritě mezi členy. V případě Tsiprasova Řecka se tyto principy dostaly do konfliktu. Pod jeho tíhou řada politiků dospěla k názoru, že nebude-li to první, nebude ani to druhé. Zdá se to logické. Ale může to být strategicky zcela špatné řešení. Za pár let by si nikdo nepamatoval, že za přelomovým začátkem demontáže doposud pevné Unie stála neústupnost řeckého premiéra a zásadovat některých ministrů financí.

Bude to fungovat?
Politici nakonec našli řešení. Jen dvě věci ho komplikují. První je větší pochopení na straně Řeků, že změny dělají pro sebe a že nakonec ponesou ovoce. Druhou jsou signály politiků věřitelských zemí, že stejně Řecku nevěří a lepší by bylo se s nimi „nějak“ rozloučit. Oba tyto postoje znesnadňují úspěch programu, který by jinak teoreticky měl nastat. Je to škoda, ale třeba to i tak vyjde… Je to potřeba, myslím, že před námi a „naší“ Evropou mohou stát mnohem větší problémy než je dnešní Řecká komplikace. Proto je třeba v jejich řešení uspět.