Proč Řecko odmítlo europrázdniny

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj:shutterstock.com; autor: PromesaArtStudio

Ředitel Centra pro studium evropské politiky v Bruselu Daniel Gros se v komentáři zamýšlí nad odchodem Řecka z eurozóny, který země nechtěla připustit. „To naznačuje, že se vedoucí představitelé Řecka během jednání neřídili jen ekonomií. Možná je politická přimknutost států k Evropě prostřednictvím eura navzdory populárnímu názoru i nadále velmi silná, a to i v zemích, jako je Řecko, kde obyvatelé zakoušejí od vstupu do měnové unie nevídané těžkosti.“

Řecká sága měla celou první polovinu roku – konkrétně od lednových voleb v zemi, kdy se k moci dostala krajně levicová strana Syriza zaměřená proti úsporným opatřením – faktický monopol na pozornost evropských politiků. A přestože se ekonomika země hroutila, nová řecká vláda neoblomně vyžadovala odpuštění dluhů bez úsporných opatření – tedy až do poloviny července, kdy náhle přistoupila na podmínky věřitelů. K 13. červenci byl řecký kabinet, do té doby zarytě brojící proti úsporám, povinen zavést ještě tvrdší úsporná opatření a zahájit bolestné strukturální reformy pod bedlivým dohledem věřitelů.

Proč řecká vláda přistoupila na podmínky, které byly nejen v rozporu s jejími sliby, ale zároveň silně připomínaly podmínky, jež voliči výraznou většinou hlasů odmítli v referendu konaném sotva o týden dříve?

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že řecký premiér Alexis Tsipras reagoval na ultimátum svých evropských partnerů: přistupte na naše požadavky, nebo odejděte od eura. Otázka zní, proč odchod Řecka z eurozóny („grexit“) představoval tak silnou hrozbu.

Celý komentář najdete na www.project-syndicate.com.