Obchodní dohody mají prospívat občanům, ne nadnárodním korporacím

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

zdroj: Evropský parlament

„Proč jsem k TTIP kritická? Stručně řečeno: protože to prozatím působí jako vylepšování obchodních pravidel ve prospěch nejsilnějších hráčů, tedy nadnárodních korporací. Poražení by byli pracující, spotřebitelé, občané,“ píše ve svém komentáři pro EurActiv komunistická europoslankyně Kateřina Konečná.

Nedávno EurActiv.cz uspořádal malou anketu mezi několika europoslanci. Odpovídali na otázku, zda se podle nich mohou se na něčem zadrhnout jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi EU a USA.

Oproti čtyřem kolegům, kteří se víceméně dotkli těch nejkontroverznějších bodů, jež by mohly jednání zbrzdit, já bych tuto brzdu jednoznačně uvítala. Taková brzda by byla vlastně darem 820 milionům obyvatel obou kontinentů k jubilejnímu desátému kolu vyjednávání o TTIP, které v Bruselu proběhlo minulý týden.

Podepišme TTIP, a z Řecka se rázem stane ten nejmenší problém EU

Proč jsem k TTIP kritická? Stručně řečeno: protože to prozatím působí jako vylepšování obchodních pravidel ve prospěch nejsilnějších hráčů, tedy nadnárodních korporací. Poražení by byli pracující, spotřebitelé, občané…

Teď jsem napsala něco, co jistě zvedne ze židle nejednoho zastánce TTIP v současné podobě. A ráda bych znala jejich reakci, především jejich dobře podloženou argumentaci. Kolem vyjednávání se totiž nehorázně mlží, k informacím se dostáváme jen komplikovaně a často jsou jen kusé.

Argument, že při vyjednávání obchodních smluv se nikdy nemohou vykládat karty otevřeně na stůl, neberu. Jde o smlouvu, která zásadně ovlivní každodenní život stovek milionů lidí. A ti by měli vědět, co se na ně chystá, co jim případně hrozí.

Například ještě vyšší nezaměstnanost. Zastánci smlouvy tvrdí, že díky ní vzniknou nová pracovní místa. Evropská komise při argumentaci vychází z metody vyvinuté Světovou bankou (Computable General Equilibrium), na kterou dodnes s nelibostí vzpomínají země Latinské Ameriky. Podle ní TTIP přinese okolo pěti milionů nových pracovních míst. To by znělo dobře.

Avšak jsou ale i jiné předpovědi. Jeronimo Capaldo z americké Tufts Univerzity použil metodu OSN (the UN Nations Global Policy Model), která lépe zohledňuje makroekonomické prvky, dynamiku zaměstnanosti a globální obchod. Jeho výsledek naopak předpovídá ztrátu zhruba 600 000 míst.

K tomu přidejme ztrátu veřejných příjmů, pokles vnitrostátního obchodu, výrazné přesuny na trhu práce, zlevnění práce, a z Řecka se rázem stane ten nejmenší problém EU.

Z témat dohody, která se dostala na veřejnost, asi největší diskusi vyvolala doložka o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS). Ta má umožnit jednostranné žaloby vůči státům, které budou platit daňoví poplatníci, a to vždy, když soukromý investor nabude dojmu, že byla poškozena jeho investice. Proto je třeba posilovat roli domácích soudů a nezavádět netransparentní systém, jak to činí ISDS.

Nemenší zděšení vyvolaly informace o tom, že by TTIP otevřela dveře geneticky modifikovaným plodinám (GMO) do Evropy. Odpor vůči této možnosti zastánce dohody vyděsil natolik, že mnozí z nich raději tvrdí, že se tím dohoda zřejmě ani zabývat nebude. To by jistě velmi ocenili nejen obyvatelé starého kontinentu, ale i těch šedesát milionů Američanů, kteří se měli podepsat pod otevřený dopis Evropanům o nebezpečí GMO.

USA by se měly přizpůsobovat evropským standardům, ne naopak.

Vzhledem k obsažnosti smlouvy je těch přinejmenším kontroverzních témat mnohem více. Ještě v době, kdy i pro většinu českých médií byla TTIP velkou neznámou, jsme se spolu s několika politiky, odborníky či publicisty pokusili jejich roli suplovat a v publikaci Kdo nám chce zatrnout TTIPec, kde jsme některá témata alespoň pootevřeli. Kvůli otevřené veřejné diskusi, která nám tu scházela a stále schází.

Na závěr tohoto příspěvku do debaty, která doufám bude pokračovat, chci zdůraznit, že nejsem proti globálnímu obchodu a obchodním dohodám EU a USA. Jen si myslím, že by měly být v důsledku prospěšné občanům obou kontinentů, nikoliv nadnárodním korporacím.

A co se týče vyrovnávání standardů – zdravotních, potravinářsko-bezpečnostních, ochrany pracovních podmínek i životního prostředí, k němuž má TTIP také vést – tak v nich by se spíše USA měly přizpůsobovat Evropě. Nikoliv naopak, k čemuž dohoda směřuje nyní.

Autorka je poslankyní Evropského parlamentu za Komunistickou stranu Čech a Moravy (Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice).