Mohutný příval žadatelů o azyl vychází ze štědrých sociálních dávek

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

europoslanec Tomáš Zdechovský; zdroj: Evropský parlament.

Nové členské země sklidily od Německa a Francie kritiku za to, že nedokážou být dostatečně solidární, protože nechtějí přijmout kvóty na přerozdělení uprchlíků. Od Rakouska dokonce zazněla výhružka na omezení evropských peněz, píše ve svém novém blogu český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP, KDU-ČSL).

Nové členské země sklidily od Německa a Francie kritiku za to, že nedokážou být dostatečně solidární, protože nechtějí přijmout kvóty na přerozdělení uprchlíků. Od Rakouska dokonce zazněla výhružka na omezení evropských peněz.

Nové členské země EU nemůžou za to, že jsou pro žadatele o azyl méně lákavé než třeba zmíněné Německo či Švédsko.

O vážnosti situace svědčí to, že Německo se potýká s rekordním počtem žadatelů o azyl. Dosud jich bylo 400 tisíc a podle odhadů jich má do konce roku být až dvojnásobek. Kritika vinící postkomunistické země z nedostatku solidarity, resp. že nejsou ochotné přijmout kvóty, je ale zcela nesmyslná, a to z jednoho prostého důvodu. Státy východní a střední Evropy nemají tak štědrý sociální systém a nejsou tak bohaté, jako státy na západ od naší hranice.

Nové členské země EU nemůžou za to, že jsou pro žadatele o azyl méně lákavé než třeba zmíněné Německo či Švédsko. Naopak, vlna žadatelů o azyl, které musí čelit Německo, je způsobena mj. i nezodpovědnou a zcela nepřiměřeně štědrou politikou vůči žadatelům o azyl. Jádro celého problém spočívá v tom, že prospěch z německé azylové politiky určené těm opravdu potřebným mají bohužel i ti, kteří přišli zneužívat velkorysost a štědrost tamního sociálního systému.

Do Německa pro azyl, či za dávkami?

Konkrétní čísla vypadají následovně. V Německu si rodina se třemi dětmi může přijít v přepočtu na patnáct tisíc korun plus ubytování a strava zdarma, a to už ve fázi, kdy je člověk žadatelem o azyl a nebyla mu dosud přiznána žádná forma mezinárodní ochrany. Když k oněm patnácti tisícům připočteme ještě náklady na ubytování a stravu hrazené státem, můžeme říci, že celková částka přesahuje mzdový medián v Česku, který činí 21 143 Kč. Na německé poměry to sice není mnoho, ale pro lidi zvyklé na mnohem horší finanční podmínky je vidina takových peněz opravdu lákavá.

Diví se někdo tomu, že o azyl potom žádá i tolik lidí z balkánských zemí, které jsou sice chudé, nicméně jejich obyvatelé nesplňují podmínky pro získání azylu, protože jim nehrozí smrt ani pronásledování?

Německý ministr vnitra přiznal, že za příliv lidí z Balkánu může právě to, že dávky v Německu jsou mnohdy vyšší než plat.

Sám německý ministr vnitra Thomas de Maziére přiznal, že za příliv lidí z Balkánu může právě to, že dávky v Německu jsou mnohdy vyšší než plat, který v zemích jako Albánie nebo Kosovo můžou tito lidé dostat, když pracují. Uprchlíci dostávají měsíčně zaplaceno tolik, jako policista v Albánii či v Kosovu, řekl doslova.

A k tomu ještě dodávám, že ve dvou skandinávských zemích Norsku a Švédsku si žadatelé o azyl po udělení povolení k pobytu přijdou podle údajů z loňského roku v přepočtu na více než 20 000 korun, tj. částka zhruba odpovídající průměrné české mzdě. Opět je třeba říci, že v tamních podmínkách se sice také nejedná o žádné horentní sumy, ale pro lidi z chudých zemí to znamená významné přilepšení.

Celý článek najdete na blog.iDNES.cz.