Martin Schulz: Evropské obzory: úžiny, či otevřená moře?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

předseda Martin Schulz; zdroj: Evropský parlament.

„Často je EU v hlavních městech členských států využívána jako obětní beránek, kdy vlády svádějí vinu na Brusel, jelikož je to nejsnadnější řešení, jak problémy vysvětlit,“ píše v komentáři předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který dnes v Cáchách převezme Cenu Karla Velikého udělovanou za nejhodnotnější příspěvek k západoevropskému porozumění. Laureátem ceny je i Václav Havel.

Dnes mám tu čest převzít Cenu Karla Velikého, která je každoročně udělována za přispění k evropské integraci. Je to velmi prestižní cena s dlouhým seznamem laureátů, do jejichž společnosti pokorně vstupuji. Tato cena posiluje moje odhodlání pokračovat v prosazování ambiciózních cílů EU, protože přes všechny útoky, které přicházejí z různých stran, představuje EU i nadále zásadní příležitost pro úspěšné zvládnutí nespočetných výzev, jež na nás v budoucnu čekají.

Je nevyšší čas, aby se politici vymanili ze své závislosti na výsledcích výzkumů veřejného mínění a přestali podle nich upravovat politiku.

EU je synonymem mírových projektů, jakých se Evropě nikdy dříve nedostávalo. Význam tohoto projektu vstupuje do popředí zvláště v letošním roce, kdy slavíme sedmdesát let od konce druhé světové války. S postupem času vzpomínky blednou a občané mír považují za zaručený a je logické a správné, že od EU očekávají v tomto směru další výsledky, jimiž by si Unie mohla znovu získat jejich důvěru. Potenciál EU splnit očekávání občanů je velký, ať už v oblasti hospodářství, životního prostředí, migrace nebo obecněji v oblasti obrany zájmů Evropy na globální scéně.

Řada rychle se vyvíjejících oblastí konstantně určuje životy evropských občanů a ze své podstaty vyžaduje koordinovaný přístup pro nalezení efektivních řešení. Přesto je EU v současné době z velké části v důsledku odstředivých politických sil v různých členských státech zaměstnána přílišným přemítáním, což ji často odvádí od výzev, které by podle občanů měla řešit. Často je EU v hlavních městech členských států dokonce využívána jako obětní beránek, kdy vlády svádějí vinu na Brusel, jelikož je to nejsnadnější řešení, jak problémy vysvětlit. Následkem toho se občané necítí s EU emocionálně spjati a na prvním místě vidí pouze obrovskou mašinerii zaobírající se spíše svými interními procesy, než bojem za splněné aspirace občanů. 

Podíváme-li se například na hlavní linii diskusí, které se v EU odehrály v posledních několika letech, zjistíme, že převažujícím tématem médií byly rozhovory o tom, zda „zůstat, či jít“, zejména v případě Řecka a Spojeného království.

Nejsou to bezvýznamné záležitosti, které by bylo možné snadno vyřešit. Nejedná se však ani o otázky, které by každodenní život obyvatel EU ovlivňovaly nejvíce. Čelní politici by měli náležitě ocenit skutečné přínosy EU a uchopit její potenciál pomáhat lidem, aby aktuální agenda byla pozitivní, více stimulující a získala na přitažlivosti.  Stačí pouze zmínit otevření jednotného trhu jako příklad pozitivní agendy, která nás žene kupředu a povzbuzuje veřejnost.

V důsledku stále globalizovanějšího světa, ve kterém žijeme, problémy nekončí na vnitrostátních hranicích. Je proto zásadně důležité, abychom i nadále postupovali na úrovni EU společně a usilovali o ambiciózní projekty, které lidem umožní znovu objevit, čeho všeho může EU dosáhnout. Síly obhajující navrácení pravomocí na úroveň členských států přehlížejí skutečnost, že žijeme v globálním světě, a prosazují ústup do našich malých zemí, s tím, že by v nich bylo údajně snadnější najít odpovědi na nejkomplexnější problémy. Tento přístup, se kterým se potýkáme a který nevychází z reálné situace ve světě, je atraktivní pro svou zdánlivou jednoduchost a brzdí ambiciózní agendu pro EU a její občany. 

Komise v novém složení a strukturální změny kolem nás povzbudily k činnosti. Investiční plán pro obnovení růstu se rýsuje, energetická unie a jednotný digitální trh jsou v pokročilé fázi a návrh nové migrační politiky byl právě předložen, EU hovoří s Ukrajinou společným jazykem, konference o klimatu v Paříži nabídne další příležitost pro Evropany zaujmout v oblasti životního prostředí spíše vedoucí postavení, než pouze následovat jiné.

A právě ve všech těchto oblastech může činnost EU dosáhnout nejlepších výsledků a občanům tak znovu poskytnout další důvod, proč v ni věřit.

Spolu s touto potenciálně slibnou agendou získalo oživující impuls po posledních evropských volbách i demokratické zastoupení EU, kdy v rámci procesu výběru kandidáta je nový předseda Komise volen z řad nejpočetněji zastoupené strany v Evropské parlamentu.

EU i nadále představuje zásadní příležitost pro úspěšné zvládnutí nespočetných výzev, jež na nás v budoucnu čekají.

Čelní evropští představitelé musí nyní využít této nové dynamiky a pokračovat v rozvíjení těchto cílů s odhodláním, vizí a dlouhodobou politikou.  Tento přístup nemůže být založen na krizovém řízení, které bylo charakteristické pro období posledních let, kdy se činnost udržovala na minimu a doufalo se, že to je postačující. Je nevyšší čas, aby se politici vymanili ze své závislosti na výsledcích výzkumů veřejného mínění a přestali podle nich upravovat politiku, a začali místo toho znovu řešit výzvy a zabývat se příležitostmi a stanovili si za cíl hledat trvalá řešení.  Můžeme vidět destruktivní vliv politiků, kteří se namísto rozhodného řízení spíše ustrašeně ohlížejí, a nechávají tak prostor jiným destruktivnějším silám, aby stanovovaly agendu.

Odvážnější a dlouhodoběji zaměřený přístup podporovaný strůjci evropské integrace přinesl mír, usmířil nepřátele a zvedl Evropu z hromady trosek, na to bychom neměli nikdy zapomenout.


Ve čtvrtek 14. května převezme předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v Cáchách mezinárodní Cenu Karla Velikého. Cena je udělována za nejhodnotnější příspěvek k západoevropskému porozumění. Slavnostního aktu se zúčastní 8 hlav států a mnoho předchozích laureátů. Slavnostní projev oceňující Schulzovy zásluhy přednesou francouzský prezident François Hollande a jordánský král Abdalláh II.

Přímý přenos z předávání ceny můžete sledovat v přímém přenosu od 11:15.

Martin Schulz zahájil svou politickou kariéru jako 19letý vstupem do Sociálně demokratické strany Německa. Ve svých 31 letech se stal nejmladším starostou v Severním Porýní-Vestfálsku a funkci starosty zastával 11 let. Od roku 1994 je Martin Schulz poslancem Evropského parlamentu. V roce 2004 byl zvolen předsedou skupiny socialistů v Evropském parlamentu. 17. ledna 2012 byl zvolen předsedou Evropského parlamentu a 1. července 2014 byl znovuzvolen na dalších dva a půl roku. Martin Schulz je prvním předsedou Evropského parlamentu, který byl zvolen pro druhé funkční období.