Krisztian Szabados: Co se v Maďarsku pokazilo?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Krisztian Szabados.

„Možná by stálo za to opatrně vycouvat z EU.“ Tento překvapivý komentář přišel před pár dny od Lászlo Kövéra, jedné z nejdůležitějších postav ve vládní straně Fidesz. Avšak v roce 2004 bylo Maďarsko jednou z nejodhodlanějších zemí, pokud jde o snahu vstoupit do EU.

Před desíti lety byla otevřeně proti vstupu do EU jen malá extremistická politická strana, přičemž mezi politickými stranami středního proudu panovala obecná shoda, že Maďarsko patří do Evropy. Co se tedy stalo, že o deset let později hrozí vládní strana odchodem z EU?

Odpověď je třeba hledat v hospodářských a sociálních změnách uplynulého desetiletí. V době přistoupení mnozí očekávali, že nové členské země doženou životní úroveň evropské „patnáctky“ (EU15) poměrně rychle. Výše HDP na hlavu v porovnání se skupinou EU15 ukazuje, že Slovensko a Polsko se vyvíjely mnohem rychleji než Maďarsko.

Maďarské HDP na hlavu v porovnání s EU15 dosáhlo do roku 2013 pouze 61 %. V Polsku je to 63 %, na Slovensku 70 % a v České republice 74 %. Podobný vývoj vidíme, pokud se podíváme na míru zaměstnanosti. V roce 2013 Maďarsko stále zaostávalo za všemi visegrádskými zeměmi, navzdory zavedení tzv. „schématu veřejných prací“ v roce 2011 – vládou placený pracovní program pro dlouhodobě nezaměstnané.

Nejbolestivějším a nejvíce znepokojujícím sociálně-ekonomickým úkazem je zvyšující se míra chudoby. Procento lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením vzrostlo z 32 % na 34 % celkového počtu obyvatel, zatímco Polsko, Slovensko a Česká republika byly úspěšné a míru chudoby snížily. V současnosti je míra chudoby a sociální nerovnosti v Maďarsku jasně nejvyšší v rámci V4. Není proto překvapující, že tato selhání s sebou přinesla nežádoucí změny v názorech společnosti.

Maďaři jsou také nejvíce zklamaní z přechodu k demokracii koncem 80. let. Pouze 47 % občanů Maďarska si myslí, že demokratická přeměna za to všechno stála. Na Slovensku, v České republice a v Polsku jsou tyto hodnoty na 57, 63 a 72 %. Je však jedna sociální oblast, ve které Maďarsko vede a ukazuje špatný příklad pro Visegrádské země: poptávka po pravicovém extremismu. DEREX index, který sestavuje organizace Political Capital a který měří atraktivitu šovinistických a totalitních ideologií a politik, ukazuje dlouhodobý nárůst poptávky po radikalismu na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. Maďarská strana Jobbik je nejsilnější radikální stranou v Evropě, nicméně strany podobného typu v Polsku a na Slovensku Jobbik dohánějí.

Paradoxně je důvěra v EU v Maďarsku stále nejvyšší mezi zeměmi V4 a to i navzdory všeobecnému evropskému vývoji v nárůstu euroskepticismu a silné proti-bruselské vládní propagandě.

Co se tedy v Maďarsku pokazilo? Vinit je třeba zejména politické špičky. Hlavní politický proud po přechodu k demokracii nedokázal poskytnout občanům Maďarska růst a prosperitu. Líbivá mluva posilnila stesk po „gulášovém komunismu“. Ve snaze vyhnout se politickým důsledkům se vláda zoufale snaží vinit Brusel za svoji vlastní nezpůsobilost. Maďarsko se stalo černou ovcí Evropy. Stále je tu však naděje. I když vláda směřuje zemi na východ, Maďaři chtějí stále patřit k západu.

Údaje v textu pochází z Eurostatu, Eurobarometru a indexu DEREX organizace Political Capital.

Krisztian Szabados je ředitelem maďarské politické konzultační společnosti Political Capital Policy Research & Consulting Institute (Political Capital). Zároveň je členem výzkumné sítě Centra pro etiku Edmonda J. Safra na Harvardově univerzitě.


Text vychází jako součást projektu EuroPolicy, o.z., podporovaného Heinrich Böll Stiftung (Praha) a Zastoupením Evropské komise na Slovensku. Předchází semináři "Ten Years in the EU: Visegrad Perspective and Beyond" a uvedení publikace "Deset let v Unii: Slovenská a česká cesta".