Kdo se bojí kyperského předsednictví?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

1. července se Kyperská republika ujme předsednictví v Radě EU a vystřídá tak na tomto postu Dánsko. Lucia Najšlová a Tomáš Weiss, analytici think-tanku EUROPEUM, se ve svém policy paperu „Kdo se bojí kyperského předsednictví EU?“ (Who is affraid of the Cyprus EU Presidency?) snaží popsat okolnosti, za jakých se toto předsednictví bude odehrávat.

Není jednoduché odhadnout, co může Evropa očekávat od nadcházejícího kyperského předsednictví. Důvodem jsou především problematické kypersko-turecké vztahy, nepříznivá ekonomická situace tohoto ostrovního státu (EurActiv 26.6.2012) i domácí politická scéna ovlivněná probíhající prezidentskou kampaní. „Existuje řada důvodů, kvůli kterým můžeme předpokládat, že nadcházející předsednictví bude složité – jak pro EU, tak pro Kypr,“ uvádějí ve své analýze Najšlová a Weiss.

Malý a nový stát 

Po přijetí Lisabonské smlouvy byly omezeny pravomoci státu, který v Radě EU aktuálně zastává předsednickou funkci. Podle autorů studie však i přesto může hrát Kypr jako předsednická země významnou roli například při vyjednávání konečné podoby víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a jednání o rozšiřování EU či Evropské politice sousedství. Otázkou však zůstává, zda je Kypr jako malý a stále poměrně nový členský stát schopen prosadit své názory proti postojům velkých zemí v čele s Německem a Francií. 

Omezené administrativní kapacity a nezkušenost se složitými vyjednáváními mohou pozici kyperského předsednictví oslabit také v oblasti řešení krize eurozóny, která nepochybně zůstane jedním z hlavních evropských témat.  Svůj vliv bude mít i špatná ekonomická situace země, která je hospodářsky svázána s krachujícím Řeckem. Studie vznikla několik dní před tím, než Kypr požádal evropské záchranné fondy o půjčku, a proto nemůže dostatečně zohlednit následky tohoto činu, autoři však takový krok kyperské vlády ve své práci předpovídají. 

Vztahy s Tureckem

Leitmotivem kyperské zahraniční politiky je vztah tohoto středomořského státu s Tureckem. Kyperská republika byla totiž původně vytvořena v roce 1960 jako společný stát kyperských Turků a Řeků. O tři roky později však vznikl spor, když turecké obyvatelstvo odmítlo změny v ústavě, které by je z pozice státotvorného národa učinily pouhou menšinou. OSN mezi oběma národy vymezilo nárazníkovou zónu, a již v této době tak začalo dělení ostrova na dvě části, které  vyvrcholilo v roce 1974. V severní části ostrova byl Turky vytvořen separatistický stát, který se v roce 1983 vyhlásil nezávislou Severokypersku republikou. V současné době ji oficiálně uznává pouze Turecko. „Řecká“ Kyperská republika je pak od roku 2004 členem EU. Vztahu obou států nepřidává na klidu ani kyperský průzkum ložisek nerostných surovin ve Středozemním moři, proti kterému Turecko opakovaně protestuje.  

Jak ovlivní kyperské předsednictví politickou a ekonomickou situaci tohoto ostrova? Jaký bude mít vliv na probíhající přístupové rozhovory s Tureckem a balkánskými státy? A jak se změní vztah EU k Turecku jako jednomu ze strategických partnerů? I na tyto otázky hledají autoři ve své analýze odpovědi.

Celou analýzu v anglickém jazyce naleznete na stránkách think-tanku Europeum pod tímto odkazem