Kaliningrad: 750 let pohnuté historie

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

Kaliningrad založil roku 1255 český král Přemysl Otakar II. Toto město, které je ruskou exklávou, obklopenou členskými zeměmi EU, slaví letos v červnu 750 let od svého založení.

Během studené války byl Kaliningrad důležitou námořní základnou (sídlil zde „Zapadnyj morskij flot“ – Západní sovětské vojenské námořnictvo) a pro návštěvníky byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 hermeticky uzavřen. I sovětští občané museli mít do roku 1969 zvláštní povolení ke vstupu. V oblasti byly rozmístěny i jaderné zbraně. Následkem nezávislosti Litvy a Běloruska v roce 1990 se stalo 15.100 km2 území Kaliningradské oblasti po 60. letech podruhé exklávou – tentokrát ruskou.

Kaliningradskou oblast „stará“ Spolková republika vnímala jako bývalé německé východní území, obsazené sovětskými vojsky pod sovětskou správou. Až s podpisem smluv „2 + 4“ v roce 1990 se zřekla nároků na oblasti východně od linie Odra-Nisa, a uznala tak tehdy ještě sovětskou nadvládu.

Když Polsko a Litva vstoupily 1.5. 2004 do Evropské unie, došlo k obklopení tohoto exteritoriálního území Ruska. Dne 29. března 2004 byla oblast najednou ze všech stran obklopena státy NATO. Nastaly diskuse, zda zde má i nadále Rusko držet svůj kontingent vojáků. Prozatím se tu zdržuje kolem 15.000 vojáků a situace se v nejbližších letech zřejmě nezmění.

Potíže s pojmenováním

Po kolapsu Sovětského svazu se začalo diskutovat, zda by nebylo vhodné navrátit městu jeho starý název, jako se tomu stalo v několika jiných ruských městech, např. v případě města Tver, které neslo podobný název Kalinin sedmdesát let a bylo roku 1990 přejmenováno zpět na Tver. Další město v blízkosti Moskvy, středisko vesmírného projektů, bylo přejmenováno roku 1995 na Koroljow. Dříve se jmenovalo také Kaliningrad, což způsobovalo četné problémy. V případě Kaliningradu baltského se objevil dokonce požadavek dát městu „neutrální“ název Kantgrad podle nejvýznamnějšího rodáka Immanuela Kanta. Ovšem po některých diskusích o budoucnosti užívání názvu Kaliningrad se zdá být na několik dalších let jisté, že „Kenig“, jak zní zkráceně ruská forma názvu Königsberg – ponese i nadále název po sovětském vůdci ze třicátých a čtyřicátých let, který byl mj. odpovědný za masakr v polské Katyni. Název města hraje roli i v letošních oslavách. Navržený titul „750 let Kaliningrad-Königsberg“ byl ruskou vládou zamítnut a jeho logo bylo vybráno a vyobrazeno v ruských národních barvách. Ruská Centrální banka chystá vydání zvláštní pamětní mince „750 let Kaliningradu“. Kreml plánuje hlavní oslavy na 6. června. Tento den Sověti v roce 1946 město přejmenovali.

Obrovská zkáza, kterou přinesla druhá světová válka, a téměř 50 let izolace se podepsaly na tváři i duši města. Po roce 1992 se přistěhovali Rusové z baltských států. Dnes žije v Kaliningradské oblasti a Kaliningradu samotném druhá a třetí generace Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Kazachů, Litevců, tzv. ruských Němců a jiných příslušníků bývalých sovětských republik. Těm na rozdíl od první generace, která se ve městě nenarodila, již město k srdci přirůstá a snaží se o zkrášlení bývalého nehezkého sovětského vojenského města. Jubileum města je k tomu dobrou příležitostí.

Současné centrum města leží na SZ od bývalého předválečného centra kolem Náměstí svobody, u kterého se staví druhý největší kostel ruské ortodoxní církve v Ruské federaci katedrála Krista Spasitele. Věž této katedrály má dosáhnout v době oslav výšky 70 metrů. Dominantou města je bezpochyby Dóm, v jehož postranní kapli je pohřben zřejmě nejslavnější rodák Imannuel Kant, profesor logiky a metafyziky. Roku 1987 byl dóm za pomoci SRN renovován. V jeho věží se nacházejí čtyři zvony, které každou celou hodinu bijí počáteční melodii Beethovenovy Páté symfonie, současné hymny EU. Jak symbolické. Ke známým osobnostem, které se v Königsbergu/Kaliningradu narodili, patří kromě Kanta i např. německý básník, prozaik, hudební skladatel a malíř E. T. A. Hoffmann, Ljudmila Putinová, manželka současného prezidenta Putina, první člověk, který vystoupil volně do kosmu Alexej Leonov, a rovněž kupříkladu vdova po Jizhaku Rabinovi Lea Rabinová.

Kaliningrad – Hongkong Východu?

Ruský Kaliningrad chce navázat na tradici otevřeného města z dob panovníka Petra Velikého, který do baltské metropole jezdil a byl otevřený myšlenkám přicházejícím ze západu. Současný guvernér Jegorov prosazuje zvláštní ekonomickou zónu. V Kaliningradu se nachází největší ruská rybářská flotila a významné závody, dodávající autopříslušenství pro automobilky KIA a BMW. Zájem všech v oblasti se upírá na zdroje ropy v příbřežním pásmu, které jsou odhadovány na 275 milionů tun. Zásob uhlí má oblast podle průzkumů kolem 50 milionů tun, soli kamenné asi 35 milionů tun. Světově unikátní je ložisko jantaru. Více než 90% celosvětových zásob jantaru se nachází v Kaliningradské oblasti. Kaliningrad, ležící v nejmladší, nejzápadnější a nejmenší ruské oblasti má tedy co světu nabídnout.

Od roku 1991 investuje EU do Kaliningradské oblasti značné prostředky. Do této chvíle již byla přidělena částka zhruba 40 miliónů eur jako přímá pomoc v rámci programu TACIS, určená pro řadu nejrůznějších oblastí, od boje proti organizovanému zločinu až po potírání AIDS a viru HIV. Evropská investiční banka uvažuje o poskytnutí značně vysoké půjčky na modernizaci a zlepšení funkce kaliningradské čističky odpadních vod. Kaliningrad je významným dokladem úsilí o regionální spolupráci, které Evropská unie vyvíjí v rámci tzv. Severní iniciativy. Studenti Kaliningradské univerzity participují na programu TEMPUS.

Do exklávy odříznuté od kontinentálního Ruska je kvůli vízové povinnosti i dnes mimořádně obtížné se dostat K návštěvě je nezbytné mít pozvání. Pro obyvatele Kaliningradské oblasti se lze dostat bez víza do Ruska buď letecky z Kaliningradského letiště Chrabrowo nebo lodními trajekty z Baltijsku nebo tranzitními vlaky, z nichž cestující z Kaliningradu nemohou ani v Litvě, ani v Bělorusku vystoupit. Krátkodobá turistická víza pro návštěvu Kaliningradské oblasti na 48 hodin stojí přibližně 40 dolarů. Před zavedením vízové povinnosti pro občany Ruské federace a (tedy i Kaliningradské oblasti byla) Česká republika oblíbeným turistickým cílem pro obyvatele Kaliningradu.

Město, staré jako Ústí nad Labem a velké jako Brno s latinským názvem Regiomontium, českým Královec, německým Königsberg, polským Królewiec, litevským Karaliaučius, a ruským Kaliningrad má díky své současné politické situaci těžký úděl. Okolní státy požadují vízum, které je drahé a občanům města i celé Kaliningradské oblasti značně ztěžuje volný pohyb. Představuje závažný problém i pro místní průmysl. Většina zboží proudí přes Litvu a Bělorusko do Ruska. Guvernér města se snaží v současné době o rozšíření dosavadní zvláštní ekonomické zóny a přilákat zahraniční investice. Např. český tradiční výrobce svíček pro automobily Brisk Tábor, a.s. vytvořil před lety společný podnik ve městě Ozersk v Kaliningradské oblasti.