Každodenní moc korupce

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

CafeBabel.com

Evropská komise chce přijmout Rumunsko do Evropské unie 1.ledna 2007, pokud tato země udrží korupci pod kontrolou.

„Nuda spaga!“ – „Neplaťte úplatky!“ Plakát, který zdobí okno vlakového nádraží v Sighişoaře, už zežloutnul. Staré ženy s šátky na hlavě sedí odpoledne na nádraží v Sighişoaře, aby si jejich nohy odpočaly. Obchodník s vrtačkami v ruce stojí na nástupišti a kouří. Romská holčička natahuje prosebně svoje ruce k dvěma bledým turistům.

Nikdo si ale nevšímá plakátu v nádražní hale. Ten je součástí antikorupční kampaně rumunské vlády, která má naplnit volební slib. V roce 2004 Traian Băsescu z Demokratické strany (PD) zvítězil v závodu o post prezidenta se strategií proti kultuře úplatkářství. Rumunská korupce je jedno z hlavních témat kritiky Evropské komise v závěrečné zprávě z 26.února 2006. Evropská unie je toho názoru, že je velká šance, aby Rumunsko vstoupilo do Unie 1. ledna 2007. Vláda ale musí pokračovat v boji proti každodennímu úplatkářství.

Placení pod rukou

Pár plakátů toho moc nezmění. Rumuni mají jiné zájmy. Většina z nich přežívá s málem nebo s ničím, s pár hektary půdy a krávou nebo s příležitostnou prací a nejchudší žebrají.

Vlak vjíždí na nádraží v Sighişoaře. Staré ženy vlečou své igelitove tašky na nástupiště a obchodník tahá své vrtačky. Musí však ale taky zaplatit nějak za cestu – a přitom ušetřit peníze. Jedna z žen nemá lístek, podsune tedy peníze pod ruku průvodčímu. I když zaplatí méně než stojí oficiální lístek, průvodčí si takto může vylepšit svůj ubohý plat.

Podle zprávy Světové banky z roku 2000 podplácí státní zaměstnance 42 procent Rumunů. Nevládní organizace Transparency International tvrdí, že až do dneška toho vláda mnoho nezměnila. „Naše šetření dokazují, že Rumuni dnes platí v úplatcích tolik, kolik platili před volební kampaní“, potvrzuje Victor Alistari, šéf rumunského oddělení Transparency.

Zkažené zuby a korupce

Každý druhý v Rumunsku, podle zprávy Světové banky, platí navíc. A každý třetí oficiálně připouští, že byl korumpován. Když hledáme místo k přespání někde v malé Sedmihradské vesnici Birghiş, jsme na rohu vesnice sebráni mladým mužem s odhalenou vrchní částí těla a zlatým řetězem kolem krku. Normálně zaprášenými ulicemi vesnice plné výmolů drkotají koňské vozy, ale náš řidič nakládá naše zavazadla do zářivě stříbrného Mercedesu-Jeep. Když se překvapeně zeptáme, kde k němu přišel, odpoví:“Vozidlo není nové. Je už dva roky staré.“

Později zjistíme, jak si mohl toto auto dovolit. Je to bratr zubaře. Každý druhý Rumun podplácí svého zubaře za lepší a rychlejší ošetření nebo jednoduše za ošetření. A to jde jen o trhání zkažených zubů. Korupce ale kazí i nemocnice. Za operaci se musí zaplatit několik stovek euro z vlastní kapsy. Špatně zaplacené sestry stojí pacienty dvě až tři euro na den jako spropitné. Nedávno publikovaná příručka o korupci „Manual de spaga“ satiricky poznamenává: “Těhotenství je stav ženského těla, které vyžaduje přinejmenším v období před porodem vyšší úplatky.“

Dřina a korupce

Korupce zasahuje nejtvrději nejchudší lidi. Když se zkazí zuby jim, udělá korupce v jejich domácí kase větší díry – bere jim přes deset procent jejich příjmů. Pouze naivní optimisté sní v Rumunsku o tom, že se z otrhance stane milionář. Emöke a Sari z Birghiş to již vzdaly. Sestry, které patří k maďarské menšině v Sighişoaře, ztratily víru v sociální spravedlnost v Rumunsku už dlouho předtím. Ještě za diktatury Ceauçesca dával jejich otec každý měsíc stranou peníze, aby si rodina mohla koupit auto. Po radikální změně režimu v prosinci 1989 přišla ekonomická krize. Úspory jejich otce se rozpustily s inflací. A s nimi i vysněné auto.

Dnes jsou Emöke a Sari přesvědčeny: Ti, kdo sní o tom, že se povznesou nad zkoušky denního života, by neměli spoléhat na sílu vlastních křídel, ale měli by odejít do zahraničí. Tyto sestry říkají, že v Rumunsku existují pouze dvě cesty, jak přijít k penězům. Zaprvé se mohou lidé plahočit na italských vinicích nebo ve východoněmeckých továrnách na okurky nebo na stavbách ve Španělsku. Jednodušší cesta ale vede skrze korupci, schůdná možnost pro průvodčí, doktory, učitele, celníky a policisty.

Peníze od tety Tamary

Mnoho Rumunů stále věří, že politici jsou principiálně zkorumpovaní. Není divu, že Traian Băsescu přesvědčil voliče s protikorupční kampaní. Díky tlaku z Bruselu je vidět skromný pokrok. Ministryně spravedlnosti Monica Macovei zavedla zákon, podle kterého musi všichni státní zaměstnanci zveřejnit své příjmy. Mezitím bývalý premiér Adrian Nastase sedí na lavici obžalovaných kvůli neobjasněným miliónovým příjmům. Podle jeho neobyčejné obhajoby, zdědil tyto peníze od tety Tamary, která bydlí v paneláku v Bukurešti.

Hodně chudých Rumunů by pravděpodobně velmi rádo mělo tetu Tamaru. Ekonomika se rozvíjí díky neuvěřitelně nízkých platům. Osvobodí opravdu vstup do EU Rumunsko od korupce? To je pochybné. Když jednou Rumunsko vstoupí do EU, tlak z Bruselu povolí.

Rozvíjející se ekonomika by musela ještě dál růst, aby mohl stát platit vyšší platy zdravotním sestrám, policistům a průvodčím. Ti nebudou moci spoléhat na úplatky a chudí budou mít z růstu prospěch. Budou si potom moci dovolit i lístky na vlak. Ale dokonce ani sociálně spravedlivý růst nezaručí úspěch. Ten ale nakonec přijde se změnou mentality, a k té je zapotřebí něco víc než jen bledé plakáty na nádraží.