#jasnovEU – díl 12: Jak se Juncker kamarádil s Marxem a Hitlerem

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

Stanice metra v Berlíně, kde by chtěl bydlet Juncker © Shutterstock

Víte, kdo se narodil před dvěma sty lety? Karl Marx. Máte ho rádi? Má ho rád předseda Komise Juncker? Dozvíme se dnes.

Seriál #jasnovEU vážně i nevážně osvětluje některá sporná témata spojená s EU. Inspiraci čerpá na sociálních sítích.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes odpoledne zahájí v německém Trevíru sérii výstav k 200. výročí narození filozofa Karla Marxe. To není jen tak obyčejná narozeninová oslava, a proto jsme se Evropské komise zeptali, proč to její předseda udělá. Uvědomuje si, že tím spoustu lidí naštve nebo urazí?

Od tiskové mluvčí Natashy Bertaudové jsme dostali stejnou odpověď jako ostatní, kteří se ptali:

„Jako čestný občan Trevíru dostal předseda Juncker pozvání od ministerské předsedkyně německé spolkové země Porýní-Falc Malu Dreyerové, aby se zahájení výstavy zúčastnil. Po desetiletích strávených v národní i evropské politice si je předseda Juncker dobře vědom politických faktů a citlivých témat. Ať už lidé vnímají Karla Marxe jakkoliv, nikdo nemůže popřít, že Karl Marx je postava, která tím či oním způsobem formovala historii. Kdybychom o něm nemluvili, mělo by to blízko k popírání historie.“

Dějství první: Hitlerovy narozeniny

Co by Vás v reakci na takovou odpověď napadlo?

Některé lidi napadla myšlenka, která se setkala s překvapivě širokým úspěchem. Příklad za všechny:

Tato myšlenka vychází z tradice argumentační školy, se kterou jsme se setkali už u tématu „EU a izraelsko-palestinský konflikt“: EU posílá peníze na rozvojovou pomoc do Palestiny, a tak je antisemitská.

Je to takzvaná jaderná varianta, s níž zabijete každou debatu. Prostě tam hoďte Hitlera, genocidu nebo příbuzné téma, a máte vystaráno. Kdo by vám asi tak mohl odporovat? Jedině příznivec Hitlera, že jo.

Na to se nedá přistoupit. Když si v debatách zvykneme používat jaderné varianty, nezbude nám už pro vzájemnou komunikaci ani kousek nezamořené půdy.

Je Marx Hitler?

Ne. Hitler byl diktátor a zločinec, který je přímo odpovědný za smrt milionů lidí. Marx byl filozof, jehož myšlenky si přisvojila, přetvořila, a výsledek v praxi aplikovala řada zločinců podobných Hitlerovi – Lenin, Stalin, Mao Ce-tung a další. Snažit se vyjádřit množství utrpení, které jejich zločiny přinesly, není v lidských silách. Do porovnávání, kdo z nich nakonec lidstvu uškodil nejvíc, se pouštět nebudeme.

A v rámci tohoto textu se nepouštějme ani do podrobnějšího historického výkladu. Toto dějství ukončeme konstatováním: Historická zkušenost s praktickým uplatňováním Marxových myšlenek není dobrá. Je naopak z různých důvodů hodně špatná.

*Ještě poznámka: Nás v reakci na odpověď z Komise napadlo, že jsme smutní, protože jsme dostali jen tu stejnou okopírovanou odpověď jako ostatní. Proto jsme se ještě zeptali, jestli předseda Juncker osobně vnímá Marxův odkaz spíše pozitivně, či negativně. A víte co? Prý si máme poslechnout jeho dnešní proslov, který na oslavách pronese. Tak si počkáme. 

Intermezzo

Víte, čí je to celé vítězství?

Dějství druhé: Kakao to nezachrání

V úrodnějších vrstvách debaty o Junckerově výpravě do Trevíru člověk najde výživnější náměty k přemýšlení – ať už s jejich autory souhlasí, nebo ne.

A pak se pomalu začne dostávat k podstatě věci.

Mluvčí Komise má pravdu, že Marxův odkaz vnímají různí lidé v různých zemích různě. Někteří ho skutečně vidí jako inspirativního filozofa, jiní jako zkázu evropských dějin.

Jean-Claude Juncker osobně může Marxe vnímat jak chce (dnes odpoledne se možná dozvíme jak). Neměl by ale zapomínat, že je předsedou Evropské komise – jedním z reprezentantů Evropské unie, jejíž součástí jsou i národy, které mají s Marxem zrovna tu hodně špatnou historickou zkušenost.

Mohl by si pamatovat třeba reakci českých a slovenských europoslanců na své vyjádření, že kubánský diktátor Fidel Castro byl pro mnohé hrdinou.

Zvlášť, když je celá událost přikořeněna faktem, že v rámci trevírských oslav bude odhalena Marxova pětimetrová socha, kterou městu věnovala komunistická Čína, což je země, kde má řada obyvatel živou zkušenost s praktickým uplatňováním zpotvořených Marxových myšlenek dodnes.

Jean-Claude Juncker se v poslední době snažil dávat najevo, že východní část EU je pro něj stejně důležitá jako ta západní, ke které má jako Lucemburčan přirozeně blíže. Třeba když ve svém posledním projevu o stavu Unie řekl, že „Evropa musí dýchat oběma plícemi, západní a východní, jinak se jí nebude dostávat dechu“. A že „Slováci si nezasluhují rybí prsty s nižším obsahem rybího masa, Maďaři pokrmy s nižším obsahem masa a Češi čokoládu s nižším obsahem kakaa.“

Bylo to tenkrát veselé a vtipné, pamatujete? Ale možná to lidem prostě nestačí.

Finále, které se nekonalo

Tento text se měl původně týkat jiného tématu – neomarxismu, kterým je celá EU prolezlá. Alespoň se to často tvrdí v různých debatách na sociálních sítích. A nejen o EU.

Narazíte na to, ať se už vydáte jakýmkoliv směrem. Jako užitečný pomocník pro rychlou službu se ukázal tento twitterový bot, který loni zachytil pár pěkných kousků. Třeba právě ten s Čapkem nebo tenhle:

Styl je velmi často podobný tomuto:

(Srovnání EU se SSSR zcela jistě sedí. Každý den se tu hromadně vraždí, panuje jasná nedemokracie a národy žijící v tomto neblahém svazku nemají šanci nikdy nic prosadit).

Právě s uživatelem @MAATOHA jsme onehdy vedli na Twitteru o neomarxismu v EU spletitou debatu, do které lze prostřednictvím výše uvedených tweetů-příkladů vstoupit.

Na podporu tvrzení, že je EU neomarxistická, @MAATOHA argumentoval například tím, že:

  • se v ní uplatňuje radikální ultralevicová gender politika, neustálý tlak na cenzuru internetu a oklešťování svobody slova – dokonce od toho máme vlastní eurokomisařku Věru Jourovou, která se těmito tématy zabývá.
  • předseda Komise obdivuje Karla Marxe (ano, vědělo se to už v únoru).
  • někteří členové Komise mají komunistickou minulost. Konkrétně jsme narazili na příklad Slováka Maroše Šefčoviče, který byl za minulého režimu členem KSČ a studoval na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).

Nakonec se to na Twitter ani nevešlo.

Tato odpověď skončila několika otázkami:

  • Co říkáte na Junckera, jeho opěvování Castra a jeho komunistického režimu?
  • Co říkáte na to odhalování Marxovy sochy za peníze čínských komunistů?
  • Co říkáte na to, že daňoví poplatníci v EU nedobrovolně spolufinancují palestinský terorismus?
  • Přijde Vám v pořádku, že je Evropská komise prolezlá lidmi s komunistickou minulostí?

Na první dvě otázky odpověď přišla. Třetí jsme se věnovali ve zmíněném textu o EU a izraelsko-palestinském konfliktu. Na čtvrtou budiž odpovědí toto:

S otázkou „co udělal Maroš Šefčovič v Evropské komisi komunistického a neomarxistického“ uživatel @MAATOHA příliš spokojen nebyl. Částečně ale odpověděl. Citujeme:

„Pokud se Šefčovič stará v EU o energetiku, pak bude nejspíš spoluzodpovědnej za to, že EU jde na ruku Rusku s Nordstreamem 2 a někde sem ho viděl obhajovat masivní přerozdělování peněz daňovejch poplatníků „pro společnou věc“. Jestli neudělal nic vysloveně komunistickýho, něco socialistickýho rozhodně jo.“

Pokud jde o Nord Stream 2, stala se Evropská komise ve skutečnosti spíše jedním z hráčů, kteří jeho výstavbu zkomplikovali. A to když požádala členské země o mandát k jednání s ruskou stranou s cílem zajistit, aby byl projekt v souladu s právem EU. Zastáncům rychlé výstavby se tehdy orosilo čelo. Na údajné obhajování přerozdělování se v této podobě těžko reaguje. Možná šlo o to, že Unie má mimo jiné takzvaný Nástroj na propojování Evropy, jenž má finančně podporovat výstavbu důležité infrastruktury, která propojuje členské země – i v energetice. Pokud ano, pak je otázkou, zda má vůbec smysl snažit se někdy někam do něčeho investovat veřejné peníze.

Končíme tak vlastně nezodpovězenou otázkou: jak konkrétně se neomarxismus projevuje ve fungování Evropské unie?

Pro získání odpovědi bude potřeba nejprve vysvětlit, co to neomarxismus je. A protože dnes už to bylo dlouhé, dostaneme se k tomu v příštím díle. Je to totiž zajímavé téma.